Čo by naozaj napísal Nietzsche po Tak vravel Zarathustra, ak by sa udržal v štádiu normálnosti o jeden deň naviac? Odpoveď je: Zrod. Aj keď irónia o Nietzschem je zároveň aj iróniou o autorovi Zrodu. Metaforická transformácia praveku na modernú spoločnosť, kde sa prelieva biológia s filozofiou, a zase naopak. Zrod sa však nevyhýba ani sociológii, etike a štruktúre myslenia, keďže v knihe sa človek

Koncepčným zámerom práce je vyplniť medzeru v oblasti lingvistického výskumu terminologic-kého fondu filozofie a vytvoriť metodologickú platformu pre aplikovaný lingvistický výskum filo-zofickej terminológie. Terminologický aparát filozofie, vzhľadom na jeho špecifický charakter, ktorý je determinovaný širokou poznatkovou bázou filozofie, rôznorodými ideovými prúdmi a kon-cepčnými osobitosťami, nebol

Rosa Luxemburg (1871-1919) and Hannah Arendt (1906-1975) were critical Jewish mavericks who both suffered under violent political regimes and sought to reform systems of power. Although temporally separated by the Second World War and the rise of totalitarianism, they held in common strikingly similar convictions about freedom, human dignity, capitalism, democracy, and political commitment. In this

Az Ecce homo című kései önéletrajzi írásában, amit Nietzsche eredetileg előszónak szánt soha el nem készült \"fő művéhez\", a Minden érték átértékeléséhez, így jellemzi az először 1881-ben megjelent Hajnalpír című művét: \"Ezzel a könyvemmel kezdődik hadjáratom a morál ellen. A könyvtől félénken, óvakodva búcsúzik el az olvasó, óvakodva mindattól, amit eleddig morál néven tiszteltek, mi több, imádtak,

Cieľom knihy Základné otázky filozofie je poskytnúť čitateľovi komplexný pohľad na filozofiu z hľadiska Večnej filozofie. Večná filozofia (lat.

Sborník textů ze 7. mezinárodního pražského platónského symposia, konaného v Praze ve dnech 11.–14. listopadu 2009.

André Comte-Sponville je současný francouzský filosof a mediální osobnost. Po ukončení studií pracoval jako učitel filosofie na středních školách, později byl téměř patnáct let univerzitním profesorem, nejdéle na katedře filosofie univerzity Paris-1 Panthéon-Sorbonne.

Kniha prof. Miroslava Mikuláška je reflexí více než dvaapůltisícileté platónsko-aristotelské tradice umění interpretace a zaměřuje se na hledání vědního paradigmatu této disciplíny v širším dějinném kontextu.

Kniha prináša šesť kapitol, ktoré vychádzajú z fenomenológie Edmunda Husserla a filozofickej antropológie Helmutha Plessnera. Ako sa človek vyjadruje vo výraze?

Je možným stretom pravdy o bytí a jazyku práve bod mlčania? Ak áno, takpotom pozvanie k tematizácii mlčania je oprávneným počinom autora tejto publikácie.

Kniha se zaměřuje na teorii zkušenosti u Immanuela Kanta a Edmunda Husserla, dvou velkých postav novověké filosofie. Ačkoli jde o dva klasické myslitele, kteří svou vlastní filosofickou pozici označovali shodně jako „transcendentální idealismus“, bylo pokusů o jejich systematické srovnání v dosavadní literatuře učiněno zatím jen minimum.

Třetí díl jedenáctisvazkových Dějin filosofie jezuity Frederica Coplestona zahrnuje dobu od Ockhama k Suárezovi. Jde tudíž o dobu od vrcholného středověku po raný novověk.

Táto antológia prináša výber najdôležitejších súčasných štúdií z anglosaskej filozofie lásky a priateľstva, a to ako systematických, tak historických. Systematické texty z oblasti súčasnej teórie (časť II) a neoplatónské etické koncepcie (časť III) sú za účelom sprístupnenia ich hlavného inšpiračného zdroje doplnené historickými interpretáciami klasickej gréckej filozofie (časť I). Antickí autori venovali

Výbor textů z tvorby L. Hejdánka představuje stati, ve kterých se autor od padesátých let minulého století do současnosti setkává s druhými autory a mysliteli. Jde o formu kritických rozhovorů, v nichž se mohou obě strany dostávat do sporu a do „krize“. Tematicky je výbor velmi pestrý, týká se umění, kultury a básnictví, ale také pravdy, demokracie či podstaty člověka.

Cosmona je jsoucno, které nás přenáší mimo naši Zemi a sluneční soustavu. Na druhé straně cosmona doplňuje základy lidského myšlení o existenci necelku opaku celku.

Newyorský kazatel a spisovatel Timothy Keller využívá Ježíšovo podobenství o starším a mladším bratrovi k ilustraci dvouzákladních cest, po nichž se lidé pokoušejí jít za naplněním: cesty mravního konformismu (starší bratr) a cesty sebeobjevování (mladší bratr). Každá z nich působí jako brýle se specificky zabarvenými skly, skrze něž pozorujeme život, nebo jako paradigma, na jehož základě obecně formujeme

Publikace se zabývá některými aspekty čínské tradiční vědy do poloviny 19. století a jejich reflexí v dílech vybraných britských a amerických vědců. Autoři zmínění v publikaci reprezentují různé myšlenkové směry a k čínskému vědění zaujímají odlišné přístupy, stanoviska a kritéria.

Sú ľudia, ktorí tvrdia, že jestvujeme len v myslení ľudí, volajú sa filozofi. Čím by boli ľudia bez všetkého? Ničím ani by neexistovali, lenže čím by bolo všetko bez človeka? Nik by nevedel nič o tom povedať, pretože len ľudia môžu hovoriť pre tých čo radi premýšľajú, je tu trochu filozofie, mnohé z dejín človeka a niekoľko úvah o budúcnosti. Krátke dejiny všetkého napísal súčasný úspešný autor mnohých

Rozbor morální krize současnosti, odmítnutí étosu moderního a modernistického světa včetně liberálního individualismu, marxismu a stalinismu.

Kniha se zabývá literárním tématem nebeského shromáždění v Michajášově a Izajášově proroctví a v knihách Job a Daniel. Toto téma bylo do Starého zákona převzato z kulturní tradice starověkého Předního východu jako podklad podtrhující slova Božího výroku (Viděl jsem Pána, jak sedí na trůnu a celý nebeský dvůr stojí kolem něj zprava i zleva ...). Podrobněji popsané výjevy trůnícího svrchovaného boha