Sbírka překladů Základní etické teorie představuje čtenářům základní směry a klíčové autory současné anglosaské normativní etiky, a nabízí tak materiál ke kurzu úvodu do etiky. Tři oddíly sbírky jsou věnované jejím třem hlavním směrům: dvěma tradičním, odpovídajícím na otázku „jak mám jednat“ – konsekvencialismu (včetně utilitarismu) a deontologii (včetně kantianismu) –, a směru, který se rozvinul

Hans Albert (* 1921) navazuje na kritický racionalismus Karla Poppera, jehož předpoklady (kriticismus, falibilismus, realismus, pluralismus ad.) systematicky rozvíjí v kontextu teorie poznání a teorie vědy, sociální a politické teorie. V diskusi s celou škálou „tradičních“ filosofických směrů se pokouší navrhnout takovou metodologii řešení problémů, jež bude odpovídat reálné poznávací praxi.

Čtivá příručka vás seznámí se základy stoické filozofie a nabídne vám možnosti jejího praktického využití v každodenním životě. Kde najít radost?

Významný starověký lékař a filosof Galén z Pergama (129–asi 216) se v tomto živém, populárně laděném spisu zamýšlí nad tím, jak se člověk může vyléčit z nezvládnutých afektů, které mu kazí život, a zbavit se chyb, které mu zatemňují úsudek. Na příkladech z vlastního života i z života svých přátel ukazuje, s jakými potížemi se setkává člověk podléhající návalům vzteku, trápení nebo obavám ze ztráty,

Žijeme v dobe prostriedkov. Sú všade: dopravné prostriedky, informačné prostriedky, čistiace prostriedky.

ARISTOTELES (384–322 pred Kr.) Starovekí filozofi sa vo svojich bádaniach často zaoberali problematikou súvisiacou so skúmaním sveta, s existenciou Zeme a iných vesmírnych telies, rozmýšľali, ako vznikol svet, čo bolo a je príčinou pôvodu a fungovania vesmíru. Tak ako jeho predchodcovia, aj Aristoteles sa venoval bádaniu o vesmíre, o vesmírnych telesách, ako vyzerajú, ako sa pohybujú.

Knížečka O snech je záhadná i na poměry pozdněantického filosoficko-náboženského prostředí svého vzniku. Synesios z Kyrény (370–413 n. l.) v ní jako žák alexandrijské filosofky Hypatie v novoplatónském rámci a rétoricky bohatě vykládá o vztahu duše ke světu, o jejím nečekaně proměnlivém životě a případné spáse či ponížení.

Nicolas Malebranche je nedoceněnou postavou dějin filosofie, ačkoli jeho hlavní dílo Hledání pravdy se ve své době těšilo veliké popularitě. Autor si v něm dal za úkol vypátrat a odhalit všechny zdroje lidských omylů a chyb a poskytnout na ně lék.

Étienne Balibar (1942), žiak Louisa Althussera, je jedným z najvýznamnejších politických mysliteľov dneška. Jeho kniha Spinoza a politika (1985) predstavuje prehľadný úvod do filozofie Barucha Spinozu a za svoje východisko si berie problémy Spinozovej politiky.

Monografie z oblasti filosofie psychoanalýzy tematizuje vztah psychoanalytické teorie a praxe k filosofické etice Barucha Spinozy. Za účelem uvedení do tématu jsou systematicky představeny hlavní otázky filosofie psychoanalýzy, je podán přehled nejvýznamnějších motivů před-freudovského filosofického myšlení, které našly ozvěnu v díle Sigmunda Freuda, a je pojednána otázka přínosu filosofické perspektivy

Předkládaný svazek přináší kromě recenzní rubriky šest studií, které se týkají intelektuálních dějin 16.–18. století. Vedle diskusí humanistických učenců o biblickém překladu se zabývají logikou Petra Crockaerta, konceptualizací přírody v pansofickém díle J.A. Komenského, představami učenců 17. století o analogickém pohybu mořských vod a tělesných tekutin, výkladem knihy Genesis u Valentina Weigla

Ustavičně se proměňující povaha myšlení Friedricha Nietzscheho znemožňuje nalézt jeho jednotící prvek. Jedním z nich by mohlo být sledování myšlenky věčného návratu téhož, která se však objevuje v Nietzscheho díle až od druhé poloviny roku 1881, veřejně pak dokonce až od roku 1882, a proto nemůže platit za svorník celé jeho tvorby.

Zborník prednášok Českého klubu skeptikov.

Sémantické učení o analogii jmen představuje klíč k pochopení a formulaci mnohem závažnějších filozofických a teologických nauk jak u Tomáše samotného, tak v tomistické tradici jeho následovníků, v níž sehrál rozhodující úlohu kardinál Kajetán, přední renesanční komentátor Tomášových děl. Analogie jako střední člen mezi jednoznačností a víceznačností umožňuje smysluplnou řeč o přesažné skutečnosti:

Prehľad najväčších mysliteľov a ich myšlienok ako historický úvod do filozofie.

Voľné pokračovanie diela, ktoré vzniklo podľa náuky duchovného učiteľa Emanuela. Snaží sa ukázať čitateľovi cestu k začleneniu vyšších životných princípov a zákonov do každodenného života.

Ve své knize autor zkoumá, jak se z korporací, původně abstraktní právní entity, stala skutečnost, která dominuje současnému životu. Korporativismus a jeho ideologie prostoupily všechny aspekty občanského života, obchodu i kultury.

Kniha je rešerše filosofických otázek týkajících se základního fyzikálního a biologického výzkumu lidské mysli. Nagel tvrdí, že přírodní a společenské vědy nejsou schopny vysvětlit existenci mysli a vědomí v paradigmatu, ve kterém se momentálně pohybují a tudíž je třeba revidovat používané metodologie.

Nikdo ze smrtelníků neodhalí můj závoj“, stálo prý na podstavci sochy bohyně Isidy v Egyptě. Tento romantiky oblíbený motiv, symbolizující odhalení tajemství přírody, spolu se slavným Hérakleitovým výrokem o přírodě, která „se ráda skrývá“, se stává mottem rozsáhlého „eseje“ známého francouzského znalce novoplatónské filosofie. Hadot zde v širokém závěru, sahajícím od literatury přes filosofii, ikonografii

Slavný Heideggerův text obsahující první rozvrh jeho filosofických zkoumání, která vyústila sepsáním díla Bytí a čas, je zásadním, do té doby chybějícím článkem geneze Heideggerovy filosofie, článkem, který dokládá, že jedním z jejích hlavních zdrojů byla