Takřka po devadesáti letech vychází nový překlad knihy francouzského filozofa Juliena Bendy (1867–1956), který proti sobě staví univerzalistickou filozofii ducha, dědičku řecké vzdělanosti, a soudobé ideové proudy ve službách praktických zájmů – nacionalismu, militarismu i rasismu –, představované ve Francii především jmény Charlese Maurrase a Maurice Barr?se. Kniha ve své době vyvolala velký rozruch,

Lze rozlišit vědu, jakou je Darwinova teorie evoluce, od pavědy, jakou je kreacionismus? Jaký je vlastně dosah darwinismu - je omezen na biologickou sféru, nebo jej lze zobecnit v univerzální teorii vývoje?

Mnoho císařů, kteří vládli ve své době největší známé říši, bylo zapomenuto. Na jejich busty v příšeří tmavých depozitářů muzeí sedá prach.

Tento svazek (STh II-II, q. 34–46) navazuje na traktát o lásce a milosrdenství. Tomáš zde rozebírá hříchy proti lásce jako takové, tj. nenávist k Bohu a bližnímu; hříchy proti radosti a milosrdenství, tedy acedii zvanou také polední démon a závist; hříchy proti pokoji, tj. nesvornost, svár, schisma, válku, šarvátku a vzpouru; a hřích proti dobročinnosti a bratrskému napomenutí, jímž je pohoršení.

Čtivá příručka vás seznámí se základy stoické filozofie a nabídne vám možnosti jejího praktického využití v každodenním životě. Kde najít radost?

Studie nabízí čtenáři alternativní čtení základního textu tradiční logiky. Jejím cílem je, kromě předvedení původního analytického postupu a myšlenky výkazu, hledat v hloubce odborných logických výrazů a zručného kalkulu slova prosté řeči a jimi se pokusit odpovídat na otázky, které studium logiky provázejí: Jak přistupujeme k myšlenkám?

Kniha NON EXIT slovenského maliara a performera Roba Švarca je v kontexte slovenskej filozofickej estetiky ojedinelým fenoménom. Vo svojich esteticko-ontologických esejach reflektuje príbeh moderného a postmoderného umenia, predovšetkým stretnutie sociálnej plastiky Josepha Beuysa s nesubstančnou ontológiou Egona Bondyho.

Monografia v zrozumiteľnej podobe predstavuje slovenskému čitateľovi zložitý dejinný vývoj ruskej filozofie ruského myslenia o človeku a zmysle jeho života vo svetle hľadania pravdy, dobra a krásy. V centre autorkinej pozornosti sú ruskí filozofi, ale aj literárni géniovia, ktorí oslovili nielen ľudí svojej doby, ale majú čo povedať aj ľuďom 21. storočia.

Kniha Fragmentární vidění přináší filosofickou úvahu o podmínkách možnosti fotografické reprezentace události vjemu. Hlavním filosofickým průvodcem úvahy je Jacques Derrida, jehož myšlení je pojímáno jako etické memento upozorňující na riziko totalitarismu uvnitř metafyziky, nikoliv jako návrh na jeho překonání.

Kto bol Richard Rorty (1931 - 2007)? Už počas života ho označovali za ,,najzaujímavejšieho\" a ,,najvplyvnejšieho\" amerického filozofa, jedného z najoriginálnejších a najdôležitejších za ostatných 50 rokov. Pre niektorých bol ,,prorokom a básnikom nového pragmatizmu\", pre iných renegátom analytickej filozofie, pre ďaľších postmodernistickým relativistom.

Kniha George Herbert Mead: tělo, mysl a svět je první komplexní monografií pojednávající o Meadovi v českém prostoru. Jejím předmětem je prezentace a analýza naturalistické filozofie jednání tohoto myslitele a její následná aplikace na rozličné filozofické problémy, jako je problém poznání, sebe-vědomí, sociálního konstrukcionismu, etiky či filozofie dějin.

Milan Sobotka, emeritní profesor novověké filosofie na Univerzitě Karlově v Praze, ve své knize o Jeanu-Jacquesu Rousseauovi vychází z předpokladu, že Rousseau je objevitelem hodnoty druhého (a druhých) pro každého jedince. Nejprve – v Rozpravě o původu nerovnosti – jde o hodnotu druhého v teorii intersubjektivity, jejímž je Rousseau možná prvním představitelem, později – zejména ve spise O společenské

Aurelius Augustinus neboli svatý Augustin patří k jedněm z nejpozoruhod­nějších postav dějin lidstva. Na jedné straně byl a je uznáván katolickou církví jako jeden z největších světců a učitelů, na druhé straně se k němu hlásily i různé proudy opoziční či reformní, tedy z hlediska katolíků často kacířské.

Gilles Lipovetsky (nar. 1944), známý esejista a sociální myslitel, ukazuje na fenoménu módy, v čem se dnešní zá­padní společnost radikálně liší od předchozích i ostatních kultur a jakým způsobem přelétavost a pomíjivost ovlivňuje myšlení a chování velkých společenství. Na konkrétních příkladech dokládá souvislosti me­zi módou, konzumní společností, reklamou, kulturou, masmédii, změnami ideologickými

Voľné pokračovanie diela, ktoré vzniklo podľa náuky duchovného učiteľa Emanuela. Snaží sa ukázať čitateľovi cestu k začleneniu vyšších životných princípov a zákonov do každodenného života.

Čtenář je konfrontován s vnímáním bezprostředního okolí mongolskými nomády, s centrickým obrazem světa ve staré Číně, s mytickým obrazem světa v Řecku a jeho proměnou ve svět, který lze nakreslit na mapu oikúmené, obydlené země, stejně jako s dynamickým pojetím světa – města, jež založilo římskou imperiální politiku. Představeno je ale i bouřlivé drama světa u Seveřanů doby vikinské, svět židovské

Mgr. Bc. Peter Fraňo, PhD. vyštudoval klasické jazyky a filozofiu na fakulte Trnavskej univerzity v Trnave.

Kniha seznamuje s málo známou, avšak o to pozoruhodnější fází myšlení Martina Heideggera bezprostředně po vydání jeho knihy Bytí a čas, kterou se mu nepodařilo dokončit zejména z věcných důvodů. Proto se pokusil vykročit novým směrem k tematizaci lidské existence na základě vyšetření tzv. antropologické diference mezi člověkem a zvířetem, jak to prováděla soudobá módní filosofická antropologie, proti

Další pokračování solovjevské řady přináší systematickou studii jednoho z nejvlivnějších ruských myslitelů. Filozofie, která si chce vystačit se svou abstrakcí, přivádí k definicím, které definují pouze sebe sama. Solovjovova láska k moudrosti má naopak zúročit námahu myšlení v pojmech pro celek života .

Slavný Heideggerův text obsahující první rozvrh jeho filosofických zkoumání, která vyústila sepsáním díla Bytí a čas, je zásadním, do té doby chybějícím článkem geneze Heideggerovy filosofie, článkem, který dokládá, že jedním z jejích hlavních zdrojů byla