Studie \"Jest duše cizinkou na této zemi\" sleduje Heideggerovo chápání odloučenosti (Abgeschiedenheit), s cílem přiměřeně položit a zodpovědět otázku po vztahu toho myšlení (Denken), které se nás v pozdní fázi svého života Heidegger pokouší znovu naučit, k problému bohů, božství a křesťanství. Studie proto zprvu objasňuje, co pro Heideggera znamená, že zkušenost (Er-fahrung) je cesta (Weg). Odloučenost

Kantova metafyzika a filosofie náboženství patří k jedněm z nejvlivnějších v dějinách novověku až po současnost. Kant se snaží nově promyslet vztah rozumu a víry s cílem ukázat, že si neodporují, nýbrž že se k sobě chovají jako \"soustředné kruhy\". Sborník zkoumá různé aspekty tohoto vztahu: analyzuje pojmy jako zjevení nebo církev, zasazuje Kantovu filosofii do historického kontextu (Spalding) či

Druhý svazek Gadamerova projektu filosofické hermeneutiky výběrově shrnuje texty zveřejněné po prvním vydání Pravdy a metody roku 1960. Gadamer se v nich vyrovnává s kritickým ohlasem na svou knihu, když jednak dějinně prohlubuje a rozšiřuje, jednak analyticky zpřesňuje uzlová místa prvního svazku. Ke klíčovým podnětům patřily veřejné rozpravy se stoupenci metodologické hermeneutiky E. Bettim, E. D.

Na přesvědčení, že člověk je od přirozenosti sobecký a nedůvěryhodný, se vzácně shodnou všichni, zastánci levice i pravice, psychologové i ekonomové, myslitelé dnešní i ti dávno mrtví. Tento pesimistický pohled na lidstvo nejpozději od dob Hobbese prosákl do západního uvažování, v souladu s ním budujeme naše veřejné instituce a politické i ekonomické systémy. Co když je ale toto přesvědčení mylné nebo

Z konce 14. století pochází pozoruhodný literární „dialog s Evropou“, staročeská Kronika o Bruncvíkovi, legendárním českém knížeti. Ten se po svém ztroskotání ve Středozemním moři ocitl na ostrově, kdesi na rozhraní Evropy, Asie a Afriky.

V druhé polovině dvacátého století došlo v anglosaské jazykové oblasti k oživení zájmu o problematiku filosofické (tj. na víře nezávislé) theologie. Mezi četnými autory, kteří se jí dnes zabývají, má zvláštní postavení oxfordský profesor R. Swinburne (nar. 1934), protože bývá považován za hlavního iniciátora dnešní renesance této disciplíny.

Nové pohledy společenských věd s ilustracemi Vladimíra Renčína. Knížka je určena studentům gymnázií jako učebnice i jako originální impulz k sebepoznání.

Svazek přináší čtyři studie k intelektuálním dějinám raného novověku a osm recenzí recentní zahraniční i domácí literatury. Ze studií je třeba zmínit zejména inovativní příspěvek Mártona Szentpéteriho (Budapest), který se zabývá vývojem teorie poznání v první polovině 17. století v kontextu filosofického vlivu herbornské tradice a karteziánství na intelektuální produkci sedmihradských vzdělanců.

Kniha přináší výběr z díla předního srbského pravoslavného teologa 20. století Justina Popoviće (známý též jako sv. Justin Nový Ćelijský). Českému čtenáři se dostane do rukou reprezentativní ukázka témat, o kterých Popović pojednává ve svých dílech: od učení o Bohočlověku a Církvi, přes ekumenismus a kritiku Západu, až po pojednání o Dostojevském a svatém Sávovi.

Teologicko-filozofické myslenie v dejinách kresťanstva bolo a je z viacerých príčin poznačené dvoma protichodnými tendenciami – k jednote a pluralite. Členovia riešiteľského kolektívu sa zaoberajú vybranými postavami a/alebo prúdmi teologicko-filozofického myslenia v staroveku a stredoveku, pre ktoré bolo príznačné buď zdôrazňovanie plurality alebo jednoty.

Tato kniha obsahuje eseje a studie biologa a filosofa Zdeňka Neubauera (1942–2016) s náboženskou problematikou z let 1979–1983. Jeho jádro tvoří nová edice dvou souborů s tituly Deus et natura (1979) a Nový Areopág (1983).

Tato esejistická kniha navádí k pochopení, že bez hlubokého introspektivního vhledu do vlastního nitra se nic podstatného o sobě, o Životě a o jeho smyslu nedozvíme. Dovozuje, že je možné odkrývat hlubokou, niterně významovou souhru jáství, těla a světa.

Sborník pokrývá reprezentativní geografickou i historickou oblast: od nejstarších čínských snů, zaznamenaných za vlády dynastie Shang (13. st. př. n. l.), a snů, o nichž mluví indické upanišady, přes sny egyptské Střední říše, sny staré Mezopotámie a Syropalestiny, sny starého Řecka či sny v pojetí rabínského judaismu, až po pojetí spánku a snů ve středověké kultuře Arabů, starých Seveřanů a křesťanů.

Zborník textov zo štvrtého českého platónskeho sympózia, konaného v Prahe v dňoch 1. - 12.. 11. 2004.

Filozofické zamyslenie sa nad textom \'Evanjelia pravdy\', gnostickým prístupom ku skutočnosti, podstatou archontov či chválou gnózi ako takej.

Texty a přednášky z let 1971-1977. K problému psychologické přítomnosti, Myšlení a blud, Fenomenologie sexuality, Co je to normalita?....o těchto a několika dalších problémech psychologie přemýšlí filosof Petr Rezek.

Základní oblasti hermeneutického výzkumu (jazyk, komunikace se „světem textu“) jsou v první části seřazeny podle ustálených oblastí, pro jejichž výzkum byly postupně vypracovány metodické postupy. Druhou část tvoří příspěvky našich odborníků, věnované jednotlivým problémům a postavám hermeneutické diskuse. Třetí je věnována ukázkám exegeze a komentářům převážně biblických textů.

Pain, Loneliness, Grief, Injustice ... Hope? Life is hard - as the past few years have made painfully clear. From personal trauma to the injustice and absurdity of the world, sometimes simply going on can feel too much. But could there be solace - and even hope - in acknowledging the hardships of the human condition? Might doing so free us from the tyranny of striving for our \"best lives\" and help

Co je pro člověka zajímavější než osud duše? A co je současně tak záhadné, tak báječné a úžasné? Odkud pochádzí naše bolesti, naše lásky a naše pocity nanávisti? Naše naděje a obavy, naše touhy, naše aspirace a ideály? Jaký je jejich smysl? Střed ve smíru leží uvnitř každého z nás a toto je místo naší duše, kde musíme hledat klíč k záhadám vesmíru.