Dať zbohom Marxovi, zabudnúť na neho? Dá sa to vôbec vzhľadom na to množstvo kníh, ktoré inšpiroval a ktoré boli o ňom napísané? Dá sa to vzhľadom na pozitívnu a negatívnu charizmu jeho ideí? Dá sa to vôbec čo už len vzhľadom na to, akú úlohu v 20. storočí hralo politické hnutie, ktoré do veľkej miery legitimizovalo samo seba odvolávaním sa na jeho dielo? Odpoveď je jednoznačná: áno, dá sa to. Na Marxa

Slavs and Tatars (Slované a Tataři) mají tu čest představit v Moravské galerii v Brně u příležitosti Bienále Brno 2012 projekt Khhhhhhh. Jde o přehodnocení pedagogiky, pokroku a modernosti přes perspektivu jediného fonému - kh.

Alexander Matoušek (*1963) pracuje v Archivu Jana Patočky, jenž je součástí Centra pro teoretická studia, společného pracoviště Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR. Věnuje se filosofii, vědě o náboženství a historii umění.

Glosy a Fragmenty nejsou a nechtějí být odborným textem. Nekladou si za cíl zachytit konkrétní významové podhoubí, z něhož Fundovy texty geneticky vyrostly, a přímo neodkazují ani k doložitelné stránce jejich různočtení.

Kočky milujeme je, staráme se o ně, mazlíme se s nimi. Ale opravdu víme, jaké jsou?

Žijeme v dobe prostriedkov. Sú všade: dopravné prostriedky, informačné prostriedky, čistiace prostriedky.

Dílo vydané roku 1923 představuje jednu z raných prací proslulého právního a politického filosofa Carla Schmitta. Německý myslitel se v tomto po stylistické a literární stránce brilantním textu, v němž prostřednictvím rozmanitých aluzí dokládá šíři svého rozhledu, zaměřuje na specifickou povahu racionality spojené s katolickou církví, kterou staví do kontrapozice vůči myšlení ekonomicko-technického

Irena Štěpánová in this book explores Isaac Newton’s engagement with ancient wisdom, the Hexameral tradition, Hermeticism, theology, alchemy as well as natural philosophy. In so doing, she brings together the established historiography with her own new insights.

Říká se, že veškeré poznání pramení ze dvou zdrojů, z rozumu a smyslového vnímání. Na jedné straně máme pojmy, abstraktní kategorie myšlení, na straně druhé pak prchavé barvy, zvuky, tvary, vůně a celou hloubku smyslové zkušenosti.

Dať zbohom Marxovi, zabudnúť na neho? Dá sa to vôbec vzhľadom na to množstvo kníh, ktoré inšpiroval a ktoré boli o ňom napísané?

Studie zahrnuté v tomto svazku jsou shromážděny u příleži¬tosti životního jubilea, devadesátých narozenin Josefa Zumra. Přímo či volněji rozpracovávají témata utvářející svébytnou tradici českého emancipačního myšlení, na kterou Zumr ve svém díle navazuje a o jejíž aktualizaci se významně zasloužil.

Logické zkoumání Edmunda Husserla představuje nejvýznamnější ze všech šesti zkoumání druhého svazku jeho „průlomového díla“. Právě toto zkoumání bylo nejvíce studováno další generací fenomenologů a mnohé z nich také silně ovlivnilo, jak přiznává M. Heidegger. Po položení obecných základů teorie intencionálního vztahu vědomí a jeho předmětu v 5. zkoumání, přechází nyní Husserl ke speciální problematice

Sv. XI: Pátá kniha Stromat se zabývá vztahem víry a poznání. Víra není jen etický postoj, ale také podmínka umožňující poznat to, co je bytostně nepoznatelné.

Zborník filozofických prác na tému poviedky L. Borgésa, ktorá donútila celý rad filozofov k novému premysleniu štatútu literárneho diela, vzťahu diela a textu, významu kultúrneho kontextu.

Autorka vo svojom diele interpretuje Kantovo politické myslenie a analyzuje motívy politickej súdnosti, obrazotvornosti a estetického vkusu.

Sborník z konference Centra pro práci s patristickými, středověkými arenesančními texty přibližuje zajímavost a mnohovrstevnatost pojmů fysis a natura, které patří ke klíčovým termínům západní myšlenkové tradice, ať v jejím filosofickém, teologickém nebo obecném společensko-kulturním rozvinutí. Šestnáct příspěvků shromážděných v tomto sborníku postupně odkrývá pojetí „přírody/přirozenosti“ v dějinách

Štvrtý zväzok Senecových filozofických úvah završuje edíciu jeho prozaického diela. Dominantou tohto záverečného zväzku je slávna konsolácia alebo útecha - O duševním klidu.

Základní spis o filosofii výchovy a vzdělání. Jednotlivé kapitoly obsahují pedagogicko-filosofické reflexe o společenské relevanci výchovy, o jejím významu přesahujícím bezprostřední působení (kosmicita), o její časové a lidské vazbě a o morálních determinantách.

Darwinismus se vydává za úplnou teorii biologického života, včetně lidského. Má podstatný vliv na sebepojetí dnešního člověka a jeho světonázor.

Soubor statí a přednášek a poznámek k problematice postavení člověka ve světě a v dějinách (Kacířské eseje, Platón a Evropa, Evropa a doba poevropská atd.).