Kniha Barbory Geistové Čakovské nejprve vychází z pojetí synonymie v logice, avšak záhy přejde k pojetí synonymie v lingvistice. To jí umožnilo zvolit pevnou a jasnou metodologii, kterou rozebírá problematiku.

Kniha Ztracen v dějinách je věnována osobnosti dnes již takřka zapomenutého publicisty, esejisty a prozaika Jana M. Kolára (1923–1979), který byl jako politický novinář a kulturní publicista aktivní od roku 1946. První část knihy tvoří dílčí sondy do klíčových témat a problémů autorovy publicistiky a esejistikyz let 1946–1965, zasazené do kontextu širšího kulturně-politického dění v poválečném Československu

Kniha, která programově osciluje mezi vědeckým odborným a esejistickým stylem, je „obrazem“ zrodu české (nejen vědecké, ale té především) terminologie v 19. století. Na základě vybraných lexikografických děl z 19. a začátku 20. století se odvíjí děj postupného dovršení všech funkčních vrstev českého jazyka.

Publikace je výzkumným výstupem autorů, jejichž centrem badatelského zájmu byla problematika narace. Otázky spojené s narací se v poslední době neobjevují pouze v pojednáních literárních teoretiků, ale stále častěji se v souvislosti s narativním přibližováním sociálního (a živého) světa stávají předmětem zkoumání historiků i přírodovědců.

Rytířské ságy patří mezi méně známé žánry staroseverské literatury. Tento termín je už od středověku souhrnným označením pro staroseverské verze několika skupin literárních textů, které původně vznikaly ve Francii.

Po publikácii Básnický svet Jozefa Leikerta (VEDA, 2017) ponúka jej autor, filozof a literárny vedec Dalimír Hajko, ďalší pohľad na mnohostrannú činnosť a tvorbu Jozefa Leikerta, monografiu zameranú na jeho tvorbu v oblasti vecnej spisby. J. Leikert je viacrozmerný autor: poznáme ho ako citlivého básnika, prekvapujúco objavného autora literatúry faktu aj ako vytrvalého a hĺbavého historika.

Na rozhraní súčasnej kognitívnej vedy a literárnej vedy vznikajú vo svete práce, ktoré umožňujú novým spôsobom premýšľať o tvorbe a percepcii umeleckého diela, o vnímaní, emocionalite, myslení a imaginácii. Autori monografie sa podujali tieto podnety spracovať a súčasne poukázať na ich použiteľnosť v literárnej vede i na nové impulzy, ktoré kognitívnou vedou inšpirovaná literárna veda môže priniesť

Název v češtině: Variace na téma venkovské sídlo v britské literatuře od Forstera po Hollinghursta Monografie se věnuje literatuře spojené s anglickým venkovským sídlem, a to zejména dílům autorů 20. a 21. století, jako jsou E. M. Forster, Evelyn Waugh, Iris Murdoch, Alan Hollinghurst a Sarah Waters. Venkovské sídlo je nahlíženo v širším společenském a kulturním kontextu, včetně soudobého vývoje a

Kniha prozaika a literárneho kritika Jozefa Špačka (1950, Skalica) Od slova do SLOVA (Recenzie a príležitostné texty) svojím obsahom voľne nadväzuje na jeho publikáciu Nepovinné čítanie (2015). V prvej časti zahrňuje recenzie diel známych slovenských autorov a autoriek ako V. Mináč, L. Ballek, A. Hykisch, Ľ. Feldek, P. Vilikovský, P. Holka, J. Balco, S. Rakús, M. Kočan, J. Juráňová, V. Šikulová, I.

Zborník obsahuje štúdie z dvoch pracovných stretnutí slovenských literárnych historikov, ktoré boli zamerané na odborné problémy súvisiace s interpretáciou literárnych textov domácej (uhorskej) proveniencie z obdobia stredoveku a renesancie. Príspevky sa dotýkajú stereotypov v doterajších interpretáciách konkrétnych literárnych textov, inšpirácií literárnohistorických výskumov pri ich výklade a významu

Profesionálny život spisovateľa Jonáša Záborského (1812 - 1876) bol spojený s kňazskou službou, ktorej dôležitou súčasťou bola služba slovom. Práve túto časť Záborského povolania odkrýva jeho dvojzväzková kazateľská zbierka Múdrosť života ve chrámových řečech (1853). Jej jedinečnosť spočíva v ideovom zameraní, v sústredení sa na základné „cirkevno-náboženské a mravno-praktické pravdy.“ Záborský predostiera

Monografia H. Ch. Andersena predstavuje základný výskum prijímania tvorby tohto dánskeho spisovateľa v našom kultúrnom priestore. Metodologicky sa okrem iného opiera o slovenské literárnovedné a translatologické publikácie a edície s témou medziliterárnych vzťahov a tematicky nadväzuje na zahraničné monografie venované prijímaniu H. Ch. Andersena v inonárodných literatúrach.

Publikace obsahuje devět vybraných esejů dvou významných osobností německé a české literární vědy a germanistiky, Kurta Krolopa a Jiřího Stromšíka. Oba autoři brilantní esejistickou formou představují zásadní autory německé literární romantiky od jejích počátků (Bonaventura, Novalis) přes Brentana, de le Motte-Fouqué, bratří Grimmů, Kleista a Chamissa až po její pozdní období (Tieck, E.T.A. Hoffmann).

Výbor Hledání národní literatury představuje literárněvědné dílo Mojmíra Otruby (1923 – 2003). Otruba je znám především jako vynikající znalec české literatury 19. a 20. století, který své vědomosti zúročil v množství doslovů a studií, přesahujících do oblasti filologie obecně a teorie literatury, a jako editor literatury převážně 19. století, případně jako přední literární lexikograf. Toto rozsahem

Autorův první výbor z textů sestává z projevů publikovaných v 90. letech XX. století. Některé z nich vznikly jako doprovody knižních edic, jiné jako konferenční příspěvky a zase jiná otiskla soudobá periodika.

Kromě nejproslulejší Staigerovy knihy, Základních pojmů poetiky, výbor obsahuje autorovy programové studie a články, curyšský proslov s následným polemickým ohlasem i ukázky z korespondence a vzpomínek. Tři oddíly knihy dokládají Staigerův myšlenkový přínos ve třech nejdůležitějších, vzájemně se prolínajících oblastech: první je svědectvím Staigerova pokusu o vytvoření antropologicky fundované poetiky,

Analýza a mnohostranné objasnenie tvorby spisovateľov patriacich do rozličných národných literatúr nielen európskeho, ale i latinoamerického kontinentu.

Autor monografie zastává názor, že existují tři oblasti, které je třeba mít v oboru didaktiky literatury i školním literárním vzdělávání na zřeteli a které je třeba udržovat v rovnováze, aby obor ani školní předmět neztratily estetické, resp. estetickovýchovné zaměření: 1. četba(četba literárních textů a její reflexe), 2. tvorba (konstrukce a rekonstrukce textu a jejich reflexe), 3. nauka (poznávání

Curyšský nakladatel a novinář Carl Seelig v posledních letech pobytu R. Walsera v léčebném ústavu spisovatele pravidelně navštěvoval a finančně podporoval. Za společných vycházek po okolí zaznamenával rozhovory, které spolu vedli.