Tretí, záverečný diel predstavuje literárne dejiny realizmu, naturalizmu, impresionizmu, secesie, expresionizmu, literatúry v dobe fašizmu a literatúru súčasnú až do 90. rokov.

Zásadní studie kanadské literární teoretičky Lindy Hutcheonové vyšla poprvé v roce 1988 a ve svém popisu fenoménu postmodernismu, zaměřeném zejména na oblast historiografické metafikce, navázala na již existují teorie zabývající se postmoderní architekturou. Postmodernismus v ní neobhajuje ani nezesměšňuje, ale pokouší se vytvořit takový model postmoderní kultury, jenž by dokázal zachytit její sebereflexivní

Jedenadvacet studií a úvah věnovaných moderní české literatuře vznikalo od roku 1984 až po současnost a bylo publikováno časopisecky či ve sbornících. Představují jeden z okruhů autorčina badatelského zájmu, soustředěný k autorům stojícím na okraji literárního kánonu, často zapomínaným nebo nedoceněným.

Cvičebnice je určená pro všechny, kteří chtějí psát, anebo si psaní vyzkoušet a kreativně se vyjádřit. Provede vás od prvotního nápadu přes jednotlivé části psacího procesu a také poradí, co dále dělat s hotovým textem.

Otevřít knížku a začít číst ještě neznamená, že se setkáváme s hodnověrnou podobou textu, jehož název se stkví na obálce a titulním listu dané knihy. Co způsobuje, že často čteme něco odvozeného, nespolehlivého, ba zavádějícího, a nevíme o tom?

Studie se pokouší nastínit obraz představ o těle, jak se ukazuje v staroseverské literatuře, a to na základě analýzy dvou témat, jež se těchto představ úzce dotýkají: somatických projevů emocí a proměny podoby (hamr). Těžištěm knihy je sémantická analýza kořene ham, která umožňuje pochopit, co má společného přechod do stavu bojové extáze u berserků, mytologická proměna boha ve zvíře či transformace

Dielo významného literárneho vedca, estetika a kulturológa vychádza z tézy, že národná kultúra je fenomén eminentne európsky. Objasňuje princíp jednoty v rozdielnosti ktorý nevyvracajú ani súčasné procesy integrácie a globalizácie.

Kniha je věnována ranému básnickému a částečně i výtvarnému dílu jednoho z nejvýznamnějších ruských básníků 20. století Vladimíra V. Majakovského (1893–1930), které hodnotí nikoli pohledem literárněvědným, nýbrž prizmatem lingvistiky. Majakovského vybrané verše z doby do roku 1920 a jehoplakáty ze stejného období jsou podrobeny zevrubné lingvistické analýze s přihlédnutím ke třem dominantním rysům

Slovník literárněvědného strukturalismu představuje vůbec první takto tematicky vymezenou terminologickou příručku, která postihuje strukturalismus ve všech jeho podstatných dimenzích a podobách, jež získal v rámci literární vědy v průběhu dvacátého století. Kniha obsahuje více než tři stovky hesel, ve kterých se autoři snažili přístupnou formou vyložit základní teoretické a metodologické koncepce,

Kniha s titulem Za (de)konstruktivismem, naznačujícím jak to, co následovalo po (de)konstruktivismu, tak i určité nostalgické ohlédnutí za již proběhnuvší tendencí, a podtitulem Kritické koncepty (post)poststrukturální literární a kulturní teorie obsahuje 102 heslových statí. Vedle Jana Matonohy, který je autorem více než tří čtvrtin hesel, do ní přispěli též Richard Müller, Josef Fulka, Pavel Šidák,

Tvůrčí akt v literatuře, při kterém vznikají prvopisy – náčrty a rané varianty –, byl dosud v českém literárněvědném prostředí analyzován pouze v rámci strukturalisticky orientované textologie. Východiskem rozvažování je distance od dosavadních konceptů a navázání na ty badatele (Alexandra Sticha, Zdeňka Mathausera), kteří vznesli vážné výhrady vůči konceptu Jana Mukařovského o záměrnosti a nezáměrnosti

Teóriou látky, témy, problému a tvaru chceme prispieť k otázkam zrodu literárneho diela a autorskej metódy, ale aj k interpretácii povahy umeleckého textu. Prepojenosť videnia a komunikačnej intencionality má takú umeleckú štruktúru, ktorá dáva čitateľovi možnosť, aby sa k videniu najdôležitejších vecí, umiestnených pod textom (medziriadkový priestor), za textom (katarzný priestor) alebo nad textom

K roku 200. výročia narodenia Ľudovíta Štúra vydalo LIC triptych kníh. Esejistická kniha Dany Podrackej je pokusom nájsť v Štúrovom diele duchovnú zem a zrekonštruovať za pomoci jeho myšlienok, ako aj myšlienok jeho rovesníkov, čím je a čím by mohol byť duchovný štát ako vedomá kultúrna voľba.

Knižka azda najproduktívnejšieho literárneho kritika – výber z literárnej publicistiky (z obdobia rokov 1995 – 2004) – sa skladá z troch častí. Prvú časť tvorí Halvoníkov pokus o syntetizujúci pohľad na charakter vývinových tendencií v slovenských kultúrnych, ale najmä literárnych dielach.

Čtvrtý svazek Kritické řady přináší tentokrát průřez recenzní tvorbou kritika a literárního teoretika ErikaGilka. Středem zájmu Gilkovy kritické publikační činnosti je česká próza dvacátého století - meziválečná a vzniklá po roce 1989.

Kniha odkrývá komplikované vztahy českých a slovenských komunistických spisovatelů se stranickým establishmentem v letech 1963-1968. Autor se zaměřuje na jednotlivé kauzy, jež je možno považovat za neuralgické body tehdejší oficiální kulturní politiky i za neoddiskutovatelné předpoklady reformního procesu Pražského jara 1968.

Svazek Josef Florian a Stará Říše shrnuje veškeré práce Andreje Stankoviče o staroříšském vydavateli Josefu Florianovi (1873–1941). Jeho základ tvoří původně čtyřsvazkový spis Význam Josefa Floriana pro vývoj krásné knihy, který autor předložil v roce 1975 jako diplomovou práci na Katedře knihovnictví a vědeckých informací Filosofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. První svazek tvořila monografie

Hlava žáru zachycuje, jak se ustavovaly básnické vidění a poetika Vladimíra Binara od konce padesátých let a proměňovaly v následujícím desetiletí. První část tvoří výbor z básnických sbírek a textů z let 1959–1968, výrazných zvláště svou bohatou, světelnou i temnou obrazností.

Ve své půvabné knížce přeložené pod názvem Co kdyby láska nikdy neskončila uvažuje Alain Finkielkraut o čtyřech podobách moderní lásky, která je sice vyvázána z tradičních svazujících pout přísné morálky a zatěžujících zvyků, přesto je spíše křehká a v ohrožení. Láska je dnes sice „volná jako ptáče“, ale je třeba se s autorem na chvíli pozastavit a ptát se, jaké podoby má dnes tato základní lidská

Kniha Autorské tváře v knižních zrcadlech. Obrazy autorů současné české literaturyv kulturním transferu se zaměřuje na nezanedbatelný fenomén současného literárního a mediálního provozu, jakým je obraz autora.