Jen velice málo klasických textů se těší trvalému vlivu a zájmu od chvíle svého vzniku až po současnost. Ovidiovy Proměny do této nečetné skupinky patří: zásadní dílo římské antiky hojně podněcovalo imaginaci ve středověku i za renesance, inspirovalo Danta, Shakespeara, Goetha i Ezru Pounda a dodnes je nesporně živým a oblíbeným textem.

Dvojčíslo 13–14 časopisu Tahy je rámcově zaměřeno na problematiku eseje a esejistiky v různých, a to nejenom literárních souvislostech. V bloku studií čtenáři naleznou články: Jiřího Studeného: Povytažený dráp Antonína K. K. Kudláče: Kontinuita diskontinuity.

Série studií českobudějovického germanisty Jürgena Edera se zaměřuje na prostor střední Evropy, na vztah literatury a politiky a na střetávání mezi českou a německou kulturou. Historické rozpětí studií sahá od Výmarské republiky až po naši současnost, přičemž významná pozornost je věnována tématu exilu — ať už vnějšímu, nebo „vnitřnímu“. Kniha jako celek nabízí pohled na velkou část 20. století, ovšem

Monografie připomene sté výročí pražských anglických studií, která byla oficiálně ustavena v roce 1912 jmenováním Viléma Mathesiuse, zakladatele Pražského lingvistického kroužku a prvního profesora anglického jazyka a literatury na Univerzitě Karlově. Kromě přehodnocení práce hlavních představitelů (Mathesius, Vančura a další) a posuzování vývoje na literaturu orientovaných pražských studií angličtiny

Jedenadvacet studií a úvah věnovaných moderní české literatuře vznikalo od roku 1984 až po současnost a bylo publikováno časopisecky či ve sbornících. Představují jeden z okruhů autorčina badatelského zájmu, soustředěný k autorům stojícím na okraji literárního kánonu, často zapomínaným nebo nedoceněným.

Kniha Kritiky a eseje z let 1892–1924 těží z celého rozsahu kritického a esejistického díla Arnošta Procházky. Chce přispět k hlubšímu poznání českého modernismu přelomu devatenáctého a dvacátého století a jeho podob a alternativ v dobových proměnách i mezinárodních souvislostech prostřednictvím vrstevnatého literárněhistorického obrazu Procházkova díla.

Nový slovenský výber z esejistiky žijúceho klasika maďarskej literatúry Pétera Nádasa obsahuje štrnásť žánrovo jednotných, ale tematicky rôznorodých textov. Pôvodne boli uverejnené v rokoch 1998 až 2018.

O japonském spisovateli Haruki Murakamim se občas soudí, že se beze zbytku zhlédl v západní literatuře a následně píše „nejaponské“ texty. Pokud ovšem podrobíme rozboru příběhy, které se odehrávají v jeho literárních dílech, musíme podobné soudy odmítnout jako neopodstatněné.

Dielo významného literárneho vedca, estetika a kulturológa vychádza z tézy, že národná kultúra je fenomén eminentne európsky. Objasňuje princíp jednoty v rozdielnosti ktorý nevyvracajú ani súčasné procesy integrácie a globalizácie.

Dramatik a básník Josef Topol (* 1935) po celý svůj tvůrčí život psal též texty esejistické, úvahové a vzpomínkové. S pečlivostí i zdrženlivostí sobě vlastní vždy vážil každé své slovo.

Kniha Mimochodom je zbierkou samostatných textov venovaných rôznorodým témam, ktoré však zároveň spája optika marginálií alebo mimochodnosti. Jednotlivé reflexie využívajú metódu marginálií v oboch významoch slova: sú poznámkami na okraji každodenných javov a zároveň sa venujú tým zdanlivo menej významným, alebo možno len menej nápadným a zdôrazňovaným témam.

V prípade osamelého bežca i rytiera stredovekej dvornej epiky je rozhodujúca cesta - vytrvalostný beh \"po dlhej trati\" i putovanie - v prenesenom význame. Obaja zdolávajú trasu svojej premeny a bytostného napĺňania a zdokonaľovania.

Titul knihy Pavla Janouška poněkud klame: představuje ji jako soubor jednotlivých studií a ponechává stranou, že tyto rozmanité pohledy na literární (a divadelní) vědu, jakož i na samu uměleckou tvorbu a na formy její reflexe a prezentace spojuje snaha pochopit „pravidla hry“. Autor navazuje na svou starší publikaci Černá kočka aneb Subjekt znalce v myšlení o literatuře a jeho komunikační strategie

V esejích, projevech a dalších textech v tomto svazku Jiří Gruša, jako český velvyslanec, ministr, posléze i ředitel Diplomatické akademie ve Vídni, komentuje Evropu po pádu železné opony a její výzvy. Nabízí jedinečně mnohostranný a zasvěcený pohled na vzájemné vztahy Čechů, Němců a Rakušanů a jejich novodobé milníky (Česko-německá deklarace, vstup České republiky do NATO a Evropské unie). Předkládá

Monografie Lucie Antošíkové představuje jednu z určujících osobností české literatury od šedesátých let dvacátého století, básníka, literárního kritika, editora, překladatele a pedagoga Antonína Brouska. Jeho dílo je vykládáno na základě teorií kolektivní paměti, přičemž výchozí bod představuje Brouskova poezie.

Sborník k životnímu jublieu Marie Bořek-Dohalské je určený těm, kteří se chtějí na zvukovou matérii řeči podívat z různých úhlů. Fonologii reprezentuje příspěvek Tomáše Dubědy, Jaroslav Štichauer se věnuje historické výslovnosti, Pavel Štichauer míří od fonologie k morfologii.

Jakým způsobem je narativní text schopen pojmout, zprostředkovat a vynalézt fenomén beztvarosti, doposud spojovaný výhradně s oblastí výtvarného umění? A co stojí za schopností literárního jazyka rozehrát tento akt tvořivé deformace a událost metamorfózy, jež vizuální i textuální formy umísťuje na hranici viditelného a neviditelného, známého a neznámého, přítomného a nepřítomného?

Již třetí díl ediční řady monografií Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze Filologické studie si klade za cíl řešit v současné době vysoce aktuální, ale zároveň mimořádně složitou a nejednotně pojímanou výzkumnou otázku tzv. literárního kánonu, a to včetně literárního kánonu školního. Pozornost je věnována především problematice způsobu, jak a kým jsou tzv. kanonické texty vybírány a podle

Úvahy o jazyku, literatúre a dejinách od antiky po 18. storočie z pera nemeckého polyhistora, súčasníka a priateľa Goetheho a Schillera.

Zborník referátov z vedeckých konferencií a seminárov v rámci kukučínovského roka, v ktorom bol Martin Kukučín zaradený do kalendára kultúrnych výročí UNESCO ako osobnosť roka 2010 pri príležitosti 150. výročia jeho narodenia. Výber referátov zo šiestich krajín redakčne pripravil Ján Gbúr.