Bibliografické informácie o všetkých cudzojazyčných kritických a analytických ohlasoch autorovho diela, pripojené sú podrobné informácie o spolupráci s divadlom, filmom, televíziou a rozhlasom.

Množstvím fotografií a dokumentů provázená publikace více než čtyřiceti českých i zahraničních autorů. Mezi autory jsou Ludvík Vaculík, maďarský prozaik Péter Esterházy, polský bohemista Jacek Baluch (autor monografie o Hrabalovi Kain podle Hrabala), Sergio Corduas, Jiří Menzel, František Dvořák, Josef Zumr, Milan Jankovič, Michal Cihlář, Vladimír Karfík, Vera Cais, Vlastimil Třešňák, Stanislav Vávra,

Esejistická kniha představuje život a dílo Egona Hostovského v širším kontextu dějinných událostí 20. století, jichž byl spisovatel svědkem i obětí. Její autor usiluje o prolnutí pásma své interpretace autorova díla s řečí dobových dopisů a dokumentů, na jejichž základě lze odkrývat řadu souvislostí vztahujících se k proměnám autorovy poetiky, tak aby se osvětlily kontrasty či paralely mezi řečí Hostovského

Kniha zkoumá, jakou roli sehrály romány Henryho Fieldinga v průběhu všeobecné reformy veřejného vystupování, přičemž se blíže soustřeďuje na vývoj maskulinních vzorů, který je spojen s proměňujícím se chápáním zdvořilosti v letech 1742–1751. Publikace prezentuje analýzy Fieldingových obrazů maskulinity v souvislosti s dynamickými požadavky na ekonomické, politické a estetické standardy, a nabízí tak

Klasickým objektom kultúrnych vied sú javy poznačené spontánnosťou, nachádzajúce sa mimo oblasti racionálnej regulácie a vnímané ako prirodzené kultúrne entity v protiklade s „umelými“ objektmi, vytvorenými s istým stupňom uvedomenosti. Významový komponent „pestované“ (rastliny, mikroorganizmy) implicitne odkazuje na to, že kultúra sa týka aj zasahovania človeka do prírody, a evokuje predstavu kultivácie

V novější české literatuře se objevuje celá řada próz, jež ukazují, jak do individuálních lidských životů fatálně zasahovaly klíčové historické události 20. století. V mnoha dílech takového tematického zaměření je přitom děj rozvržen do dlouhého časového úseku, takže se v pozadí soukromých „malých dějin“ hrdinů průběžně rýsují téměř panoramatické, byť samozřejmě neúplné a nesouvislé obrazy naší nedávné

Literárněhistorická práce rusistky Miluše Zadražilové (1937–2012) je výsledkem jejího celoživotního profesního i osobního zájmu o epochu, již nejčastěji charakterizovala slovy nervní či exaltovaná. Jedná se o přelom 19. a 20. století, který byl v Rusku prožíván v apokalyptickém očekávání konce jakožto počátku nové éry.

Publikace představuje dějiny českého a slovenského tisku v Argentině a seznamuje s 45 tituly česky a slovensky psaných periodik vydávaných převážně v Buenos Aires. První část knihy přibližuje v pěti kapitolách vývoj krajanského a exilového tisku v chronologickém pořadí.

Marxismus a myšlení o literatuře je spojení plné mýtů, rozporů a scestí, ale také inspirací. Publikace je po třiceti letech první knižní monografií zabývající se tématem donedávna kontroverzním, ba démonizovaným, ale dnes už pomalu módním.

V Bloumání epochami se autor pokouší zachytit poselství historie ve třiceti drobných esejích, jimiž reagoval na aktuální vydání rozličných historických studií, popřípadě pramenných textů. Od reflexí velkých dějinných panoramat (kritika civilizace Arnolda Toynbeeho, historie utopismu Patrika Ouředníka, proměny luxusu Gillese Lipovetského či vývoj antisemitismu Geralda Massadiéa) přechází Viktor Šlajchrt

Proč jsou Andersenovy pohádky tak znepokojivé? Měsíc před smrtí si Andersen poznamenal: „Žádný sochař mě nezná, neviděl mě číst, neví, že děti nemám za zády, na klíně ani na koleni; že mé pohádky jsou stejně tak pro starší publikum jako pro děti.

Tato vysokoškolská příručka je určena posluchačům bakalářského stupně studia bohemistiky; navazuje na souběžně vydávané Gramatické rozbory češtiny. Jejím obsahem je víceméně ucelený popis funkčního tvarosloví současné (zejména spisovné) češtiny.

Strhující deník filmového vědce, kritika a esejisty Jiřího Cieslara ze sklonku jeho života. Cieslarův deník je psán s hlubokou znalostí deníkového žánru (Cieslar je autorem obsáhlého svazku Hlas deníku), současně však je zcela upřímný a pravdivý, psaný bez postranních dvířek a bez jakéhokoli předstírání.

Literárne príspevky tejto knihy, pôvodne publikované v rozličných printových a v menšej miere i elektronických médiách, by chceli byť výrazom interpretačnej lektúry rôznorodých umeleckých i teoretických prác z našej a inonárodnej literatúry. V zásade afirmatívny prístup k jednotlivým dielam vyplýva z princípu selekcie, ktorá už v samom akte výberu obsahuje kritické selekcie, ktorá už v samom akte výberu

Kniha Místa mezi místy. Pomezí americké poezie se věnuje tématu setkání s druhým a prostoru hranice a pomezí v moderní americké poezii.

Metodologickým východiskem teoretických konstrukcí je znovu vnímání (jako akt zakládající subjektivitu) a výzkum jeho pohybů je realizován psychosémantickými testy v rozsáhlých souborech čtenářsky kompetentních českých mluvčích (studentů bohemistiky na českých vysokých školách). Výchozím pojmem této práce je Gärdenforsův konceptuální prostor, který je chápán jako teoretický konceptuální prostor vznikající

Kniha Jak to vidí současník dává českému čtenáři vůbec poprvé příležitost seznámit se s literárněkritickou tvorbou jedné z nejvýznamnějších autorek tohoto století Virginie Woolfové. Náš výbor čerpá z prvního svazku Čítanky pro každého (The Common Reader I, 1925) a přináší jak portréty jednotlivých autorů, a to proslulých i \'obskurních\', tak obecnější statěvčetně klíčového programového eseje \'Pan

Výskumnou oblasťou tohto zborníka, ktorý vychádza k životnému jubileu doc. PhDr. Jána Bosáka, je problematika súčasnej slovenčiny najmä z komunikačného aspektu.

Publikace shrnuje poznatky, které vyplývají z autorova mnohaletého zájmu o literaturu polského baroka.Vedle vzniku nepochybných literárních a uměleckých hodnot se toto období polské historie vyznačuje i hlubokými politickými a společenskými změnami, jež vyústily v krizi polské společnosti v 17. a 18. století. Tento vývoj je v literární tvorbě intelektuálůplebejského původu provázen snahami o vytváření

Literárnohistorický a literárnoteoretický výklad realizmu bol celé desaťročia v domácom výskume poznamenaný koncepciou panrealizmu, ktorá znemožňovala objektívny pohľad na jednotlivé literárne a kultúrne výkony tohto obdobia. Dnes - podobne ako sa to udialo v prístupe k ostatným dejinným obdobiam slovenskej literatúry - nadišiel čas na odbornú kritickú reflexiu aj tohto literárnoestetického smeru,