Literární vědec, historik a kritik, emeritní profesor estetiky na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích Aleš Haman shrnul do své nové knihy texty, které od konce padesátých let po současnost věnoval dílu „tří stálic“ české literatury posledních dvou století: Jana Nerudy, Karla Čapka a Milana Kundery. „Studie věnované próze těchto tří literárních osobností si kladou za cíl ukázat, co zakládá jejich

\"Päť scenárov, päť koláží - to je iba päť príbehov stratených kdesi za ozvenou tichých hlasov, päť príbehov o tom, kto sme boli, a o tom, kto sme. Nič viac, ale ani nič menej v tejto knihe nenájdete.\" Oleg Pastier

Monografie sestává ze dvou hlavních a dvou doplňkových částí. První část přináší nejstarší lingvistické, epigrafické a archeologické informace o raných uživatelích germánských jazyků.

Autorka v monografii chápe ruskú „novú“ literatúru širšie, a to preto, lebo sa ňou zaoberá vo vzťahu k slovenskému kultúrnemu kontextu. Pôjde teda o novú literatúru, novú obsahom i formou, práve v tomto kontexte, a to v troch podobách: 1. preklady nových diel autorov, ktorí sa už v slovenčine objavili – vo všetkých prípadoch to budú diela modernistov experimentátorov, priamych predchodcov alebo inšpirátorov

Život jako znakový proces je tématem této knihy,která na svých stránkách propojuje poznatky z lingvistiky a přírodních věd. Kniha nabízí uvedení do problematiky analogie jazyka a DNA a ukazuje vývoj tohoto vědeckého diskurzu.Znakový proces je zde vnímán v širokém slova smyslu,je v něm zahrnuta řečová činnost,tvorba proteinů v buňce i mnoho neužívaných,ale myslitelných a možných způsobů komunikace a

Komplikovaným, mnohovrstevnatým literárním světem francouzského spisovatele, známého především jako autora Hledání ztraceného času, provází čtenáře v této knize Jiří Konůpek, překladatel, esejista, básník a znalý vykladač Proustova díla. Jde o první českou monografii na dané téma.

Antologie Kapitoly z literárněvědné tematologie je výsledkem několikaletého úsilí Richarda Změlíka a Petra Komendy představit české odborné i laické veřejnosti dosud do češtiny neproložené vybrané studie Gastona Bachelarda, Jeana-Pierra Richarda, Georgese Pouleta a Jurije M. Lotmana. Jejich společným jmenovatelem je problematika literárního tématu, či toposu, která je chápána v širším významu.

Období konce dlouhého 19. století se vyznačuje nápadným příklonem k antickým námětům, motivům a formám. Řecká a římská antika se objevuje v mnoha sférách kulturního života – je podstatnou součástí středoškolské výuky, tvoří jeden z ideových rámců tělovýchovného hnutí Sokol a představuje reprezentativní repertoár témat pro tehdejší básnictví a dramatiku.

In his book Josef Hrdlička opens the question of what exactly constitutes Exile Poetry, and indeed whether it amounts to a category as fundamental as Romantic or Bucolic lyricism. He covers the intricately complex and diverse topic of exile by exploring selected literary texts from antiquity to the present, giving due attention to writers that have influenced the exile discourse; from Ovid, Goethe

Příručky literární vědy nám obvykle tvrdí, že vznik zábavné a populární literatury souvisí se vznikem moderní společnosti, kterou charakterizuje značné množství volného času, že její existenci umožnil až novodobý rozvoj gramotnosti a že je pro ni typický zejména konvenční, jednoduchý a nenápaditý literární tvar. Kniha, kterou držíte v ruce, se pokouší představit jiný pohled na věc.

Kniha Povytažený dráp. Eseje o tvůrčím psaní představuje ucelený, tematicky provázaný soubor textů odborné a literární esejistiky v interdisciplinárním a multikulturním pojetí.

Alexander Matuška je známy ako burič a boriteľ ustálených hodnôt a kritik oficiálnych osobností, stotožňujúci sa s postavami idúcimi proti prúdu. V profilových statiach (Sládkovič, Hurban, Štefánik, Hviezdoslav, Vajanský, Rázus, Hronský, Rúfus, Tatarka...) uznáva hodnoty našich klasikov, vzdáva im náležitú úctu, ale vyhýba sa ich okiadzaniu a nechýba polemický náboj.

Mená géniov ruskej slovesnosti Ivana Bunina a Vladimíra Nabokova vo vedomí čitateľov spája rovnaký jazyk, epocha, významný vklad do literárneho dedičstva, ako aj život a tvorba v emigrácii. No títo autori majú k sebe aj osobne a osobnostne veľmi blízko.

Život a dielo literárneho vedca a kritika, redaktora, tajomníka Matice slovenskej Stanislava Mečiara nie je našej verejnosti príliš známe. I keď táto osobnosť upadla nadlho do zabudnutia, lebo ideologicky limitovaný komunistický režim aj \'postkomunistická demokracia\' ju približovali a, žiaľ, stále predstavujú iba účelovo, torzovite a výlučne v negatívnom svetle, predsa si zasluhuje zvýšenú pozor

Literárněkulturní ročenka je věnována různým projevům literárních tradic a otázkám, které tyto tradice vyvolávají v různých obdobích mezi širokou kulturní veřejností. Jednotlivé příspěvky objasňují chápání tradičních hodnot jak v rovině individuální, tak institucionální, zvláštní důraz klademe na politické impulsy a překážky v myšlení o literatuřeod 18. století do současnosti.

Jasné a kritické pojednání, založené na bezprostřední znalosti originálních textů a jejich komentářů.

Kniha je určená všetkým študentom cudzích jazykov, ktorí majú v svojom programe prekladový seminár.

Koláž názorů, zmínek, odkazů a zamyšlení o Otokaru Březinovi pochází od lidí, kteří jsou i nejsou účastníky literárního života z Čech a ze světa, z různých oborů apod., a reagují neutrálně, vášnivě, pozitivně nebo negativně v dopisech, recenzích, vědeckých pojednáních, dedikacích atd. na tvorbu nebo život velkého básníka symbolismu. Nejde však o projekt, který by vznikl jen důkladnou rešerší v kni