V druhém svazku publikace Skály a lidé se autor věnuje především lidem, kteří svůj život nějakým způsobem spojili s Adršpašsko-teplickými skalami. Nejprve jsou to ti, kteří ve skalách nalezli zaměstnání. Vedle tradičních profesí, jako jsou skalní průvodci a převozníci, svůj prostor dostávají i profese, které již patří k minulosti skal: střelmistři a trubači na ozvěnách, flašinetáři, harfenistky či

Historicko-populární kniha se vrací ke stále aktuálnímu tématu českého (v tomto případě ostravského) protifašistického odboje. Na skutečném příběhu jedné sabotáže (vypálení okupačního úřadu práce) ukazuje mimo jiné problém příčiny a následků. Klade otázku, kolik lidí a jejich osudů ovlivní ve skutečnosti čin pětice bojovníků proti obecnému útlaku. Zajímavý a netradiční je v této knize také dvojí pohled

V mnoha směrech klíčové období, v němž skončil emancipační proces formování novodobého českého národa, který po skončení 1. světové války získal i politickou samostatnost, je předmětem prvního svazku edice Dějiny českých zemí. Obdobně jako v dalších svazcích i zde tvoří výklad politických dějin jen jednu, třebaže významnou část.

Jedenáctý díl, který je rozvržen do dvou svazků, zaplňuje poslední mezeru v chronologické řadě Velkých dějin zemí Koruny české a je vymezen jednak počátkem válek s revoluční a napoleonskou Francií, jednak definitivním nastolením konstituční monarchie v rámci habsburské monarchie. Vobdobí let 1792–1860 se v českých zemích utvářelo novodobé národní vědomí a emancipovala se svébytná kultura nejen v českém,

Osvícenský encyklopedismus, představovaný např. Chambersem, Diderotem a d’Alembertem či projektem Encyclopaedia Britannica, se velmi lišil od předosvícenského encyklopedismu Alsteda, Bisterfelda, Komenského nebo Leibnize.

Na samém rozhraní Třeboňské pánve a Vlašimské vrchoviny leží město s výrazně nečeským názvem Tábor. Další svazek edice Zmizelé Čechy pojednává o proměnách tohoto jihočeského sídla, které je nejčastěji historiky spojováno s obdobím husitských válek, ale také například s úspěchy mladé Československé republiky ve druhém desetiletí 20. století.Tábor tak zůstává živým městem ale i svědkem staré i novější

Obsiahlu literárnu monografiu, pod názvom Osud skrytý v kufríku, uviedol jej zostavovateľ spisovateľ Štefan Lazorišák, ktorý Francistyho poznal osobne. Jedná sa o dosiaľ nepublikované texty objavené v jednom z archívov košickej správy ŠtB po Novembrovom prevrate 1989 Francisty sa totiž pokúšal niektoré texty kritizujúce pomery v socialistickom Československu na počiatku 80.rokov vrcholiacej normalizácie,

U některých zločinů může dopadení pachatele trvat několik let, někdy mohou dokonce pachatelé zůstat nepotrestaní i přesto, že je zločin objasněn. Kvůli promlčecí lhůtě si tak vrazi mohou často po letech oddechnout a přestat se ohlížet přes rameno.

Středověké rolnictvo je pro historiky velkou a mimořádně přitažlivou neznámou, neboť v sobě skrývá klíč k pochopení pozdějšího ekonomického růstu, nebo naopak zarážející stagnace některých evropských regionů. V hrubých obrysech a jen torzovitě známe sociální struktury a instituce středověkého rolnictva, o skutečné vnitřní dynamice a demografických aspektech však nevíme takřka nic.

Jedinečná publikácia o ľuďoch, obyvateľoch i rodákoch jedného mesta, ktorá nemá na Slovensku obdobu. Reportážne a dokumentárne fotografie zo života v Banskej Štiavnici predstavujú jeho obyvateľov prevažne v druhej polovici minulého storočia až po súčasnosť.

Zásadní monografická práce o dějinách Protektorátu vyšla poprvé česky v roce 1999. Pro současné vydání ji autor podstatně přepracoval, doplnil o cca sto rukopisných stránek, v nichž zohlednil vývoj poznání dané problematiky až do současnosti a v některých dílčích aspektech korigoval své závěry.

Wolf Gruner ve své knize dokazuje, že protižidovská politika byla nejen řízena z Berlína a určována okupanty, ale často ještě urychlována českou vládou nebo místními úřady. Iniciativní opatření Prahy leckdy předjímala centrální rozhodnutí v Německé říši a na dalších obsazených územích, jako například roku 1941 v otázce označení Židů.

Príbeh troch generácií tzv. židlochovicko-těšínskej línie Habsburgovcov v 19. a v prvej polovici 20. storočia. Podstatná časť života druhej generácie (arcivojvodský pár Fridrich a Izabela) bola spojená s Bratislavou (Prešporkom), keď tvorili vyše dvoch desaťročí najprominentnejších a najbohatších obyvateľov mesta. Vo svojom sídle (dnešný Prezidentský palác) prijímali významných hosti i korunované hlavy

Pokračovanie úspešnej monografie Vily nad Bratislavou vo forme sprievodcu. Na prechádzkach po atraktívnej vilovej štvrti sa zoznámime s najvýznamnejšími vilami v mimoriadne pestrom slohovom spektre – od romantickej eklektiky až po súčasnosť.

Monografia mladej historičky na základe analýzy obsiahleho pramenného materiálu vytvára celistvý obraz o historickom vývoji evanjelickej cirkvi v Uhorsku v druhej polovici 19. stor. a ďalej až po zánik Rakúsko-Uhorska, o zmenách v zákonnom postavení, vnútornej organizácii a správe ev. cirkvi v Uhorsku, o vplyve politickej situácie na postavenie a život evanjelických veriacich slovenskej a maďarskej

Monografia o dejinách kníhtlače a českej knihy v 16. a 17. storočí. Charakterizuje majiteľov tlačiarní, ich rodinné väzby, pracovné kontakty doma i v zahraničí.

Vavro Šrobár patrí k nemnohým slovenským politikom, ktorí dokázalidlhodobo a vo významnej miere formovať slovenskú aj československú politiku. Šrobárov osobný prínos výstižne charakterizoval jeho blízky spolupracovník Ivan Dérer: „Máloktorý zo slovenských politikov pracoval tak cieľavedome, priamočiare a nekompromisne... Vždy mal na mysli svoju ideu, ktorú nezradil, nepustil, nekompromitoval ani vtedy,

Duchcov je městem paradoxů. Jen kousek za malebným náměstím s barokními památkami se rozevírá obří tlama uhelného leviatana, která stále hrozí pohltit město i s jeho staletou historií, vepsanou už do vzácných středověkých rukopisů zdejší městské knihy nebo do nekrologia duchcovských dominikánek.

Dejiny Slovenska sa odohrávali predovšetkým v dvoch štátnych útvaroch - v Uhorsku a Československu. A predsa sa týmto rámcom úplne nevyčerpávajú. Zistili by sme to, keby sme ich chceli nahradiť dejinami Uhorska do roku 1918 a po roku 1918 dejinami Československa - ich súčet vytvorí to, čo by sme chceli poznať. Okrem toho existuje aj druhá krajnosť: chápať dejiny Slovenska a Slovákov iba ako dejiny

Kniha Práva Romů zasazuje romský boj za občanská práva do širších dějin lidských práv východní Evropy. Romové se v lidskoprávních narativech typicky objevují jako oběti. Autorka Celia Donertová čerpá z neobyčejně rozsáhlého výzkumu v českých i slovenských archivech a také ze sociologických, etnografických a z historických prací. Romské aktivisty představuje jako subjekty i aktéry. Prostřednictvím živé