Kolektivní monografie se věnuje venkovské lokalitě Zahořany nedaleko Litoměřic. Až do 19. století představovaly správní centrum rozsáhlého panství, jehož sídla byla roztroušena v severovýchodní části Českého středohoří. V první části zvou autoři čtenáře nejprve na cestu sedmi stoletími historického vývoje Zahořan: zaměřují se zejména na osobnosti nejvýznamnějších feudálních držitelů a na dějiny obce

Po únorovém převratu v roce 1948 se věznice v tehdejším Československu začaly plnit politickými vězni. Nemalou část z nich tvořili duchovní i prostí věřící křesťanských církví. Během věznění si v krajně nepříznivých podmínkách většinou dokázali uchovat nejen svou víru, ale i základní prvky svého náboženského života.Práce Jana Synka, pracovníka Ústavu pro studium totalitních režimů, sleduje průběh perzekuce

Také v pátém sešitu se čtenářům představí osobnosti z politického, veřejného, vědeckého i kulturního života, které spojuje skutečnost, že se ve svém oboru zapsaly do dějin, ať už jde o postavy dodnes známé i širší veřejnosti, nebo málo známé či neznámé, které spojuje skutečnost, že pocházejí z Čech,Moravy či Slezska nebo významně či dlouhodobě působily na našem území.

Ing. Jan Havelka, autor seriálu Chaty KČT, připravil ve spolupráci s týmem redakce časopisu Turista 2. díl knihy, která pokračuje v představování chat KČT a KSČT.

Druhá časť dvojdielnej série z dejín slovenského politického myslenia je dielom kolektívu pedagógov a absolventov Katedry politológie Filozofickej fakulty Trnavskej univerzity v Trnave. Zamerali sme sa na známe aj menej známe osobnosti, ktoré formovali slovenské politické myslenie v prvej polovici 20. storočia.

Svedectvo Jozefa Tekleyho, násilne odvlečeného orgánmi NKVD v roku 1945 a väzneného sa až do roku 1953. 4. apríla 1945 sa blížil k Bratislave front. S tromi kamarátmi zo Spiša ho zadržali pracovníci NKVD.

Ústavní listina z 29. února 1920 je základním ústavním dokumentem samostatného československého státu. Jan Kuklík sleduje příběh jejího vzniku i její osudy až do roku 1948, kdy byla nahrazena tzv. ústavou 9. května.

Publikácia Rok slovenských historických rozhodnutí sa venuje roku 1939, ktorý bol jedným z najdôležitejších prelomových rokov v našich dejinách. Cieľom publikácie je zreteľnejšie ukázať vzájomné súvislosti vývoja, keď v záujme vedeckej objektivity posudzovania jednotlivých udalosti, Slováci a Slovensko neboli len objektom búrlivých medzinárodnopolitických zmien, ale aj subjektom, ktorý rozhodoval o

Naši předci byli v minulém století vystaveni těžkým dějinným zkouškám. Doba jim nepřála, do jejich životů zasáhly dva totalitní režimy, které zásadním způsobem proměnily českou společnost.

Do jedné knihy se vešlo sto let, sto fotografií a sto komentářů. Připomene či odhalí, co podstatného se událo v každém roce existence naší země od vzniku Československé republiky.

Kniha Falešné hranice. Příběhy akce „Kámen“ 1948–1951 odkrývá doposud téměř neznámou nezákonnou činnost Státní bezpečností na přelomu 40. a 50. let 20. století.

Vidiecke šľachtické sídla v Zvolenskej stolici sú štvrtým dielom série venovanej kaštieľom a kúriám na území bývalých uhorských stolíc. Autorom historickej časti textov je Tomáš Janura a architektonicko-historické údaje spracovali Ľubica Fillová a Michal Šimkovic.

Kniha přibližuje strukturu a působení československého četnictva, policie a finanční stráže na Chebsku v letech 1918–1938. První část přibližuje fungování pořádkového aparátu (ubytování, kázeňské záležitosti atd.). Druhá část publikace je věnována snahám o potírání kriminality a bezpečnostně-politických hrozeb, tedy německého iredentismu, komunismu a především sílícího nacistického hnutí.

Město tří národů“ — toto a podobná označení Prahy konce 19. a počátku 20. století je možné nalézt nejen v četných literárních svědectvích. Jde zároveň o důležitou součást historického a literárněvědního diskurzu o městě, o reminiscence multietnické společnosti zničené mezi lety 1938 a 1948.

História turistiky na území Slovenska – od štúrovcov pod dnešok približuje najvýznamnejšie turistické udalosti na našom území od čias Rakúsko-Uhorska až do dnešných čias. Podáva prehľad významných spolkov a klubov a predstavuje mnohé osobnosti turistického života na slovenskom území.

Kniha sa zaoberá otázkou, prečo všetky možné generácie Čechov - emigrantov, odchádzali práve do Francúzska a hlavne do Paríža a za akých okolností a čo ich sprevádzalo, keď sa prispôsobovali francúzskemu prostrediu.

Další svazek řady českých rytířů.

Vzácne správy o histórii nášho územia od 6. do 10. storočia, tak ako sa javia v písomnostiach prevažne cudzieho pôvodu. Publikáciu dopĺňa rozsiahly ilustračný materiál.

Události v severočeském Hrobu a ve východočeském Broumově na přelomu let 1617 a 1618 bývají ve školních učebnicích tradičně vykládány jako pověstná poslední kapka trpělivosti českých evangelických stavů při náboženském útlaku ze strany katolíků a jako podnět k zahájení povstání proti Habsburkům. V prvním z uvedených měst nechal pražský arcibiskup Jan Lohelius svým poddaným zbořit nedávno dostavěný

Sametová revoluce v roce 1989 představuje jednu z nejvýznamnějších událostí v našich novodobých dějinách. Vytváří ostrý předěl nejen mezi dvěma historickými epochami, ale také mezi zcela odlišnými společnostmi a způsoby života. Připomeňme si znovu klíčové období, které stálo na počátku dalekosáhlých změn, jež vzápětí ovlivnily všechny vrstvy československé společnosti. V knize se například dočtete: