Evanjelický cintorín pri Kozej bráne bol založený koncom 18. storočia a nachádza sa uprostred evanjelickej štvrti, ktorú ohraničuje Župné námestie, Suché mýto, Palisády, Kozia a Šulekova ulica. Leží v blízkosti evanjelických kostolov, bývalého evanjelického lýcea a nemocnice. Mená na náhrobkoch svedčia o bohatej histórii tejto časti mesta: ležia tu známe osobnosti z obdobia národného obrodenia, významní

Knížka přináší přehled panovníků našich zemí od Velkomoravské říše po současné prezidenty. Stručné životopisy a hlavní charakteristiky panovníků doplňují portréty, které jsou z počátku jen dílem fantazie ilustrátora, novější už odpovídají skutečné podobě. Přehled panovníků a prezidentů doplňuje časová osa, na které je přehledně vidět doba vlády jednotlivých panovníků a soudobé významné události u nás

Unikátní soubor příspěvků z česko-slovenské konference, která byla prvním pokusem o setkání historiků, kteří chtěli svým dílem přispět ke zhodnocení výsledků historického bádání v oblasti církevních dějin. Akce se uskutečnila v Ružomberku a přinesla výsledek v podobě více než padesáti autorských příspěvků, jejichž autoři zhodnotili přínos a specifika české i slovenské církevní historiografie.

Vybrané štúdie od renomovanej kunsthistoričky sprevádzajú dejinami dejepisu umenia na Slovensku.

Jako se poledníky neúprosně stahují k tomu pomyslnému bodu zvanému severní pól, tak k němu mířilo i množství objevitelských a vědeckých expedic. Nepřitahoval pouze magnetickou střelku, ale i muže, kteří v touze za poznáním byli ochotni podstoupit jakákoli nebezpečí a obětovat cokoli… mnozíi život.

Kniha se zabývá mýtem Karla Marxe pěstovaným v rámci sociálně demokratického prostředí v předlitavské části habsburské monarchie. Zachycuje zrod mýtu a jeho rozšíření mezi rakouské socialisty, dále funkce, které v rámci sociálně demokratického prostředí zastával, konkrétní podoby, jichž nabýval, jeho vývoj ve sledovaném čase a konečně rozdíly v rámci zvolených národních organizací strany.

Monografie na základě rozhovorů s tehdejšími faráři a rozsáhlého bádání v církevních a státních archivech popisuje různé strategie, jimiž si tehdejší církev, po osvobodivých 60. letech násilně utlumená, ostrakizovaná a zahnaná do ghetta sborového života, pokoušela uchovat svobodného ducha. Aniž by hodnotila politicko-občanské angažmá jednotlivců, přeceňovala rozkol mezi oficiální linií a disentujícími

Kniha se věnuje zřejmě nejtajemnějšímu tématu z dějin města, které se týká internace kněží v semilské nemocnici v padesátých letech minulého století. Co je pravdy na zvěstech o tom, že zde byli v rámci komunistické Akce K řeholníci a kněží masivně mučeni?

V Africe strávil Emil Holub celkem jedenáct let. První cestu vykonal v letech 1872–1879 zcela sám a s nedostatečným vybavením i finančním zabezpečením.

Pražský uličník je publikace určená široké čtenářské veřejnosti. Svým tématem a zpracováním totiž poslouží nejen jako užitečná pomůcka pro profesionální historiky či úřady a instituce, ale najde si své příznivce i v řadách amatérských zájemců o pražské dějiny.

Monografie zodpovídá otázku, do jaké míry (a zda vůbec) se podíleli představení městských cechů – cechmistři, na politickém a správním životě pražských měst v 16.–18. století. Kniha je rozdělena do dvou částí – textové a přehledové (tabulky). V první části jsou představeny rozšířené pamětní zápisy o obnovách městských rad coby ústřední pramen vedeného výzkumu, zároveň je rozebrána jejich výpovědní

Historici ve víru raného novověku jsou třetím rozsáhlým souborem studií a článků Jaroslava Pánka. Předchozí Historici mezi domovem a světem (2013) a Historici mezi vědou a vědní politikou (2016) pojednávají jednak o pozoruhodných osobnostech české a zahraniční bohemikální historiografie, jednak o strukturálních problémech a proměnách české historiografie od roku 1990 do současnosti.

Kniha Fenomény dejín je pútavou výpravou do minulosti. Trinásť historikov mapuje v rozhovoroch s Jaroslavom Valentom rôzne epochy ľudských dejín.

Obsáhlá monografie se zabývá politicko­ náboženskými dějinami českých zemí v období první světové války, s důrazem na situaci domácího katolického tábora. Zasazuje náboženské poměry v zemi do kontextu válečných operací a poukazuje na jejich provázanost s vývojem v západní Evropě.

K výročí 30 let od sametové revoluce opětovně vychází úspěšná kniha Karla Hvížďaly Výslech revolucionářů. Připomeňte si události listopadu 1989 očima přímých aktérů.

O perzekúciách, nezákonnostiach a zločinoch komunistického režimu sa písalo veľa, no veľmi málo o samotnej komunistickej strane, ktorá bola hlavným pilierom (chrbticou) komunistického režimu. Veľmi málo, alebo takmer vôbec sa nerozoberalo, aká to bola politická strana, akú mala štruktúru, členstvo, vedenie, stranícky aparát, ako vlastne fungovala.

V knihe z histórie kultúry v rázovitom slovenskom regióne Začiatky bigbítu na Kysuciach ide o zachytenie vývoja hudobnej avantgardy, o spomienky a svedectvá. Autor sa vracia k obdobiu, ktoré sa odohralo zhruba pre 40 – 45 rokmi.

Kniha Michala Přibáněje výsledkem autorova pátrání po životních příbězích dvou výrazných osobností našeho poúnorového exilu. Vydavatel a redaktor Antonín Vlach i jeho jmenovec, básník a nakladatel Robert Vlach, v padesátých letech zásadně ovlivnili exilový literární život: vydávali časopis, knižní edici a založili reprezentativní zastřešující organizaci.

Slovenská spoločnosť zviedla o SNP a jeho odkaz svoj vnútorný zápas. Väčšina historickej obce akceptovala takú koncepciu Povstania, ktorá sa usilovala o nápravu „prevrátených hodnôt“. Išlo o zdôraznenie významu nekomunistického občianskeho odboja a úlohy armády, pričom by nebol dezavovaný zástoj komunistov a partizánskeho hnutia.

Stolní společnost kolem Vladimíra Macury (v první fázi Petr Čornej, Jan Lukeš, Petr Kovařík a Vladimír Novotný, posléze rozšířená o Jasnu Hlouškovou, Pavla Janouška, Antonína Kostlána a další) začala v osmdesátých letech na Macurův popud psát „stolní paměti“. Pod názvem Dopijem a pudem postupně vznikala originální memoárová próza, kterou Vladimír Macura jako jediný ze stolní společnosti nadále doplňoval