Kniha se zabývá osudy jednoho z nejvzácnějších rukopisů, který je uložen na území České republiky. Pod signaturou Cim 2 je v knihovně pražské metropolitní kapituly chován bohatě iluminovaný evangeliář, který vznikl na sklonku karolinské periody, přibližně v závěru 70. let. 9. století. Tento rukopis dosud neměl monografii a i v odborné literatuře, ač dobře známý, se pohybuje na okraji zájmu. Kniha se

Třetí díl této edice mapuje podniky v ulici Kounicově (U Kricků, Nový zemský dům, U dvou rytířů, Rozmarýn, Stará kavárna, Kolbabova cukrárna, hotel Moravia, Stadion, Dům ovoce a zeleniny, hotel Continental, hotel ACA - Družba), městské čtvrti Komárov (U mýta, Rakouský dvůr, restaurace Franze Hajka, Langrova vinárna, Schneidrova restaurace) a v ulici Kozí ( Caiplova restaurace).

Totalitní režimy generují lidské krysy, ale pomáhají také vyrůst hrdinům! Společnost Post Bellum ve sbírce Paměť národa dokumentuje osudy, na které se zapomnělo či zapomenout mělo. Kniha vycházející z této unikátní sbírky nabízí do dobového kontextu zasazené životní příběhy – tentokrát žen – známých i méně známých, narozených napříč všemi dekádami 20. století. Vždyť už kazatel a disident Sváťa Karásek

Praha je naším nejvýznamnějším železničním uzlem a jeho historie je nesmírně bohatá a zajímavá. Zdejší železnice prošla fascinujícím vývojem, na jehož konci stálo zapojení do celorepublikové i mezinárodní sítě.

Monografia približuje na pozadí dejín Matice slovenskej v rokoch 1919 – 1938 vývoj postavenia Slovákov v prvej Československej republike. Dokumentuje pozíciu a úlohu Matice v súdobom dianí a v zápase proti čechoslovakizmu, ako aj širší politický a spoločenský kontext, zrkadliaci sa na jej pôde i v počinoch vedúcich predstaviteľov.

Ve 20. dílu Erbovní mapy navštívíme hrady, zámky a tvrze, které stojí či stály v rovinaté krajině Hané, protékané řekou Moravou. Pomocí erbů jsou zde představeni jejich stavebníci z řad šlechty či církevních a světských institucí.

Třicet tisíc obětí, přeplněné nemocnice, zavřené školy, sporná politická rozhodnutí. Ale také hrdinství zdravotníků a naděje na ukončení krize v podobě očkování.

Nejkrutější věznice ve stalinském Československu byla v Leopoldově. Dne 2. ledna 1952 se tam odehrál legendární útěk.

Předkládaná publikace se věnuje přehledu bádání na téma dvorské společnosti, předně panovnického dvora v českém středověku. Soustředí se na počáteční podchycení rozvoje dnes již etablovaného dvorského výzkumu, kdy si klade na úvod otázky, proč docházelo k někdy až cílenému upozaďování panovnického prostředí jako centra monarchie.

Do jedné knihy se vešlo sto let, sto fotografií a sto komentářů. Připomene či odhalí, co podstatného se událo v každém roce existence naší země od vzniku Československé republiky.

V době těsně před vypuknutím husitské revoluce vznikl v Praze latinský traktát Mikuláše z Drážďan \"Tabule veteris et novi coloris\", který se pomocí kombinace obrazu a slova kriticky vyjadřoval ke stavu církve. O jeho popularitě svědčí řada opisů, mj. dva staročeské - pod názvem \"Tabule staré a nové barvy\". jejich kritickou edici přináší tato publikace.

Kniha přináší nové, interdisciplinárně ukotvené, interpretace textů a předmětů hmotné kultury spjatých s generací dědiců Františka Antonína Šporka, v pozadí jejichž vzniku a oběhu často stály procesy kulturních přenosů a dárcovské vazby (jako patronace či směna). Monografie také vůbec poprvé edičně zpřístupňuje dlouholetou korespondenci Anny Kateřiny Swéerts-Špork s řeholnicemi kláštera v tyrolském

Životopisná studie o novináři Stanislavu Budínovi Komunista bez legitimace připomíná pohnuté osudy tohoto emigranta, komunisty i chartisty. Pokud dnes bývá Stanislav Budín připomínán, pak v souvislosti s rokem 1968, kdy byl šéfredaktorem časopisu Reportér, nebo se svým vyloučením z KSČ v roce 1936, které předznamenalo definitivní stalinizaci této strany.

Studie se zabývá představami české postkomunistické společnosti o vlastních moderních dějinách a svém postavení ve světě mezi Východem a Západem. První část charakterizuje, jak se česká historická paměť a vnímání druhých transformovaly během 20. století.

Porovnávanie činnosti československých poslankýň a senátoriek z rokov 1918 - 1939 s aktivitami ich kolegýň v rakúskom,nemeckom a poľskom parlamente potvrdilo mnoho podobností medzi sledovanými krajinami.

Texty z rokov 1967 až 1969 venované nacistickej okupácii a úsiliu českej kultúry o \'nájdenie nového národného povedomia\' tvárou v tvár nebezpečiu.

Tím, že vladaři z rodu Přemyslovců získali královský titul, zařadili se do nevelké skupiny evropských panovníků, jimž královská koruna propůjčila posvátné postavení. Královská hodnost byla znamením vladařské suverenity, jejímž duchovním zdrojem byla „milost Boží“. Zisk královského titulu tedy zásadním způsobem definoval status vladaře a zároveň i jím ovládaného teritoria.

Vydavateľstvo Kalligram sprístupňuje čitateľskej verejnosti výber z diela Ľubomíra Liptáka, originálnej osobnosti slovenskej historiografie. Tvoria ho najvýznamnejšie vedecké práce, eseje, popularizačné články, recenzie i publikované rozhovory, z ktorých mnohé mali doslova priekopnícky charakter – tak z hľadiska výberu témy, ako aj z hľadiska jej interpretácie.

Podrobné zpracování historie pražských veřejných záchodků až do současnosti přináší publikace provázená 184 vyobrazeními.

Publikace Zrozeni z osvícenských reforem. Toleranční kazatelé z Uher v procesu formování české společnosti (1781–1870) představuje socioprofesní skupinu protestantských pastorů augsburského a helvetského vyznání, nově „zrozenou“ v Čechách a na Moravě v důsledku tolerančního patentu císaře Josefa II.