Kniha popisuje část retribučního soudnictví, jímž domácí poválečná spravedlnost reagovala na zločiny spáchané v temném období našich dějin, vymezeném dekrety prezidenta Edvarda Beneše mezi 21. květnem 1938 a 31. prosincem 1945. Nosnou částí díla je analýza spisů všech zločinců, jimž Mimořádné lidové soudy v Plzni a v Klatovech uložily trest smrti, zpracovaná do zhuštěných kazuistik a syntetizovaná

Nechte se vést od Frývaldova k Jeseníku, navštivte rejvízskou Noskárnu, jesenický Pentagon či lipovskou Macurovu zatáčku... Kniha se zabývá zeměpisnými jmény (místními, pomístními, uličními názvy) v pohraničí a jejich vývojem od nejstarších dob až do současnosti, a to na materiálu z okresu Jeseník (Slezsko, Olomoucký kraj). Pro tuto oblast – stejně jako pro jiné okresy v někdejších Sudetech – platí,

24. díl „Erbovní mapy“ uzavírá rozsáhlý grafický projekt, který mapuje hrady, zámky a tvrze na území naší republiky a pomocí erbů představuje jejich majitele a stavebníky. Kromě zachovaných starých památek, zobrazených přímo na mapě, je v naší zemi též značné množství zaniklých či rozpadlých sídel se svojí bohatou historií.

Publikácia sa zameriava na problematiku konštituovania a činnosti slovenského povojnového exilu spätého so Slovenskou republikou z rokov 1939 – 1945 a vplyvu jej režimu v širších súvislostiach vnútropolitického a medzinárodnopolitického vývoja v nasledujúcom období od roku 1945 do konca 60. rokov minulého storočia. Autori analyzujú nástup a aktivity mladoľudáckej generácie po vypuknutí Povstania, venujú

Listy politického väzňa Juraja Hurného z jáchymovského pekla manželke Eliške.

Kniha věnovaná identitě strukturované židovské menšiny v českých zemích v první Československé republice vytváří celek s monografií Židé v českých zemích po šoa – Identita poraněné paměti (Marenčin PT 2016). Jejími hlavními tématy jsou společensko-politická východiska minority po vzniku státu, v jeho „zlatém“ období a v době sílícího ohrožení československé demokracie ve třicátých letech minulého století.

Po únoru 1948 odešly z republiky do exilu tisíce lidí, včetně bývalých politiků, kteří se pokoušeli v zahraničí obnovit struktury politických stran, doma buď zakázaných, či přeměněných v neškodné satelity Komunistické strany Československa. Šestice českých exilových stran (národní socialisté, sociální demokraté, agrárníci, lidovci, národní demokraté, živnostníci) fungovala ve velmi provizorních podmínkách,

How did the Communist regime in Czechoslovakia approach non-heterosexuality? How did young girls and boys come to realize their queer desires and identities within a state known for repressing individuality?

Kniha pojednává o dvou rozdílných obdobích českých a československých dějin – nejprve se věnuje vývoji v zemích České koruny v 16. a 17. století a poté soustřeďuje pozornost na existenční zápas československého katolicismu ve druhé polovině 20. století. První kniha přibližuje období, kdy se čeští protestanté a čeští bratři jako významní představitelé stavovské státnosti utkali s katolickými panovníky,

Listopad 1989 symbolizuje zásadní předěl mezi pozdním totalitním režimem a demokracií. Od převratu se odvíjela svoboda, která změnila životy všech obyvatel českých zemí, pro každého jednotlivce však znamenala něco jiného, každý se s ní vyrovnával po svém.

Kniha se zabývá pozicí železničního odvětví v československé dopravní politice, respektive v hospodářském systému 70. a 80. let 20. století. Železniční doprava patřila na počátku 70. let k nepostradatelným pilířům domácí ekonomiky.

Kniha časově navazuje na analytické a ediční zpracování tématu vývoje vztahu T. G. Masaryka se Slováky (slovenskými veřejnými činiteli), v tomto svazku pro období 1918–1937. V ediční části je zařazeno 279 dokumentů, převážně dopisů a telegramů, ale také řada memorand a žádostí, se kterými se různé slovenské veřejné korporace, spolky nebo i jednotlivci obraceli na prezidenta republiky.

Na počátku 17. století dávali reprezentanti předního jihočeského královského města Českých Budějovic ostentativně najevo, že jejich obec ztělesňuje jeden z pilířů katolicismu v nábožensky rozštěpeném království. Koncem června 1618, nedlouho po vypuknutí povstání evangelických stavů, přitáhla k Budějovicím několikatisícová armáda pod velením Jindřicha Matyáše Thurna.

Nejdražší film v dějinách našeho národa. Tak by se dal definovat dvojdílný film Císařův pekař a jeho pokračování Pekařův císař.

Denníkové záznamy novinára Juraja Alnera z roku 1968 sa striedajú s citátmi z domácej a zahraničnej tlače. Rok 1968 bol pre mnohých symbolom túžby po demokracii, pre iných okupáciou a tragédiou z 21. augusta s mnohoročnými dôsledkami.

Další svazek řady českých rytířů.

Tretia, doteraz nepublikovaná časť denníkov slovenského novinára a politika Karola Sidora pochádza z obdobia jeho pôsobenia v Ríme, opisuje dianie na slovenskom veľvyslanectve pri Svätej stolici a vzťahov pomníchovskej Slovenskej republiky a Svätej stolice, ale aj politický vývoj na Slovensku a v okolitých krajinách v dramatickom období druhej svetovej vojny. Odborne edované, vybavené poznámkami a

Historický román oživuje tragický príbeh zemplínskeho župana Žigmunda II Drugeta (1658 – 1684). Podľa niektorých historikov bol na Tököliho príkaz popravený v Košiciach, podľa iných zomrel v prítomnosti manželky na svojom hrade v Užhorode. Autori príbehu sa podujali vyriešiť tento rozpor v strhujúco vyrozprávanej literárnej fikcii o súboji dobra a zla na pozadí intríg, ktoré rozhodli o živote trojnásobného

Edice pětiraně novověkých spisů zabývajících se těhotenstvím a rozením dětí (16.-18. století). Doprovozeno vysvětlivkami, dvěma slovníčky a studií, jež analyzuje \"genderování\" těla v porodnických příručkách. Jde o čtvrtý, závěrečný svazek ediční řady \"Gender v českých preskriptivních diskursech raného novověku (v literatuře o ženství, panenství, vdovství, manželství a ženském těle)\".