Spisovateľa a historika Branislava Chovana (*1964 v Bratislave) poznáme ako autora netradičných textov o histórii. Už jeho knižný debut Na krížnych sestách svätého Urbánka (2011) zaujal čitateľov natoľko, že sa v krátkom čase dočkal ďalších vydaní. Urbánek - svojrázna kronika vinohradníckej oblasti Malých Karpát - je plná hravosti a humoru, chvíľami hraničiaca s čarovným svetom insity. Ani v ďalšej

Historie počítačových her v Československu 80. let byla donedávna považována za pouhou poznámku na okraj velkých dějin tohoto média, které se odehrávaly v USA a v Japonsku. Kniha Jak obehrát železnou oponu však ukazuje, že u nás za normalizace vznikla jedinečná herní scéna, jejíž analýza může obohatit studium počítačových her i populární kultury. Místní programátoři totiž patřili k prvním na světě,

Další svazek řady českých rytířů.

Kolektivní monografie se v právněhistorickém pohledu zabývá tím, nakolik se soudy při své praxi v českých zemích v 18.–20. století řídily doslovným zněním aplikovaného právního předpisu a nakolik při rozhodování šly nad jeho rámec. Autoři na vybraných právních institutech občanského, správního, trestního a hospodářského práva tuto otázku zkoumají prostřednictvím analýzy dobových pramenů práva a současně

Dobová kronika stredovekého nemeckého kupca, ktorý sa na začiatku 15. storočia uchytil na dvore kráľa Žigmunda Luxemburského a niekoľko rokov strávil v Bratislave a na budínskom kráľovskom dvore. Svoje dobrodružstvá i stretnutia s významnými ľuďmi, kráľmi, kráľovnami, vojvodami a mnohými ďalšími, zaznamenal v unikátnom diele, ktoré zo stredovekej nemčiny preložila doc.

Choroby a zranenia boli vždy súčasťou života ľudí. Tí, ktorí dokázali liečiť, ošetriť rany, uľaviť od bolesti, či pomôcť pri pôrode boli vyhľadávanými a váženými členmi spoločnosti.

Dnes jsme zadluženi prakticky všichni. Je zadlužen stát, obce, jednotlivci.

Společnost Post Bellum ve sbírce Paměť národa dokumentuje osudy, na které se zapomnělo či zapomenout mělo, a vypráví je dál. Kniha Nezapomeňte vycházející z této unikátní sbírky nabízí např. do dobového kontextu zasazený životní příběh rytíře českého disentu Luboše Dobrovského, státníka, vlastence a Evropana Karla Schwarzenberga, s kultovní Jazzovou sekcí neodmyslitelně spojeného Čestmíra Huňáta, ale

Nový, už 15. díl Toulek českou minulostí se plně věnuje historii české literatury v jejím „zlatém věku“, v 19. a na počátku 20. století. Mapuje její vývoj od vzniku první silné tvůrčí generace, která se už mohla opřít o Máchovu romantickou skladbu Máj.

Když se Alfons Mucha procházel v Paříži po bulváru St. Michel, zastavovala se auta a lidé mu tleskali. Jeho ateliér byl na přelomu 19. a 20. století centrem společenského života.

Slováci a Československá socialistická republika – ďalší zväzok exkluzívnej edície Prameňov k dejinám Slovenska a Slovákov XIII d zachytáva bezmála tridsať rokov najnovšej slovenskej histórie – obdobie Československej socialistickej republiky. Začína sa roku 1960 prijatím novej ústavy, ktorá deklarovala víťazstvo socializmu v krajine.

Předkládaná publikace představuje samostatný svazek v rámci edice Korespondence TGM, kterou již řadu let vydává Masarykův ústav a Archiv AV ČR, v. v. i. Masarykovu korespondenci s jižními Slovany shromáždil a edičně zpracoval kolektiv pracovníků z Historického ústavu AV ČR, v. v. i. Knihu otevírá úvodní studie Ladislava Hladkého, která zevrubně pojednává o vývoji vztahů mezi T. G. Masarykem a jižními

František Šmahel patří k nejvýznamnějším evropským medievistům. Téměř padesát let se originálním způsobem věnuje dějinám české a evropského pozdního středověku, s důrazem na genezi české reformace, dějiny vzdělání a univerzit či raného humanismu.

Kniha mapuje pokus o ovládnutí, radikální proměnu a mocenské využití veřejných knihoven, k němuž došlo v Československu v období stalinismu. Úvodní výklad zachycuje hlavní formu následné cenzury v komunistickém Československu: popisuje cenzuru lidových knihoven, zabývá se tím, jaké typy literatury byly z knihoven vyřazovány, a hledá příčiny tohoto zákazu.

Kniha sa zaoberá otázkou, prečo všetky možné generácie Čechov - emigrantov, odchádzali práve do Francúzska a hlavne do Paríža a za akých okolností a čo ich sprevádzalo, keď sa prispôsobovali francúzskemu prostrediu.

Kniha skúma nové vyhodnotenie konca druhej svetovej vojny do roku 1948 od slovenských a rumunských historikov, rozoberá prorakúsku koncepciu ako alternatívu československého riešenia slovenskej otázky a iné podnetné témy.

Karel Hvížďala již v 80. letech v exilu korespondoval s dvacítkou českých spisovatelů žijících v emigraci (mj. Kryl, Beneš, Filip, Aškenazy, Fischl, Listopad, Škvorecký, Škutina, Binar, Lustig, Hutka či Brousek). Během dvou let pomocí ping-pongu otázek a odpovědí dokázal vytvořit obraz české literární scény v zahraničí.

Kniha Pamätné izby z edície Kultúrne Krásy Slovenska nadväzuje na publikácie o celoštátnych, regionálnych a mestských múzeách. Predstavuje expozície významných slovenských dejateľov – spisovateľov, výtvarných ako aj hudobných umelcov v jednotlivých regiónoch.

Kniha približuje históriu a dejinné stopy, ktoré formovali výraz otvorenej krajiny na pokraji Podunajskej nížiny v tesnej blízkosti Čiernej vody, Malého Dunaja a Trnavskej sprašovej tabule. Text netematizuje len geologické dejiny územia alebo historické míľniky, ktoré formovali jeho tvár, ale pokúša sa čitateľovi ukázať, že krajina je vizuálnym archívom, ktorý nám (pri správnom dívaní) sprístupňuje

Historický atlas města obsahuje úvodní textovou část (urbanisticko-historický vývoj města), mapovou část a výběrovou bibliografii. Nejobsáhlejší barevná mapová část zahrnuje na více než 40 listech staré mapy a plány města od 18. století v plynulé řadě do současnosti (územní plány), reprodukce vedut a vyobrazení města a jeho částí, od 17. století opět do současnosti (pro novější období včetně fotografií,