Tretí, záverečný diel predstavuje literárne dejiny realizmu, naturalizmu, impresionizmu, secesie, expresionizmu, literatúry v dobe fašizmu a literatúru súčasnú až do 90. rokov.

Jedenadvacet studií a úvah věnovaných moderní české literatuře vznikalo od roku 1984 až po současnost a bylo publikováno časopisecky či ve sbornících. Představují jeden z okruhů autorčina badatelského zájmu, soustředěný k autorům stojícím na okraji literárního kánonu, často zapomínaným nebo nedoceněným.

Kolektivní monografie zprostředkovává akademickou diskusi vedenou na sympoziu Umění a kultury střední Evropy, které se konalo v roce 2018 na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Záměrem sympozia bylo po sto letech reflektovat epochální změnu, která se ve střední Evropě odehrála z různých pohledů a bez oslavných gest a cílů.

Přestože detektivka byla po celé dvacáté století nejoblíbenějším oddechovým žánrem českých čtenářů, až nyní vychází její základní přehled. Kniha Dějiny české detektivky od Michala Jareše a Pavla Mandyse například odhaluje, proč se ve 20. a 30. letech psalypříběhy výhradně z Anglie či Spojených států, že dobré a čtivé detektivky vznikly i v době protektorátu, že publikum se opakovaně zdráhalo přijmout

Monografia literárneho vedca Petra Darovca predstavuje Petra Pišťanka ako prelomového autora deväťdesiatych rokov 20. storočia, ktorý slovenskej literatúre otvoril celkom nový svet mafiánov a prostitútok, ich životný štýl a prejavy správania vrátane poklesnutého jazyka. S nadhľadom a bez moralizovania písal o ľudskej povrchnosti, duchovnej vyprázdnenosti a intelektuálnej lenivosti, ale aj o manipulačných

Moderní literatura spočívá na decentralizovaném psaní a nehierarchickém prezentování v původní nerozlišitelnosti událostí. Moderní literatura nezakládá dílo, ale proces psaní, který dílo rozkládá.

Nejnovější básnické zachycení uplývajícího času a pomíjejícího světa autorova mládí vychází pod mnohoznačným názvem Opovážení a zahrnuje verše z let 2018–2019. Jako v předchozích sbírkách i tentokrát probleskuje lehkou nostalgií vždy paprsek smířlivého okouzlení a moudrého životního optimismu.

Dielo významného literárneho vedca, estetika a kulturológa vychádza z tézy, že národná kultúra je fenomén eminentne európsky. Objasňuje princíp jednoty v rozdielnosti ktorý nevyvracajú ani súčasné procesy integrácie a globalizácie.

Proč vznikají dětské knížky? Jak můžeme literaturu pro děti definovat?

Po publikácii Básnický svet Jozefa Leikerta (VEDA, 2017) ponúka jej autor, filozof a literárny vedec Dalimír Hajko, ďalší pohľad na mnohostrannú činnosť a tvorbu Jozefa Leikerta, monografiu zameranú na jeho tvorbu v oblasti vecnej spisby. J. Leikert je viacrozmerný autor: poznáme ho ako citlivého básnika, prekvapujúco objavného autora literatúry faktu aj ako vytrvalého a hĺbavého historika.

Výber z autorovej literárnokritickej tvorby Kontinuita a diskontinuita prináša v autentickej podobe hodnotenia básnických a prozaických diel slovenskej literatúry, ktoré publikoval v rokoch 1969 - 2007 a ktoré komentujú knihy prozaikov a básnikov vstupujúcich do literatúry v rokoch 1954 - 2006. Autor pamätá aj na domáci diachrónny i medzinárodný kontext.

Poezie, dopisy, překlady / Samizdat a lidská práva, pozůstalost a další prameny / Polemik, kritik, historik umění / Teoretik undergroundu / Působení po roce 1989, kolektivní paměť a mediální obraz Východiska a cíle shrnuje vstupní text šéfredaktorky RR a jedné z editorek svazku Terezie Pokorné: „Když I. M. Jirous v listopadu 2011 zemřel, vzbudila sice tato skutečnost mimořádný zájem a ohlas, ale to,

Kniha literární historičky Hany Šmahelové je sestavena ze studií a glos, jež vznikaly v průběhu let 2001-2015. Ve svém souhrnu představují homogenní celek, jehož těžiště spočívá v metodologických otázkách literární historie.

Studie se zabývá fenoménem historie v současné britské próze. Vychází z obratu k historii jakožto určujícího momentu literatury druhé poloviny dvacátého století a z rehabilitace historizující prózy, k níž došlo v několika uplynulých desetiletích.

Publikace představuje pokus o teologicko-antropologickyorientovanou interpretaci románu Karla Čapka Hordubal. Jejím hlavním úkolem je naslouchat románem kladené otázce po člověku, nechat ji zaznívat v různých podobách a rozumět jí teologicky, a tak s ní též vstoupit do dialogu.

Monografia Tajomstvo a vražda. Model a dejiny detektívneho žánru sa situuje v problémovom poli genológie (teória a dejiny literárnych žánrov). V I. časti ponúka teoretický model detektívneho žánru a v II. časti načrtáva dejiny detektívky od jej postupného konštituovania a diferenciačného vymedzenia sa oproti príbuzným žánrom (napr. kriminálna literatúra, fantastika a horor) cez jej vývinové variácie

Výbor z textů významného literárního historika a editora Jaroslava Kolára(1929). Zkoumání–sondování v nich autor podrobuje nejrůznější díla a otázky, počínaje sémantikou svatováclavské koruny přes milostnou tematiku v literatuře českých humanistů a úvahy o autorství Země dobré až po epický čas Poláčkova Okresního města a poetiku Hrabalova „světa naruby“. Svazek obsahuje též pokračování Kolárovy bibliografie

Monografia slovenskej sinologičky o diele popredného tchajwanského spisovateľa Bai Xianyonga.

Rozbor ranej poprevratovej tvorby Jána Hrušovského v širšom kontexte európskeho modernizmu pôsobí popri doterajšom obvyklom expresionistickom posudzovaní Hrušovského tvorby objavne a novátorsky.

Publikace Julius Zeyer a jeho vztah k francouzské kultuře přináší mnoho nových poznatků zejména z oblasti autorovy inspirace francouzskou literaturou, ale také z jeho života. Široké téma jsme zúžili na několik okruhů, a to na Zeyerovy cesty do Francie, kontakty s tamějšími umělci, četbu francouzské literatury a francouzské genetické prameny jeho děl.