„Učená společnost“ Societas incognitorum eruditorum (SIE) představovala jedinečné a zároveň uzavřené společenství lidí, kteří se nehodlali smířit s kulturním a vzdělávacím diktátem totalitního režimu tzv. normalizačního Československa. Za hranicí legality vytvořili svobodné prostředí k šíření vědomostí napříč obory: od literární vědy či estetiky přes fyziku, matematiku či teologii až po hromadnou dopravu

V letech 1992 a 1993 Umberta Eca pozvali na Harvardovu univerzitu na šest přednášek o literární teorii. Čekal-li tehdy některý student suchopárný výklad, pamatuje si své překvapení pravděpodobně dodnes.

Kolektívna monografia Literárne krajiny Bratislavy. Obraz mesta po roku 1918 je svojím zameraním ojedinelá a v istom zmysle prvolezecká.

Deník spisovatele představuje dílo, jemuž doposud není v ruském a obdobně ani v českém a slovenském prostředí věnována stejná pozornost jako Dostojevského románům. Předkládaná monografie je tvořena sedmi kapitolami a o pozdním díle ruského spisovatele pojednává ze čtyř aspektů: žánrového, tematického, motivického a recepčního.

Like the ancient ouroboros devouring its own tail, we are products of our own education, our own rules and methods of cognizing and shaping the world. As such, we are also their victims, living mostly by habit and inherited rules of conduct questioning them only in the moments of crises and sometimes even not then.

Jakou podobu má regionální literatura od vzniku Československa do současnosti? Slovník prostřednictvím lexikografických údajů zachycuje literární obraz regionu.

Kniha mapuje a zhodnocuje dílo konceptuálního umělce a spisovatele Milana Kozelky (1948–2014). Konceptuální umělec a literát Kozelka zanechal nesmazatelnou stopu v českém umění především osmdesátých a devadesátých let. Od šedesátých let se věnoval poezii a jeho básně jsou dnes zařazovány do kontextu českého beatnického hnutí.

Monografie připomene sté výročí pražských anglických studií, která byla oficiálně ustavena v roce 1912 jmenováním Viléma Mathesiuse, zakladatele Pražského lingvistického kroužku a prvního profesora anglického jazyka a literatury na Univerzitě Karlově. Kromě přehodnocení práce hlavních představitelů (Mathesius, Vančura a další) a posuzování vývoje na literaturu orientovaných pražských studií angličtiny

Kniha českému čtenáři poprvé podrobně představuje osobnost a autorský styl Johna Donna, vedle Shakespeara nejvýznamnějšího anglického lyrika přelomu 16. a 17. století, jehož dílo bylo navíc ve 20. století pozoruhodně vlivné i mimo kontext jeho domovské anglické literatury. Mapuje příčiny Donnovy přitažlivosti pro moderní básníky a kritiky včetně těch českých a zkoumá typické způsoby jeho metaforického

Dodatek k Dílu Milady Součkové, které vyšlo v nakladatelství Prostor ve 12 svazcích, představuje zájemcům o literární dějiny i širší veřejnosti doposud nepubliované autorčiny dopisy, které byly uloženy v pozůstalostech či osobních archivech jednotlivých adresátů. Většina těchto listů vznikla až v době spisovatelčina pobytu v USA, kde působila od září 1946 v roli kulturního atašé a kde po únoru 1948

V Rakúsovej druhom výbere z reflexií o dielach našej aj inonárodnej poézie, prózy a teoretickej literatúry ide o typ odborných reflexií, pri ktorých metodologickým východiskom je selekcia takých literárnych diel, ktoré sa dajú prijímať afirmatívne. Orientácia na kvalitné umelecké a literárnovedné publikácie umožňuje autorke používať kritiku sympatie.

RIO PREISNER, 1925 (Mukačevo) – 2007 (Indianola), byl básník, esejista, filozof, teatrolog, germanista a překladatel. Pocházel z české úřednické rodiny.

Dílo Franze Kafky nás dodnes fascinuje, mimo jiné tím, jak úspěšně se vzpírá jednoznačným interpretacím. V této knize Jan Kosek poukazuje na některé méně známé souvislosti spisovatelova života a díla, které vznikalo v rámci velice složitého společenského, politického a intelektuálního kontextu tehdejší Mitteleuropy.

V esejích, projevech a dalších textech v tomto svazku Jiří Gruša, jako český velvyslanec, ministr, posléze i ředitel Diplomatické akademie ve Vídni, komentuje Evropu po pádu železné opony a její výzvy. Nabízí jedinečně mnohostranný a zasvěcený pohled na vzájemné vztahy Čechů, Němců a Rakušanů a jejich novodobé milníky (Česko-německá deklarace, vstup České republiky do NATO a Evropské unie). Předkládá

Bohumil Hrabal /1914-1997/ patří k našim nejčtenějším autorům, jeho umělecký význam přesáhl hranice národní kultury. Přítomná kniha obsahuje patnáct studií badatelů různých generací.

Kniha amerického literárního historika a vysokoškolského pedagoga Thomase Orta se zabývá, jak už název napovídá, osobností Karla Čapka v kontextu „čapkovské generace“ spisovatelů a umělců období, které začíná před první světovou válkou a končí Čapkovou smrtí. Zaměřuje se především na umělecký a filosofický vývoj Čapka a jeho současníků.

Kniha sa zameriava na skúmanie inovatívnych kompetencií poetického jazyka vybraných autoriek: L. V.-Gavorníkovej, T. Lehenovej, S. Repar, N. Ružičkovej, K. Kucbelovej a M. Ferenčuhovej. Autor prináša do slovenského diskurzu uchopenie väčšinou prehliadaného (i feministicky podnetného) rozmeru básní autoriek, a teda ukážku iného - aj rodovo poučenejšieho - čítania umeleckých textov.

Ústav pro českou literaturu AV ČR představuje od svého založení v roce 1947 ojedinělé vědecké centrum, které se zaměřuje na teorii a dějiny české literatury od nejstaršího období až po současnost. Současně plní funkci informačního a konzultačního střediska v oblasti literárněvědných informací.

Vzájemná přátelská korespondence dvou osobností české kultury, probíhající souvisle v letech 1982 - 1989 mezi Brnem a Prahou, je obsažnou reflexí života a událostí v této době a zároveň zachycením posledních let tvůrčího a lidského usilování básníka Skácela.

Kniha statí českých a cizích autorů je věnována jednomu z reprezentativních spisovatelů moderní české literatury, jehož dílo je vlivnou součástí nyní znovu doceňované kultury druhé poloviny 19. století a přelomu 19. a 20. století: Zeyer byl nejprve vnímán jako netradiční, dokonce exotický autor, pak jako důsledný naplňovatel programu své skupiny a posléze i jako spolutvůrce symbolistických, dekadentních