Jeden z nejznámějších Platónových dialogů, který je věnován rétorice, kráse a lásce.

Současná společnost čelí řadě morálních problémů, pro něž není jednoduché nalézt uspokojivé řešení. Mnozí etikové se shodují, že morální normy vymezující správné a nesprávné jednání by měly reflektovat morální intuice.

Devatenáctý svazek Sebraných spisů Jana Patočky obsahuje filosofovy zápisky na nejrozmanitější témata, kterými se zabýval v letech 1946–1950. Sám k tomu říká v zápisu ze dne 14.

Co je to středověká filosofie? Jak myslet z hlediska filosofie jednotu „období“, které trvá deset století?

Skrytá slova jsou sbírkou rad a nabádání, průvodcem na duchovní cestě a pomocníkem v přiblížení se k Bohu. Byla zjevena kolem roku 1858 a v té době byla známa jako „Skrytá Fátimina kniha“, odkazujíc na významnou islámskou tradici.

Pierre Teilhard de Chardin (1881–1955) byl francouzský jezuita, přírodovědec a filozof, který ve svém díle vytvořil teorii evoluce založenou na křesťanském myšlení. Protože jako kněz nesměl bojovat, účastnil se první světové války po celé čtyři roky jako nosič raněných.

Jean-Luc Nancy (*1940) patří mezi nejvýznamnější současné francouzské filosofy. Jeho stěžejní titul, vydaný poprvé v 80. letech, se snaží pojmenovat a obhájit původní význam pojmu, z něhož se v moderní společnosti stal jen svazek mezi na sobě nezávislými jedinci. V titulním eseji rozvíjí své úvahy v polemice s Georgem Bataillem a Martinem Heideggerem, v dalších textech se věnuje například konstitutivnímu

Filosofická zkoumání (1953) vydali z Wittgensteinovy pozůstalosti jeho žáci jako rekonstrukci knihy, na níž pracoval od roku 1929 a jež měla jako vyjádření jeho filosofie nahradit Tractatus logico-philosophicus (1921). Využili přitom především text z přelomu třicátých a čtyřicátých let, s nímž byl Wittgenstein zřejmě dlouhodobě spokojen. Přes výhrady, jež lze zpětně k jejich ediční práci mít, se jim

Kniha je zamyšlením nad dílem pozoruhodného a mimořádně vlivného teosofa a mystika Jakuba Böhma (1575–1624). Nesnaží se shrnout jeho učení, ale spíš poukázat v širokém záběru na myšlenkové cesty, které jsou skrytě přítomny v jeho slavném pojmu Ungrund – „Bezedno“. Rozplétá klubko filosoficko-metafyzických postupů, alchymických představ, mystiky a teosofie. V první části knihy usiluje o to, pochopit

Filosofické eseje jsou souhrnem příležitostných úvah, které vznikaly v průběhu deseti let. Rozličná témata těchto úvah spojuje základní filosofické východisko autora, jež lze postihnout tvrzením, že žijeme v době, jejíž zvláštnost je především v tom, že přestává rozumět sama sobě.

Tématem knihy je Kantův morální zákon jako základní princip Kantovy praktické filosofie. Autoři obou textů, Konrad Cramer a Michael Wollf, probírají problematiku morálního zákona především ve vztahu ke Kantově Kritice praktckého rozumu, v níž byl zformulován jako \"základní zákon čistého praktického rozumu\".

Vladimír Lobotka vyštudoval históriu na UK v Bratislave a filozofiu na California Institute of Integral Studies v San Franciscu. Zaujíma sa o integrálnu filozofiu, transpersonálnu a hlbinnú psychológiu, paradigmatické posuny a teórie dejín zamerané na dynamiku vzniku a zániku komplexných civilizácii.

Je možné myslet dobré jednání v deterministicky určeném světě? Existují obecně platné morální zákony, které nám pomohou při vlastním rozhodování nebo při posuzování činů druhých lidí?

První dílo francouzské filosofky, teoložky a odborářky představuje sborník zdánlivě neuspořádaných úvah, myšlenek a aforismů, které však tvoří promyšlený celek, tematicky rozdělený do 39 oddílů, jejichž základními stavebními kameny jsou zlo, láska, prázdnota, oproštění, vůle, Bůh, ateismus, krása, spravedlnost, smysl života. Formulace se vyznačují přímostí, provázaností, až obsesivní \"wittgensteinovskou\"

V předkládané interpretaci autor akcentuje Descartovu bytostnou tendencipo nalezení dobra lidského života, které spočívá v sebeurčování vykazujícím charakter sebezajišťování, a Heideggerem inspirovanou onto-theo-logickou povahu takového filozofování. Pozornost věnuje Descartovu ranému spisu Pravidla pro vedení ducha, jeho nejmetafyzičtějšímu spisu Meditace o první filozofii a také Rozpravě o metodě

Dielo vznikalo v intelektuálnom postredí Ruska. Teologické, filozofické i osobné svedectvo o hľadaní pravdy.

Kniha sa sústreďuje na niektoré moderné verzie náboženstiev a ekologického myslenia, a ich prelínania - angažovaný buddhizmus, New Age, Osho, Hnutie ľudských potencií, G. Snyder, A. Naess, Deep ecology...

Kniha Základy metafyziky mravov vznikla za vlády Fridricha II. (Pruského) roku 1785. Zmizla z kníhkupectiev tak rýchlo, že už o rok neskôr vyšlo druhé vydanie. Ide fakticky o prvý Kantov spis, v ktorom sa venuje problémom morálky a morálneho konania. Základy sú podľa samého autora vyhľadaním a určením najvyššieho princípu morálnosti a vo svojom zámere sú iba jedinou ucelenou a od všetkých ostatných

Autor v této knize zkoumá biblický Jonášův příběh a nejen s pomocí hlubinné Jungovy psychologie hledá příčiny roztržení našeho bytí a lék k jeho opětovnému scelení. Knihu doplňuje rozhovor s Annick de Souzenelle objevování vertikální reality, reaktivaci našeho vnitřního jádra, tělesných technikách a integraci druhého.

Ne vždy je dobře rozuměno rozdílům ve filosofii Martina Heideggera před a po obratu (die Kehre) v jeho myšlení, a to včetně proměny chápání klíčového pojmu „das Dasein“ (pobyt) či užití pojmů nových, jako „das Ereignis“ nebo „das Gestell“. Jiří Michálek, znalec zejména pozdního Heideggerova díla, ve třech přednáškách z let 2010–2014 tyto rozdíly jasným a precizním způsobem osvětluje. Postupně se věnuje