Osmnáct století nás dělí od gnostiků. Osmnáct století naplněných válkami, inkvizičními tribunály a hranicemi dostatečně ospravedlňuje hluboké podezření, které gnostici chovali ke světu a jeho obyvatelům. Máme-li co nejjednodušeji shrnout základní postoj gnostiků, řekněme, že zkaženost podle nich poskvrnila celé stvoření, odcizila člověku vlastní tělo, ducha i duši a zároveň ho zbavila vědomí nutného

Svazek obsahuje knižně dosud nezveřejněné texty Ladislava Hejdánka představující příspěvky k řadě význačných témat jeho myšlení, jako je povaha člověka, řeči, světa či pravdy. Hejdánek se v nich ukazuje jako svébytný myslitel hledající odpovědi na otázky po místě člověka ve světě, po roli filosofie v lidském životě a ve společnosti, po vztahu mytického, filosofického a theologického myšlení.

Raimond Gaita je australsko britský filosof a spisovatel, českému čtenáři doposud známý jen z ojedinělých překladů dílčích textů. Jeho kniha Sdílené lidství.

Praxe přítomnosti. Pět cest pro každodenní život: Tchaj-ťi a taoismus, Jung a individuace, Alexanderova technika integrace mysli a těla, Gurdžijevovo učení, modlitba a meditace.

Heideggerovo pojednání O bytnosti základu bylo publikováno krátce po Bytí a času a vznikalo současně s přednáškou Co je metafyzika?. Heidegger v něm nastoluje otázku po počátku či základu v návaznosti na filosofickou tradici sahající od Platóna a Aristotela, přes Leibnize a Kanta až po Schellinga. Sám však tuto otázku klade s novou radikalitou tím, že ji staví na půdu problému transcendence a svobody

Šestý díl jedenáctisvazkových Dějin filosofie jezuity Frederica Coplestona s podtitulem Od Wolffa ke Kantovi se zabývá francouzským a německým osvícenstvím, vznikem filosofie dějin a Kantovým systémem. Autor, dlouholetý vyučující v Římě a hostující profesor na jiných univerzitách (USA, Německo aj.), se těší ve vědeckém světě mimořádné oblibě.

Dlouhý esej z pera předního současného filozofa reflektuje tzv. covidovou krizi, již nazývá První světový strach. Ohrožuje nás – základy evropské civilizace – více nemoc, nebo to, jak na ni reagujeme?

Autor v této knize pohlíží na Friedricha Nietzscheho a jeho vrcholné filosofické dílo jasnovidným pohledem, který zachytil mimo jiné následujícími slovy:...Myšlenkové světy v duši Friedricha Nietzcheho jsou osvětleny světlem ducha druhé poloviny 19. století a kázalo se, v čem spočívá jeho velikost. Ukázalo se ale také, proč musel být tak osamělý.

Co je akademická svoboda? – Jaký je její smysl?

Představa vzájemné metodologické provázanosti výzkumu a umění, která se objevila koncem minulého století, odkrývá nové možnosti bádání a umožňuje nám pojmově uchopit takový výzkum, který by byl na umění založený. Dieter Mersch, profesor Vysoké školy umělecké v Curychu, ve své pronikavé studii dekonstruuje terminologii spojenou s otázkami vztahu estetična a vědecké pravdy, přičemž jeho snahou je odkrýt

Hľadanie odpovedí na zásadné otázky bytia je podstatou filozofie. Kto sme?

Tématem knihy je Kantův morální zákon jako základní princip Kantovy praktické filosofie. Autoři obou textů, Konrad Cramer a Michael Wollf, probírají problematiku morálního zákona především ve vztahu ke Kantově Kritice praktckého rozumu, v níž byl zformulován jako \"základní zákon čistého praktického rozumu\".

Jak sděluje reprodukce na přebalu, každý, kdo se věnoval filosofickému tázání, se určitým způsobem vyjádřil na tržišti idejí i k tématu náboženství. Toto téma nemůže filosofie obejít.

Samizdatové vydanie tejto knihy v roku 1977 vydal Jan Vladislav v edícii Kvart. S pomocou Patočkových príbuzných a priateľov zhromaždil autorove texty týkajúce sa k Charty 77 a písomné reakcie domácich i zahraničných osobností na jeho tragický skon.

Mimořádné číslo Filosofického časopisu se soustřeďuje na sedm následujících otázek z logiky a metodologie vědy: Je-li neurčitost objektivní vlastností reality, lze tuto neurčitost axiomatizovat v logice jazyka? Označují matematické symboly nějaké existující matematické entity nebo jsou předměty teorie čísel opět jenom znaky?

Monografie o Vilému Flusserovi, který patří mezi nejvýznamnější filozofy 2. poloviny 20. století, se zabývá nejen osudem tohoto českého rodáka a zároveň světoobčana, který prožil většinu života v Brazílii a také ve Francii či v Německu, ale především jeho dílem. Hlavními tématy Flusserovy filozofe jsou jazyk, automat a vztah budoucnosti, minulosti a přítomnosti.

Je možné myslet dobré jednání v deterministicky určeném světě? Existují obecně platné morální zákony, které nám pomohou při vlastním rozhodování nebo při posuzování činů druhých lidí?

‘Abdu’l-Bahá ve Svých pařížských přednáškách z roku 1911 předvídal některé největší triumfy a bolesti dvacátého století. Jeho prorocká slova dnes promlouvají dokonce ještě jasněji, když poukazují na taková témata, jako je hledání pravdy u každého jednotlivce, odstranění předsudků jednota všech národů a rovnoprávnost mezi muži a ženami.

Kratší text venovaný problematike filozofického theizmu z pera amerického filozofa, ktorý je spolu s A. N. Whiteheadom nejdôležitějším predstaviteľom procesuálnej filozofie.

V priebehu svojich dejín sa filozofia formovala a zaoberala množstvom otázok a problémov, na ktoré sa pokúšala hľadať odpovede a riešenia. Ako cesta hľadania pravdy a zmyslu sa stala neodmysliteľnou súčasťou ľudských dejín, ktoré priamo alebo nepriamo ovplyvňovala spoluúčasťou pri formovaní svetonázorových orientácii ľudí. Prešla vývojom od predvedeckej formy až k postupnému systematickému mysleniu,