Důvěrně známý rozpor mezi lidmi náboženskými a lidmi nenáboženskými je ve svém dělení příliš hrubý. Miliony lidí, kteří se považují za ateisty, mají přesvědčení a zkušenosti podobné a právě tak hluboké, jako jsou ty, které věřící pokládají za náboženské. Říkají, že i když nevěří v osobního boha, věří v nějakou sílu ve vesmíru, jež je větší než my. Tématem této knihy je to, že náboženství je hlubší

Druhý díl tohoto zásadního spisu dějin politické filosofie a politickésociologie nebyl dosud nikdy do češtiny přeložen, přestože dvousvazkovédílo tvoří jednolitý celek. Stejně jako první díl i tento svazek je opatřen předmluvou překladatele a vysvětlivkami. Součástí knihy je téžpřeklad Obrany „Ducha zákonů“, v níž se Montesquieu vyrovnávás útoky jezuitů a jansenistů na svou knihu.

VAJON ELKERÜLHETŐ LETT VOLNA A DÓZSA-FÉLE PARASZTFELKELÉS? VAN-E ÖSSZEFÜGGÉS A MADARAK RÖPTE ÉS AZ EMBEREK MOZGÁSA KÖZÖTT? MENNYIRE KISZÁMÍTHATÓ AZ EMBERI VISELKEDÉS? MEGJÓSOLHATÓ-E TUDOMÁNYOS MÓDSZEREKKEL A JÖVŐ? Ezekre a kérdésekre is keresi a választ Barabási Albert-László, a hálózatok tudományának világhírű kutatója. Napjaink digitális eszközei hatalmas kutatólaboratóriummá változtatták a világot.

Kniha jednoho z nejoriginálnějších filozofů 20. století a významného představitele současné ontologie a fenomenologie. Druhé, opravené vydání.

Štandartná a najrozšírenejšia príručka dejín ruského myslenia. Zhrňujúcim a vyzralo komunikatívnym spôsobom sa nám predstavujú jednotliví filozofovia v duchovných dejinách Ruska.

Kniha Zasvěcení se věnuje otázce zasvěcování, jehož význam pro duševní (duchovní) zrání jedince je v dnešní době značně nedoceněný, ne-li ztracený. Annick de Souzenelle toto téma zpracovává v rámci ontologického poslání člověka dokončit v sobě Velké dílo božského Tvůrce.

Kniha svetoznámeho filozofického autora Paula Ricoeura Fenomenologická škola, ktorá vyšla v roku 2004, obsahuje články, reflektujúce myslenie fenomenologického hnutia druhej vlny, respektíve inej fenomenológie, ako bola Hegelova. Ťažiskom záujmu Ricoeura sa stávajú Karteziánske meditácie (Hua I: Cartesianische Meditationen und Pariser Vorträge) Edmunda Husserla, jedného z jeho učiteľov, a jeho druhý

Proklouznutí jako zdánlivou úlevu lze, jak kniha dovozuje z názorů Alberta Giacomettiho, realizovat jako vstup do iluze iluze. Podaná teorie soklu jednak zahrnuje kritiku vizuální komunikace a jednak nabízí výklad „virtuální reality“ jako říše smrti.

Každá éra má svůj mýtus. Mýtus dneška je však specifický.

Tato kniha je srozumitelným přehledem myšlenek Emanuela Swedenborga. Vysvětluje náboženství tak, aby mu bylo snadno rozumět.

Tématem knihy je Kantův morální zákon jako základní princip Kantovy praktické filosofie. Autoři obou textů, Konrad Cramer a Michael Wollf, probírají problematiku morálního zákona především ve vztahu ke Kantově Kritice praktckého rozumu, v níž byl zformulován jako \"základní zákon čistého praktického rozumu\".

Kniha nabízí přehledný a čtivý vhled do současné debaty ve filozofii společenských věd a v kulturní antropologii. Hlavním hrdinou je pojem kultura: autor ho sleduje od jeho vzniku až po současné trendy užití v kognitivních vědách.

Machiavelli se vrací do soudobé politické teorie v dalším převleku. Kniha Machiavelli mezi republikanismem a demokracií je inspirována polemikou o povaze moderní liberální demokracie, která je v angloamerickém prostředí již delší dobu vedena pod hlavičkou republikanismu, ale v domácím prostředí je téměř neznámá.

Ciceronův spis O zákonech úzce navazuje na jeho dílo O věcech veřejných. Oba tyto dialogy jsou zároveň míněny jako římská obdoba Platónových dialogů Ústava a Zákony.

Kniha Proust a znaky dobre ilustruje Deleuzovu definíciu filozofie ako tvorenia pojmov. Deleuze v nej vytvára pojmy filozofické a súčasne proustovské.

Neveľký počet podrobne spracovaných hesiel podáva kompaktný prehľad vrcholnej stredovekej filozofie s jej prehistóriou v antike a s ohlasmi v novovekej filozofii až do súčasnosti.

Autorka vo svojom diele interpretuje Kantovo politické myslenie a analyzuje motívy politickej súdnosti, obrazotvornosti a estetického vkusu.

Vizionář a vědec Peter Russell ve své knize Okno v čase odvážně nastoluje hlavní duchovní výzvu naší doby — možnou transformacinašeho vědomí na vyšší úroveň. V čase vrcholící globální krize, obav z ekologické katastrofy a politického chaosu nám přináší nadějné poselství.

Sv. 4: Dějiny filosofie zahrnující řeckou filosofii od Platóna po Plótina (P. Merlan), Filóna a počátky křesťanského myšlení (H. Chadwick), Plótina (A. H. Armstrong), pozdější novoplatoniky (A. C. Lloyd), Maria Victorina a Augustina (R. A. Markus) a tradici řeckého platonismu od kappadockých Otců po Maxima a Eriugenu (I. P. Sheldon-Williams). Druhé, opravené vydání připravil Martin Pokorný.

Více než dvě století se v Evropě formuje filozofické myšlení, které nevidí originální a autentické postavení člověka v produktivním, vše do sebe zahrnujícím přetváření přírody, nýbrž v tom, že člověka je zapotřebí, mají-li země, nebesa, božství i on sám dospívat v to, čím jsou. Čtyři studie zahrnuté do této malé knížky sledují myšlení J. W. Goetheho, J. G. Herdera a M. Heideggera, a usilují tak ve