Francúzsky spisovateľ a filozof v diele Rozprava o vedách a umeniach (za ktorú mu Dijonská akadémia v roku 1750 udelila prestížnu cenu) rozpútal proti vedám a umeniam boj, ktorý predznamenal jeho definitívny rozchod s vtedajšími, už vychýrenými mysliteľmi a ich doktrínami. V úvode ešte striktne neupiera vedám a umeniam blahodarné účinky, vzápätí sa však uchyľuje k obžalobe, že súčasné mravy nahradilo

Maďarská filosofka Ágnes Hellerová (nar. 1929) patří ke světově uznávaným představitelům tzv. Budapešťské školy, kterou založil její učitel György Lukács. Pod jeho vlivem se profilovala marxisticky, od 50. let 20. století se však od pojetí marxismu jako ideologie vzdaluje (zejména pro nadřazení ideologie nad potřeby a autonomii lidí a deterministické pojetí dějin). V roce 1977 odešla do emigrace nejprve

Vskutku výjimečný a prorocký titul od R. Buckminstera Fullera, vynálezce slavné geodetické kupole a jednoho z největších vizionářů a myslitelů dvacátého století. Autor zde ukazuje, jak právě vzdělání ovlivňuje naše chápání reality, a budoucí pozitivní vývoj světa podmiňuje zásadní reformou ve způsobu vzdělávání. Své úvahy přitom podřizuje základní myšlence charakteristické pro celé jeho dílo: Jak efektivněji

Publikace je věnována otázkám morálky, projevům pozitivním i negativním, jejich mnohotvárnosti a vzájemné provázanosti. Vybírá 205 slov z oblasti morálky, charakterizuje jejich význam, všímá si jejich pojmové sounáležitosti a dobírá se obecné skladby morálky v celé její šíři. Potvrzuje nejobecnější pojmy (úcta k životu, lidská důstojnost, svoboda, spravedlnost) jako střešní a třídící, jsou-li vymezeny

Moderní myšlení vzniklo z přesvědčení, že člověk sice je součástí světa a je na něj odkázán, že však svět jako svět je zde teprve a pouze s člověkem. Člověk tak začíná vystupovat jako světatvorný.

Tato kniha nás jemným způsobem provádí nástrahami starého světa – k zárodkům Nového a hledá odpověď na otázku, zda se může lidstvo v tomto stárnoucím světě ještě zásadním způsobem rozvíjet nebo je na čase, abychom se porozhlédli po jiné cestě, která nás povede opravdu do Nového? Jaké vnitřní kroky k tomuto vývojovému skoku potřebujeme a jak tato cesta konkrétně vypadá?

Nejznámější Brownovou prací je nepochybně životopis jednoho z nejvýznamnějších křesťanských myslitelů – sv. Augustina.

V 19. století se filozofie ocitla na křižovatce. V přírodních a technických vědách docházelo k nebývalému rozvoji, ale filozofie jako by ustrnula na místě.

České překlady latinských spisů Jana Husa. Přináší české znění dvou dalších polemických spisů českého reformátora a drobné spisky, které Hus sepsal v kostnickém vězení; dva z nich byly převedeny do raně novověké češtiny, i tyto starší překlady podává kniha v podobě čtenářské edice.

V letech 1974–1976, kdy zestárlý Fromm pracoval na díle Mít, nebo být, napsal mnohem více kapitol, než kolik jich bylo skutečně užito v knize, jež poprvé vyšla v roce 1976. Některé z nich obsahuje právě tento svazek.

Těžištěm svazku je přednáškový cyklus z roku 1933, ve kterém španělský filosof podnikl jeden z vůbec prvních pokusů o teoretické uchopení techniky a jejího vztahu k člověku. V dalších esejích se Ortega y Gasset vyjadřuje k pozdnímu Heideggerovi, s nímž se setkal na kolokviu v Darmstadtu, k filosofickému stylu, k architektuře či k teoretickým problémům fyziky.

Publikace představuje důležité filosofy s jejich vlastními texty, kterénebyly dosud u nás publikovány. Jsou zde připojeny medailónky a výklad jejich díla.

Latinský text spolu s prekladom a predhovorom predstavuje slávnostnú reč pražského humanistu z roku 1615 o dejinách vzdelanosti v Čecháchod cyrilometodejských čias po dobu Rudolfa II.

Základná a vo svetovej literatúre ojedinelá práca skúmajúca vplyvy Platónovej filozofie na kresťanské myslenie pozdnej antiky a stredoveku na latinskom Západe i gréckom Východe.

Práca otca Dr. Petra Fottu je na jednej strane dobrým úvodom do filozofie a na strane druhej užitočným sprievodcom pre všetkých, ktorí sa vydali na stretnutie s filozofiou. Autor jednoduchým a jasným spôsobom ukazuje, čím je filozofia...

Nietzsche a filosofie je klíčovou monografií Deleuzova raného období. Nejedná se zde jen o velmi fundovanou a systematickou interpretaci Nietzscheho textů, ale rovněž o svébytný výklad, díky němuž se Nietzsche zařazuje do jakýchsi Deleuzových „soukromých“ dějin filosofie (spolu s Lucretiem, Bergsonem, Spinozou a dalšími), charakterizovaných určitým kritickým projektem, založeným na valorizaci afirmace

První řecko-české vydání Platónova dialogu Gorgias. Platónův řecký text je převzat z Burnetovy kritické edice (1903), český překlad, který vychází v šestém a opraveném vydání, pochází z pera Františka Novotného (1936). Součástí knihy je překladatelův úvod, vysvětlující poznámky a seznam literatury.

Kniha s podtitulem \'Studie k Augustinovi,Plótinovi, Abelardovi, Dionysiu Areopagitovi a Anselmovi\' obsahuje šest studií k dějinám pozdně antického a středověkého myšlení, soustředěných kolem dvou tematických ohnisek, na nichž je patrná kontinuita i diskontinuita mezi filosofií antiky a středověku. Prvním z těchto témat je otázka idejí, obecného a jednotlivého, druhým pojetí věčnosti a času.

Imagine: you are designing a society, but you don\'t know who you\'ll be within it - rich or poor, man or woman, gay or straight. What would you want that society to look like? This is the revolutionary thought experiment proposed by the twentieth century\'s greatest political philosopher, John Rawls. As economist and philosopher Daniel Chandler argues in this hugely ambitious and exhilarating intervention,