V době, kdy se stalo módou „bojovat proti rakovině“ i na stránkách knih, přichází Jan Jícha s úplně jiným poselstvím: v nemoci je potřeba se především smát. A příležitostí k tomu nabízí ve svém autentickém románu bohatě dost.

Příběh začíná před první světovou válkou, kdy Anna, vypravěččina babička, odjíždí přes odpor svých rodičů s vyvoleným Antonínem do pohraničního městečka na severu Čech. Jako by počáteční písmeno jejich jmen vyjadřovalo naději, že právě tady spolu mohou začít nový život.

Někde v lidském srdci se rozkládá Rudé náměstí. Čech, který jede na Ukrajinu najít své jiné já.

Románová kronika jedné rodiny, do jejíchž osudů se otiskly turbulentní dějiny, je drsným obrazem venkova i velkoměstské periferie poslední třetiny 20. a počátku 21. století. Hlavní hrdinka a vypravěčka příběhu tráví odmalička celé léto u babičky v Pošumaví.

Dvě kratší prózy. První je lehce humorným ohlasem na prodělanou operaci srdce autorky a druhá splétá specifické problémy nekonvenčních seniorů v dramatickou zápletku.

Patnáctiletá Kristýna se touží stát herečkou a odejít z Přerova. A překvapivě se zdá, že tento sen má na dosah.

Ema Labudová na sebe upozornila prvotinou Tapetář, za niž byla nominována na Magnesii Literu v kategorii Objev roku. Svůj nový příběh přesunula z Anglie do Československa, z padesátých let na konec sedmdesátých.

Klasické dílo československé literatury a filmu 60. let v novém vydání překladu Iris Urwin Lewitové. Originální a aktuální příspěvek k otázce \"všichni lidé bratři jsou\". Ilustroval Jiří Grus, doslov Benjamin Frommer.

Příběh vyprávějící o několika týdnech života nadějného právníka Jiřího Horáka plný napětí, překvapivých zvratů a námětů k zamyšlení nedá čtenáři spát. Možná kdyby se Jiří v určitých situacích zachoval jinak, mohl se jeho život ubírat jiným směrem.

Inspektor Libor Lavabo řeší zdánlivě snadný případ dvanácti upálených nosorožic. Do pátrání se však postupně zaplétá tajný deník J. W. Goetha, boj spikleneckých společností Neptunia versus Plutonia o vládu nad světem i šílená nadpraporčice Marhanová.

Na knižní pulty přichází poslední část mystifikační série o jiné druhé světové válce. Léto 1942 se skláni k podzimu.

Nové vydání knihy Kočky mluví ze spaní volně navazuje na první velmi úspěšnou knihu Kočky to vědí líp z pera manželské dvojice výtvarníků Jitky Baliharové a Oldřicha Přibíka, kteří společně malují a píší pod pseudonymem František PON. Čtenář se znovu ocitne v malé jihočeské vesničce Poněšice uprostřed lesů, v domku s houfem koček a vůní barev a terpentýnu, kde se seznámí nejen s novými kočičími přírůstky

Námětem románu je válka dvou chlapeckých gangů na předměstí italského Turína. Odehrává se na pozadí euforie pro technické vynálezy „věku páry“ a současně tvrdých sociálních a politických střetů Itálie poloviny 19. století.

Rozprávky a príbehy lovcov lebiek z Bornea. U lovcov lebiek (Dajakov) bol významnou zložkou náboženských praktík tradičný lov lebiek.

Autorka prichádza s milostným príbehom zo súčasnosti, reflektujúcim premenu citového života ľudí na počiatku nového milénia. Dej sa odohráva predovšetkým v pražskom prostredí, čiastočne aj v Bruseli...

Oblíbená úsměvná veselohra, která se odehrává během jedné noci na hradu Karlštejn, kam císař Karel IV. zakázal přístup ženám.

Druhý román Libuše Burger nás zavádí do života odlišných společenských vrstev současné Británie. Na jedné straně stojí zdánlivě znuděný milionář, na straně druhé tři mladí zadlužení zoufalci z okraje společnosti, kteří uvažují o tom, že by skoncovali se svým zbytečným životem.

Ole toho od života už moc nechce. Je mu čtyřicet, kouří, pije a večer stojí za pultem malého zaplivaného baru Helsinky v jednom východoněmeckém velkoměstě.

Iva Pekárková sa v USA živila ako barmanka a taxikárka. V Čechách sa z nej stala veľmi úspešná spisovateľka.

Baladický příběh odehrávající se v dávné drsné minulosti, známý i z působivého filmového zpracování Františka Vláčila. Markéta Lazarová není historickým románem, ale příběhem vášně – nejen milenecké, ale i lidské krutosti a zuřivosti.