Kniha je prvým knižným prekladom Levinasa do slovenčiny. Obsahuje štyri prednášky (Voči blížnemu, Pokušenie pokušenia, Zem zasľúbená alebo zem dovolená, Strý ako svet), prednesené v rokoch 1963-1966 na kolokviu židovských intelektuálov v Paríži. Tieto talmudické komentáre sú, ako hovorí Levinas, pokusom preložiť židovské myslenie do jazyka súčastnosti. To znamená, že na jednej strane objasňujú prostredníctvom

Tato kniha je první českou monografií pojednávající o myšlení ruského filosofa Nikolaje Berďajeva (1874–1948). Berďajevova filosofie je zde představena jako specifický proud křesťanského existencialismu. Důraz, který Berďajev klade ve svém vrcholném díle na eschatologický význam své metafyziky, vede autora knihy k tomu, že o Berďajevově variantě existencialismu hovoří jako o eschatologickém existencialismu.

Naša spoločnosť sa sama zvykne charakterizovať pomocou prívlastkov „tolerantná“, „kritická“, či „otvorená“. S týmito hodnotami, ktoré v nezanedbateľnej miere formujú súčasné vedomie verejnej mienky, sa nevyhnutne spája averzný postoj voči predsudku. Predsudok zvykneme bežne vnímať ako negatívnu súčasť nášho sociálneho života, ako fenomén, s ktorým treba zápasiť a nakoniec, ak je to vôbec možné, úplne

Třetí kniha trilogie úvah Druhá derivace touhy nadčasově komentuje události, které se během našich životů dotýkaly nás všech. Tomáš Sedláček je však nazírá veskrze jinak, čerstvě: politiku a ekonomii vnímá optikou filozofie, teologie a psychologie, rád hledá náš odraz ve filmech a příbězích, po původu dějů pátrá až v prastarých mýtech, zamýšlí se nad českou velikostí v malé Evropě či západní civilizací

Martin Pokorný (* 1973) vyučuje komparatistiku na FF UK. V nakl.

While Alfred North Whitehead did not dedicate any books or articles to aesthetics specifically, aesthetic motifs permeate his entire philosophical opus. Despite this, aestheticians have devoted little attention to Whitehead; most attempts to reconstruct Whitehead’s aesthetics have come from process philosophers, and even in that context aesthetics has never occupied a central position.

V roce 2017 uplynulo 110 let od narození a současně 40 let od smrti Jana Patočky, nejvýznamnějšího českého filosofa 20. století. Taková jubilejní příležitost se stala výzvou nejen k očekávaným a spíše formálně oslavným proslovům, ale také k veřejnému filosofickému zamyšlení nad významem a celkovým smyslem filosofického díla profesora Jana Patočky.

Předkládaná kolektivní monografie seznamuje čtenáře se specifickým výsekem z německého filosofického promýšlení otázek spjatých s bohy, božstvím a jejich vztahem k člověku. Rámována je Schillerovou básní Řečtí bohové a může být vnímána jako představení úsilí myslet bohy a božství v počátcích vyvrcholení epochy jejich skrytí, mlčení či útěku, v počátcích vyvrcholení epochy noci světa (Weltnacht). Čtenář

Kniha Fragmentární vidění přináší filosofickou úvahu o podmínkách možnosti fotografické reprezentace události vjemu. Hlavním filosofickým průvodcem úvahy je Jacques Derrida, jehož myšlení je pojímáno jako etické memento upozorňující na riziko totalitarismu uvnitř metafyziky, nikoliv jako návrh na jeho překonání.

Príbehy veľkých myšlienok a tých, čo ich tvorili texty prof. Zigu, ktoré vznikali na podnet rozhlasovej redakcie a aj odzneli v rozhlasovej (zvukovej) podobe a ktoré tu čitateľ dostáva v ich pravej, písomnej podobe, aj keď, žiaľ, už len ako filozofický testament autora sú určené najširšiemu publiku, záujemcom o filozofiu i filozofom laikom, hoci majú svoju nespornú výpovednú hodnotu aj pre kolegov

Dvojjazyčná ročenka je médiem věnovaným odbornému bádání a diskusím o dějinách a současnosti kritického sociálního myšlení ve střední a východní Evropě, jakož i o „postkomunistické“ situaci v dalších částech světa, které ovlivnil pád vlád komunistických stran. Vychází druhý ročník s texty N. Pepperellové o Lukácsovi, D. Swaina o rawlsovských teoriích spravedlnosti, P. Steinera o Havlovi, N. Nesbitta

V průkopnické a čtivé Darwinovské levici předkládá patrně nejznámější filozof současnosti, Peter Singer, řadu argumentů, s jejichž pomocí dokazuje nutnost radikální revize, jíž musí projít politická levice, aby překonala svoje zastaralé chápání lidské přirozenosti. Na její cestě k dosažení společenských a politických cílů jí podle něj mohou posloužit právě poznatky moderní evoluční teorie.

Jozef Sivák, né en 1945. Etudes de philosophie aux universités de Bratislava, Rennes, Paris et de Cologne.

Předkládaný svazek přináší kromě recenzní rubriky šest studií, které se týkají intelektuálních dějin 16.–18. století. Vedle diskusí humanistických učenců o biblickém překladu se zabývají logikou Petra Crockaerta, konceptualizací přírody v pansofickém díle J.A. Komenského, představami učenců 17. století o analogickém pohybu mořských vod a tělesných tekutin, výkladem knihy Genesis u Valentina Weigla

Další kniha z řady základních textů evropské vzdělanosti iniciovaná Petrem Vopěnkou. A po desetiletích teprve druhá přeložená kniha zásadních textů jednoho z největších matematiků, logiků a myslitelů dvacátého století.

Sémantické učení o analogii jmen představuje klíč k pochopení a formulaci mnohem závažnějších filozofických a teologických nauk jak u Tomáše samotného, tak v tomistické tradici jeho následovníků, v níž sehrál rozhodující úlohu kardinál Kajetán, přední renesanční komentátor Tomášových děl. Analogie jako střední člen mezi jednoznačností a víceznačností umožňuje smysluplnou řeč o přesažné skutečnosti:

Práca z filozofie vedy písaná na spôsob učebnice slúži ako pomôcka k problematike vysvetlenia a príčinnosti. Záhŕňa kapitoly o filozofii vedy, o teóriách vysvetlenia, teóriách príčinnosti a tiež slovník s kľúčovými pojmami.

První díl souboru Komeniologických studií obsahuje chronologicky uspořádané stati, recenze a příležitostné texty o J. A. Komenském, které autor publikoval v letech 1941–1958. Významnou součástí komeniologických studií jsou vedle rozborů díla Komenského též Patočkovy srovnávací studie Komenského s jeho význačnými současníky, především Mikolášem Kusánským, Descartem, Baconem aj., z budoucích pak především

Problematika vědy měla ve filosofii Martina Heideggera celoživotně zásadní důležitost. Tímto tématem se zabývá publikace Jany Kružíkové Heideggerovo pojetí vědy.

Autor popisuje metodologické proměny vědeckého oboru, který se zabývá zkoumáním dějin vědy – historiografie vědy. Kniha načrtává dějiny historiografie vědy od počátečních podob zájmu o dějiny vědy v 17. století až po současnou profesionální historiografii vědy. Dále představuje základní metody, obvyklé přístupy a nejčastější témata, které se v historiografii vědy objevují. Pokouší se rovněž vysvětlit,