Kniha se zaměřuje na významné dějinněfilosofické pokusy o zformulování univerzalistické koncepce etiky. Analyzuje hodnotovou etiku, Brentanovu školu, Patočkovo pojetí duchovního člověka apod., a to vše v souvislosti s postulátem nepodmíněné platnosti lidských práv. Z pohledu obecné etické a axiologické problematiky se rovněž zabývá diskurzem probíhajícím v současné ekologické filosofii. Klade si otázku,

Vskutku výjimečný a prorocký titul od R. Buckminstera Fullera, vynálezce slavné geodetické kupole a jednoho z největších vizionářů a myslitelů dvacátého století. Autor zde ukazuje, jak právě vzdělání ovlivňuje naše chápání reality, a budoucí pozitivní vývoj světa podmiňuje zásadní reformou ve způsobu vzdělávání. Své úvahy přitom podřizuje základní myšlence charakteristické pro celé jeho dílo: Jak efektivněji

Aurelius Augustinus (354–430) není jen největším teologickým učitelem západního křesťanství, ale zároveň originálním filosofickým myslitelem, který v mnohém navázal na antické zdroje platonské, stoické a částečně aristotelské a v zajímavé křesťanské syntéze je zprostředkoval středověkému i novověkému myšlení. Stěží bychom našli téma evropské filosofie, pro něž by Augustin nebyl jednou z hlavních inspirací,

Každý, kdo si dnes položí otázku, co určuje naši společnost, co ji formuje a dodává podobu, narazí na tyto tři její hlavní charakteristické znaky: svobodu, zodpovědnost a toleranci. \"Pokusím se nastínit, do jaké míry mohou být zároveň základem globální dominantní kultury – avšak předesílám, že nejsem prorok ani učitel moudrosti.

Kniha přináší výběr z díla předního srbského pravoslavného teologa 20. století Justina Popoviće (známý též jako sv. Justin Nový Ćelijský). Českému čtenáři se dostane do rukou reprezentativní ukázka témat, o kterých Popović pojednává ve svých dílech: od učení o Bohočlověku a Církvi, přes ekumenismus a kritiku Západu, až po pojednání o Dostojevském a svatém Sávovi.

Štvrtý ročník Dies doctoralis prebiehal v čase príprav na komplexnú akreditáciu našej fakulty a rovnako aj celej univerzity. Piaty sa uskutoční v čase očakávaní jej výsledkov.

Publikace navazuje na Dějiny etických teorií od Kanta po pragmatismus (2020) a společně s Dějinami etických teorií I (od antiky po konec 18. století) (2004) postihuje vývoj evropského etického myšlení od antického Řecka po konec 20. století. Vlastním obsahem knihy jsou etické systémy těchto autorů: Bergson, Buber, Camus, Dilthey, Gadamer, Heidegger, Jaspers, Jonas, Lévinas, Lipovetsky, MacIntyre, Marcel,

Ve své nové knize se Guy Gilbert zamýšlí nad fenoménem samoty. Ta pro něj není omezena jen na fyzickou nepřítomnost jiných lidí v nejbližším okolí.

Predložená práca nadväzuje na monografie Úvod do metodológie spoločenských vied (2011) a Empirické a teoretické postupy spoločenských vied (2014), ktoré autor napísal v spoluautorstve s prof. J. Viceníkom.

Čtvrtý svazek \"Ročenky pro filosofii a fenomenologický výzkum\" obsahuje příspěvky k aktuální polemice nad dílem Martina Heideggera po vydání jeho kontraverzních zápisníků označovaných jako \"černé sešity\". Dále obsahuje speciálně pro naši Ročenku napsanou studii od Friedrich-Wilhelma von Herrmann, dlouholetého vydavatelesebraných spisů Martina Heideggera, která je opravdovým desiderátem tuzemského

Tento cyklus přednášek pronesl F. W. J. Schelling v roce 1810 ve svém rodišti pro úzký kroužek přátel, který ho požádal o stručné objasnění jeho filosofického systému. Jakkoli šlo o vzdělané publikum, postrádalo zvláštní filosofickou průpravu, což Schelliga vedlo k přístupnému a srozumitelnému vyjadřování.

Foucaultova disertační práce Historie šílenství je prvním z jeho velkých „archeologických“ spisů. Jejím tématem je způsob, jakým byl v moderních evropských dějinách pojímán fenomén šílenství.

Filosofické eseje jsou souhrnem příležitostných úvah, které vznikaly v průběhu deseti let. Rozličná témata těchto úvah spojuje základní filosofické východisko autora, jež lze postihnout tvrzením, že žijeme v době, jejíž zvláštnost je především v tom, že přestává rozumět sama sobě.

Autor v deseti kapitolách ukazuje, jaká musí být obnova filosofie, kosmologie a náboženství, aby přírodní věda mohla vyústit ve vědu zahrnující také ducha. Filosofie musí získat charakter skutečného prožitku; kosmologie má obsáhnout i člověka; náboženství nemá být jen vírou, ale i poznáním.

Může být manželství něco jiného než svazek, závazek, slib, pouto? Proč ještěvlastně existuje a nenahradil ho volný vztah?

Hlavním cílem této knihy je navržení tranzitivně-topologického modelu fenomenologie, vhodného pro deskripci spletitých fenoménů a výklad vztahu člověka k jejich spletitosti. Spletité fenomény se „jeví” tak, že zároveň zahrnují toho, komu se „jeví”. Tak vytvářejí komplikovanou vztahovou strukturu, která ovšem charakterizuje většinu prožitků člověka na počátku 21. století.

Vladimír Lobotka vyštudoval históriu na UK v Bratislave a filozofiu na California Institute of Integral Studies v San Franciscu. Zaujíma sa o integrálnu filozofiu, transpersonálnu a hlbinnú psychológiu, paradigmatické posuny a teórie dejín zamerané na dynamiku vzniku a zániku komplexných civilizácii.

Práca sa zaoberá problematikou filozofického poradenstva, pomáhajúcej profesie, ktorá nadväzuje na antické poňatie filozofie ako praktického nástroja určeného na zaobchádzanie s ľudským utrpením a kultiváciu našej mysle, respektíve správania. Filozofickí poradcovia tvrdia, že filozofia disponuje terapeutickým potenciálom v tom zmysle, že vedie k rastu subjektívneho pocitu pohody klienta a domnievajú

Tato kniha je unikátní z toho hlediska, že nevznikla v hlavě žádného slovutného vědce či badatele, a přesto se dotýká nejhlubších otázek existence kosmu. Adelma Vay, žena bez jakéhokoli speciálního vzdělání, obdařená však vysokou senzitivností, byla schopna zaznamenat poselství ducha vrhající paprsek světla na záhadu lidského i kosmického bytí.

Výbor z Foucaultových článků a rozhovorů, který dokládá proměny jeho myšlení od 60. let až do jeho smrti. Zahrnuje tedy i rané statě věnované literatuře a těm spisovatelům, kteří inspirovali jeho generaci (Bataille, Blanchot), důkladnou recenzi dvou knih Gillese Deleuze, ale stejně tak i články a rozhovory, v nichž Foucault stručně shrnuje své pojetí politického rozumu, moci a moderní racionality.