Üdvözöllek a paradoxonok meghökkentő világában. A könyv fellebbenti a fátylat a gondolat világának furcsaságairól. Nyolc zavarba ejtő fejezeten át útra kelünk a meglepőtől a teljes abszurditásig. Utunk során többek között körbejárjuk a lehetetlen tárgyak világát, megnézzük, hogyan számítsunk a kiszámíthatatlanra, és megismerkedünk az időutazás nehézségeivel. Könyvünk telis-tele van gondolatkísérletekkel,

Kniha Základy logiky přesvědčení přináší nový a doširoka rozvinutý přístup k postojům přesvědčení (znalosti, domnívání se atd.). Autor v několika kapitolách úspěšně provede čtenáře úskalími Fregeho paradoxy identity, Cresswellova paradoxu hyperintenzionálních kontextů, Hintikkova paradoxu logické vševědoucnosti, několika epistemických paradoxů (např. poznatelnosti) i souvisejících paradoxů sémantických.

Co mají společného některé budoucí události, kvantový mikrosvět a vágní jevy, jako je plynulý přechod mezi barvami? Všechny tyto oblasti sdílejí nějaký druh nevymezenosti, neurčitosti. Budoucnost není zcela dána. V kvantovém mikrosvětě nejsou přesně určeny hodnoty některých veličin. Přechod od červené barvy k oranžové není v barevném spektru přesně ohraničen. Uvedené neurčitosti čili neúplnost předmětné

Kniha venovaná otázkam filozofie matematiky prináša radikálne nový pohľad na vzťah našich teórií a skutočnosti okolo nás. Snaží sa ukázať, že náš vzťah ku skutočnosti nie je priamy, ale je zásadným spôsobom sprostredkovaný inštrumentmi, ktoré pri našom vzťahovaní sa ku skutočnosti používame. Okrem vedeckých nástrojov autor zdôrazňuje predovšetkým význam symbolických inštrumentov, ako sú čísla, algebrické

Kniha Tropus, symbol, figura vůbec poprvé v českém prostředí podrobněji představuje osobnost a filosofii židovského pokantovského myslitele Salomona Maimona (1753–1800). Autorka v chronologickém pořadí interpretuje jeho díla, v nichž se zabývá filosofií jazyka, a soustřeďuje se při tom na úvahy o tropech a metafoře. Maimonovy názory pak srovnává s předními předkantovskými osvícenskými osobnostmi (Ch.

Významný slovenský filozof Miroslav Marcelli prednášal na Katedre filozofie Filozofickej fakulte Univerzity Komenského v Bratislave, kde teraz pôsobí ako emeritný profesor. V súčasnosti prednáša na Katedre filozofie Fakulty humanitných vied Karlovej univerzity v Prahe.

Jak žít stranou politického života a být dobrým mužem? Jak prospívat ostatním a sobě a neztratit při tom hlavu?

Jedním z hlavních témat biologa a filosofa Zdeňka Neubauera je zkoumání rozdílu mezi živými těly a tělesy, mezi přirozenou a předmětnou, ustavenou skutečností. Zatímco ustavenou skutečností se zabývá v knize Písmo, počet, pořadí v tomto drobném díle inspirovaném rozkvétáním ibišku se zabývá povstáváním a jevením přirozeného tvaru, který není utvářen ani skládán a je svým vlastním vznikem – tvarem

Tato kniha obsahuje eseje a studie biologa a filosofa Zdeňka Neubauera (1942–2016) s náboženskou problematikou z let 1979–1983. Jeho jádro tvoří nová edice dvou souborů s tituly Deus et natura (1979) a Nový Areopág (1983).

Cílem předložené monografie je uvedení do díla Michela Foucaulta a Gillesa Deleuze, zejména co se týče jejich uvažování o povaze vztahu jedince a společnosti. Toto vymezení slouží jako širší rámec pro následné vyznačení specifického pojetí etiky tak, jak se promítá ve Foucaultově „hermeneutice subjektu“ a v Deleuzově „etologii“. První část knihy má formu reflexe Foucaultových analýz psychiatrického

Esej Ralpha Walda Emersona Príroda vychádza prvýkrát v slovenčine. Hipsterská nostalgia milovníka veľkomesta za úprimnosťou a tradíciami vidieka, komunitné záhrady uprostred veľkomiest, silnejúce hlasy za spomalenie života, dôraz na ekologické hospodárstvo a biokvalitu potravín či nadšenie pre zdravý životný štýl, prenikajúce zo subkultúrnych okrajov do mainstreamu, sú aktuálne dôkazom, že putá s prírodou

Tématem knihy je Kantův morální zákon jako základní princip Kantovy praktické filosofie. Autoři obou textů, Konrad Cramer a Michael Wollf, probírají problematiku morálního zákona především ve vztahu ke Kantově Kritice praktckého rozumu, v níž byl zformulován jako \"základní zákon čistého praktického rozumu\".

Kritické, resp. realistické myšlení je bezesporu nejcennějším výdobytkem dnes již mnohatisíciletého vývoje lidstva, je však vůči nekritickému myšlení stále v defenzívě. Autor knihy v dějinných souvislostech osvětluje, v jak ideově upadlém světě současný Západ žije.

Keď známy britský evolučný biológ Richard Dawkins vydal v roku 2006 knihu The God Delusion, okamžite tým rozpútal živú diskusiu v masmédiách aj na internete. Tento vedec už predtým napísal mnoho diel o vzťahu filozofie a vedy, v ktorých okrem iného usvedčoval vieru v Boha z iracionálnosti a poukazoval na jej negatívny vplyv na spoločnosť.

Moderní pojetí lidských práv je tradičně odvozováno z myšlenek a deklarací 18. století, kdy lidská práva byla chápána jako práva přirozená. Za předpokladu, že lidská práva jsou práva přirozená, nacházíme myšlenková východiska lidských práv již v antické filosofii.

Kniha seznamuje ze základními myšlenkami francouzského historika, kulturního antropologa a literárního kritikaReného Girarda, které se týkají zejména vztahu náboženství a násilí. Girard je autorem tzv. mimetické teorie, která v souvislosti s náboženskými fenomény analyzuje vznik lidských kulturních potřeb a příčiny mezilidských konfliktů.

Zborník textov k filozofii Jana Patočku a Eugena Finka z pražskej konferencie v r. 1997 pri príležitosti 90. narodenín J. Patočku.

Nové vydanie knihy, v ktorej sa autor zamýšľa nad základnými otázkami a vývojovými prúdmi filozofického myslenia naprieč celým jeho dejinným vývojom od antiky po 20. storočie.

A magyar irodalomtudomány évszázados adósságát törlesztik a fordítók és a Kalligram Kiadó, amikor Ciceró összes retorikaelméleti műveit magyar nyelven hozzáférhetővé teszik. Cicero hét retorikaelméleti munkájából négy magyarul még könyvformában sohasem jelent meg, pedig e négy között van Cicero két legfontosabb és az európai kultúrára legnagyobb hatást gyakorló műve: \"A feltalálásról\" és \"A szónokról\".

Dialogy o přirozeném náboženství jsou Humeovým nejdůležitějším příspěvkem k filozofii náboženství a jedním z klíčových novověkých textů tohoto oboru. Tématem knihy jsou teze tzv. přirozeného náboženství, které tvoří doplněk principů a pouček „zjeveného“ náboženství. Výzkumy v rámci přirozeného náboženství si kladou za cíl odpovědět na otázku, co můžeme zjistit o existenci Boha a o jeho atributech čistě