Predložená práca nadväzuje na monografie Úvod do metodológie spoločenských vied (2011) a Empirické a teoretické postupy spoločenských vied (2014), ktoré autor napísal v spoluautorstve s prof. J. Viceníkom. Obsahujú analýzu diskusií o povahe a význame metodológie vied, ľudského sociálneho systému, konania a sociálnej zmeny, ich špeciálnovednom pozadí a pod. V centre pozornosti je analýza \"konfliktu

Kniha nabízí celkovou interpretaci myšlení Waltera Benjamina prostřednictvím výkladu jeho teorie pravdy. Pravda je podle Benjamina ve věcech samých, nikoli v poznání, ve světě však není vyjádřena dokonale, a Benjamin si proto klade otázku, jakými poznávacími a výrazovými prostředky ji lze zpřítomnit. Zpřítomnění pravdy přitom není jen teoretickým problémem, ale také problémem etickým a politickým,

Jakkoli by nám prospělo, kdybychom své myšlenky sdělili též přístupnější formou, chceme dát přednost formě přísnější a tímto pojednáním pokud možno podat příklad metody, která se od dosavadní odlišuje tím, že je skutečně neoddělitelná od obsahu – říká se na úvod „farářova vyprávění“. K českým čtenářům se dostane jeden z ústředních textů německé romantiky od myslitele, který po desítky let nebyl ochoten

Čas, časovost a smrtelnost příslušejí k základním konstitutivním určením lidství a přiměřeně tomu mají i své místo v tradici západního metafysického myšlení, ze kterého vyrůstá i náš dnešek určovaný vědou a technikou. K základní fenomenální bázi časovosti, smrtelnosti a dalších souvisejících fenoménů se koncentrují studie obsažené v této publikaci.

Rozhovory shrnuté pod názvem Vyjasňování spolu vedli Michel Serres (1930–2019) a Bruno Latour (1947–2022) na začátku 90. let. O generaci mladší Latour se v nich staršího filosofa s respektem dotazuje na pozadí jeho díla i života a zároveň se neústupně dožaduje vyjasnění jeho rozsáhlého a složitého myšlenkového světa.

Tanec Slnka je najvýznamnejším obradom prérijných Indiánov. Je vrcholom duchovného úsilia, skúškou sily, viery, odvahy, lásky, zodpovednosti.

Sborník je věnován životnímu jubileu významné české filosofky a theoložky Lenky Karfíkové. Soubor studií žáků a kolegů jubilantky, které vznikly při této příležitosti, ve svém celku tvoří průřez dějinami evropského myšlení.

Karl Jaspers, významný predstaviteľ filozofie existencie, patrí k najvplyvnejším mysliteľom 20. storočia. Táto jeho práca tvorí obvykle samostatne vydávaný úvod k jeho rozsiahlej monografii Veľkí filozofi z roku 1959.

V současném světě dochází ke změně pohledu na liberální demokracii. Přestává platit obecná politická a kulturní shoda na tom, že liberální demokracie představuje završení dějin, že společenská individualizace je tím nejlepším a nezrušitelným principem, kdežto kolektivní identity jsou věcí minulosti.

Predložená práca nadväzuje na monografie Úvod do metodológie spoločenských vied (2011) a Empirické a teoretické postupy spoločenských vied (2014), ktoré autor napísal v spoluautorstve s prof. J. Viceníkom.

Tato kniha nás jemným způsobem provádí nástrahami starého světa – k zárodkům Nového a hledá odpověď na otázku, zda se může lidstvo v tomto stárnoucím světě ještě zásadním způsobem rozvíjet nebo je na čase, abychom se porozhlédli po jiné cestě, která nás povede opravdu do Nového? Jaké vnitřní kroky k tomuto vývojovému skoku potřebujeme a jak tato cesta konkrétně vypadá?

Francouzská epistemologie představuje v rámci filosofie vědy zcela svébytnou myšlenkovou linii, k jejímž nejvýznamnějším autorům náleží Gaston Bachelard se svou teorií epistemologických zlomů, Georges Canguilhem se svými dějinami vědeckých pojmů a Michel Foucault se svou archeologií vědění. Zatímco Bachelardovo a zejména Foucaultovo dílo se v českém prostředí těší trvalému zájmu odborné veřejnosti,

Filosofický úvod do Aristotelova myšlení. Jeho autor si volí stejné východisko jako sám Aristotelés, který v první větě své Metafysiky tvrdí, že všechny lidské bytosti touží svojí přiroze-ností po porozumění.

utor sa pokúša o charakteristiku modernej mentality, od osvietenstva až po súčasnosť.

Texty v zborníku sa pokúšajú pozrieť na problém súkromného jazyka ako na všeobecný problém - čo to znamená niečomu rozumieť.

Tato kniha je věnována jeho dvěma největším představitelům a jejich dílům a všímá si i jejich působení v celku čínské kultury. O obou myslitelích lze s historikem čínské filozofie Wing-tsit Čanem (Ch) říci, že čínská kultura by byla vypadala úplně jinak, kdyby jejich díla nebyla bývala napsána.

Kniha je pokusom o autentickú kritickú konfrontáciu s Heideggerovou tézou o onto-teologickej povahe metafyziky.

V Jungově duchu vymezuje paradigma páté, paradigma přechodu, paradigma duchovně intuitivní. Psychospirituální krize, které v dnešní době v adolescentním věku bují jako houby po dešti, chápe jako zákonitý proces iniciace, jako přibližování se silovému poli virtuálního Já v nejstarším anejmocnějším paradigmatu.

Kniha je rešerše filosofických otázek týkajících se základního fyzikálního a biologického výzkumu lidské mysli. Nagel tvrdí, že přírodní a společenské vědy nejsou schopny vysvětlit existenci mysli a vědomí v paradigmatu, ve kterém se momentálně pohybují a tudíž je třeba revidovat používané metodologie.

Neusporiadanosť, nejasnosť, zmätok a deformácie sfér sociálneho života existujú tak v našej žitej prítomnosti, ako aj v súčasnom teoretickom uvažovaní o štáte, demokracii a občianskej spoločnosti. V myslení o problémoch demokratického usporiadania sa štát a občianska spoločnosť často nevhodne stavajú do protikladu a zanedbáva sa artikulácia sociálnych sfér.