Teodor je zapálený vesnický učitel, který hrává v kostele na varhany. Padesátá léta v Československu ovšem nejsou dobou varhan a kostelů, a Teodor se tak dostává do stále ošemetnější situace.

Román o šikaně a neschopnosti postavit se tyranům. Všechno to byla jen hra a přiznaná póza: zhudebňování hororové tematiky, stylizování se do rolí násilníků a vrahů, nošení děsivých masek na pódiu.

Kolik osob může člověk milovat, ptá se hrdinka Andrea, která uvízla mezi dvěma muži. Zuzana Kultánová, autorka oceňovaného historického románu Augustin Zimmermann, napsala tentokrát příběh o současné mladé ženě, která dospívala v 90. letech.

Populární satirická relace v knižním zpracování! Padesát osm dílů formátu feminist news, 58 fejetonů a několik bonusů. Témata, která vás štvou, ale báli jste se o nich mluvit nahlas, a šovinismus jako sprosté slovo.

Po prvotině Hafni! a jiné povídky připravila autorka deset nových příběhů, které odpozorovala za tři poslední roky. Opět dokazuje, že je dobrou pozorovatelkou okolního světa a že ze zdánlivě obyčejných situací dokáže vykřesat neobvyklé závěry.

Klasické dílo československé literatury a filmu 60. let v novém vydání překladu Iris Urwin Lewitové. Originální a aktuální příspěvek k otázce \"všichni lidé bratři jsou\". Ilustroval Jiří Grus, doslov Benjamin Frommer.

Hlavní hrdina, klinický psycholog, se zamiluje do své pacientky; následuje příběh s detektivní zápletkou, plný napětí a nečekaných zvratů, existenciální pointa nakonec všechno obrací naruby. V jedné z hlavních rolí dalšího románu Marka Přibila vystupuje synchronicita, tedy princip akauzálních událostí, které jsou opakem kauzality, čili principu příčiny a důsledku.

Jiří Vogl v dopise adresovaném Josefu Rybákovi vzpomíná na Písek svého dětství a mládí ve 20. a 30. letech 20. století. Vykresluje živé město se svéráznými obyvateli a jedinečnou atmosférou.

Třetí román výtvarnice Daniely Šafránkové ukazuje, jak zábavné, ale i frustrující můžou být kulturní rozdíly mezi Američany a Čechy, mezi světem Západu a Východu raných 90. let. A zároveň je napínavým detektivním pátráním po osudech ženy z deníkových záznamů popisujících život obyčejných lidí za dob protektorátu.

Hlavní hrdina novely Otec u porodu, „tatínek“, očekává narození prvního dítěte a tak začne tomuto neznámému tvorovi, rybičce rostoucí v „maminčině“ břiše, psát jakési deníkové vzkazy. Popisuje zážitky z práce, vypočítává položky nákupních seznamů, vypráví, co viděl a slyšel v autobuse.

Desítka severských příběhů z kopců, hor, řek a ledovců Skandinávie, Islandu, Grónska, Špicberk, Aljašky a Ruska. Někdy s rukama svírajícíma cepín, jindy pádlo nebo také řídítka bicyklu.

V pořadí pátá v řadě „divadelních novel“ vychází opět s ilustracemi Romana Karpaše. Zavede nás do jednoho divadla, které řeší krizi původní divadelní tvorby dramatizacemi slavných děl světové prózy.

Válka s Mloky je druhou knihou z edície Knižná klasika denníka SME. V Tichom oceáne objavia čudné tvory podobné mlokom.

Hrdinové a hrdinky povídek Lenky Sobotové si nikdy nemohou být jisti, jestli patří k vítězům nebo poraženým. Jsou až nemístně lidští a život je, zdá se, vždycky dostihne.

Obsahuje sesbírané slogany, anekdoty, citáty, veršíky, absurdní písemnosti, parafráze a kuriózní vzkazy let 50. – 80. minulého století.

Básnická sbírka, dokončená před deseti lety, vychází tiskem poprvé. Zahrnuje lyrické verše i básně v próze, v nich nejvýraznější místo zaujímají úvahy o existenci člověka v dnešním světe, máchovský pocit ohroženosti a nestálosti pozemského života.

Zbierka básní z rokov 1989-1995.

Ptám se sám sebe, co to vlastně dělám, když píšu povídku. Jako bych našel pecku a dělal kolem ní třešeň.

Ke svému doma i v zahraničí vysoce ceněnému dílu připojil Arnošt Lustig román Krásné zelené oči. Tento román je kladně hodnocen kritikou i čtenáři v USA a Velké Británii, kde v roce 2000 vyšel vůbec poprvé.

Tak trochu jiná kniha o rakovině... Téma, které je stále často tabu, lidé se ho bojí nebo se stydí o něm mluvit. První částí knihy je nemocniční deník pacienta, který onemocněl rakovinou štítné žlázy.