U příležitosti 91. narozenin Lenky Reinerové vychází její nová, velmi osobně laděná próza. Z rukopisu německého originálu Das Geheimnis der nächsten Minuten přeložila Olga Walló.

V románu Děda nabízí Jan Novák další příběh spojený s vlastní rodinou; jak naznačuje lapidární název, vyprávění se tentokrát točí kolem autorova dědečka, středočeského zemědělce, jehož semlely dějiny i zvůle komunistické moci a jenž svého vnuka fascinuje i děsí zároveň. Kniha je vystavěna s typicky novákovským švihem: sled krátkých, ostře vypointovaných kapitol postupně skládá působivý obraz „dědy

Debut mladé a nedějné autorky, absolventky Literární akademie J. Škvoreckého. Zánik jedné rodiny, v níž vládne démon jménem alkohol, si kreativní autorka představila jako komorní kvartet, při kterém jednotlivé hlasy místo smyčců drží půllitrovky čtyřicetiprocentního lihu.

Román se odehrává v 90. letech minulého století, kdy čeští nakladatelé vstoupili na neprobádané území knižního podnikání. Tržní kapitalismus byl nesměle zahájen a souběžně s nově otevřeným prostorem svobody slova a zdánlivě nevyčerpatelnou nabídkou titulů, které bylo konečně možné vydat, protože tomu již nebránila cenzura, se vydavatelé museli střetnout s řadou překážek, na které nebyli připraveni,

Miku nepoznal své rodiče. Žije v Díře, dětském domově kdesi v pohraničí.

Dvě kratší prózy. První je lehce humorným ohlasem na prodělanou operaci srdce autorky a druhá splétá specifické problémy nekonvenčních seniorů v dramatickou zápletku.

Jmenuje se Nina. Kdysi malovala, ale od chvíle, kdy se vdala, už to nedokáže.

Dramatická, povzbudivá a svým způsobem objevná prvotina Barbory Kindlové. \"Letěla jsem švihem do nirvány, pak jsem padala do hrobu.

Divadelní román. Přepychové herečky a mrštní herci, amorci a moli... namazaný autor, žabomyší láska a veškerá mizérie.

V novém románu Petry Hůlové Zlodějka mýho táty nesnáší desetiletý Miky střídavou péči, nové sourozence a mobilové dny macechy, co podle Mikyho jemu a jeho bráchům ukradla tátu. Naštěstí existuje virtuální platforma plná reálných vrstevníků v podobné situaci a ve společném přesvědčení, že mají právo vyklouznout ze střídavé pasti.

Přežít ještě neznamená žít „Narodila jsem se, když mi bylo devět let, deset měsíců a sedm dní,“ začíná své vyprávění Eliška, hrdinka románu Rekonstrukce. Eliška nyní přebývá v tichém domě své zapšklé tety a její život nikoho nezajímá.

Co trápí dnešní třicátníky? Přemíra stresu, pocit osamění, nebo jen to, že si nemohou dovolit hodinky Hublot?

Kubincé Manci se narodila uprostřed první světové války u Turčianského Svätého Martina v rodině strojvedoucího Viktora. Mluvila slovensky, maďarsky i německy, podle toho, jak bylo třeba a jak se přihodilo.

Lázeňské naděje jsou druhý díl rozsáhlé románové fresky Romana Ráže, věnující se osudům jedné rodiny v moravských lázníchSlaňanech v průběhu dvacátého století. Zatímco první díl – Lázeňské dobrodružství, líčil milostný i rodinný život vídeňské Češky Marie Klánské v období první světové války, druhý díl – Lázeňské naděje – sleduje dramatické osudy její rodiny na pozadí druhého světového válečného konfliktu,

Dvanáct žen, dvanáct osudů propojených v jednom románu. Napadlo vás někdy, co řeší milenka ženatého muže a jaká je ve skutečnosti ta příšerná manželka, o které jí on vypráví?

Zatímco babičky vyšívaly Hradčany, děti u draní peří poslouchaly pohádky a slečinky z lepších rodin studovaly, jak se stát spořádanou ženuškou... v Café Groll zatáhli závěsy, aby mohl začít další z nespoutaných šantánových večírků. Legendární českobudějovický nevěstinec ožívá v příběhu o lásce a touze z počátku 20. století.

I když se vydáte po vlastních stopách, sami sebe nenajdete. Román o návratech a neshledáních Hlavní rovinu vyprávění tvoří melancholický příběh novináře Pavla Klimeše, který se na prahu středního věku rozvádí, ztrácí rodiče a ocitá se v situaci, která ho nutí hledat nové životní cesty i cíle.

Prostí lidé, na první pohled nijak zajímaví, vyprávějí své zážitky, přehánějí, improvizují, baví se vymýšlením a vzpomínáním, prostě \\\\pábí\\\\\'. Hovorovým jazykem se spoustou slangových výrazů zachycuje autor život často z \\\\\'odvrácené strany\\\\\' a v lidech u takzvaného společenského dna nachází onu pověstnou \\\\\'perličku na dně\\\\\'.

Kniha, ktorá vznikala ako predloha scenára rovnomenného televízneho seriálu, patrí medzi najlepšie romány zaoberajúce sa fenoménom emigrácie. Jej dej sa začína v roku 1983, kedy v deň letného slnovratu utečú najrôznejšími cestami zo svojej vlasti do Rakúska dve rodiny a niekoľko jednotlivcov, Čechov i Slovákov, aby hľadali šťastie vo vysnívanom slobodnom svete.

Autorka žije na Korfu přes deset let se svým řeckým manželem a dvěma dětmi. Její postřehy jsou prodchnuty láskou a obdivem k novému domovu, což jí umožňuje vnímat jak krásu a poezii celého ostrova či vlídnost a pohostinnost jeho obyvatel, tak i méně příjemné stránky zdejšího života.