Publikácia predstavuje jednak metódu výkladu Tóry, jednak niekoľko základných starozákonných príbehov a komentáre k nim.

Mýty o stvoření je možno považovat za nejdůležitější ze všech mytologických vyprávění, neboť tyto motivy se dotýkají základních otázek a problémů lidského života a dávají odpověď na nejdůležitější otázky lidské existence. Marie-Louise von Franz vykládá příběhy nejrůznějších kultur z psychologického pohledu a na řadě příkladů z analytické praxe ukazuje, jak mýty o stvoření mohou pomoci rozpoznat a podpořit

Hlavní tezí knihy je tvrzení, že ačkoliv orientalistické či religionistické bádání zdánlivě předkládá nezkreslené, objektivní interpretace indických tradic, ve skutečnosti jde o pokřivené obrazy odkazující především k vlastní evropské kultuře badatelů. Přidůkladném zkoumání se ukazuje, nakolik jsou orientalistika i další humanitní obory stále ještě ovlivněny teologickým předporozuměním.

Předkládaná publikace si klade cíl přispět do diskuze o roli náboženství v současné společnosti a prostoru Česka, a to se zaměřením na aktuální trendy, které lze pro větší názornost označit poměrně obecným pojmem postsekularismus, který ovšem ve většině případů nevede k návratu tradičních náboženských struktur a církví utvořených v minulosti, ale k „novému“ formování religiozity a spirituality. Postsekularismus

This monograph has set itself the goal to examine, outline, elucidate, and supplement the existing body of knowledge concerning a theme from patristic and medieval theology recalled in 1953 by Marie-Dominique Chenu, and that is the assertion that man was created as a replacement for fallen angels (Yves Congar: créature de remplacement; Louis Bouyer: ange de remplacement). The study first shows that

Navzdory prognózám o trvale postupující sekularizaci se 21. století stává svědkem prudkého vzestupu náboženského extremismu a násilí páchaného v Božím jménu. V této svrchovaně aktuální a naléhavé knize zkoumá Jonathan Sacks kořeny násilí a jeho spojitost s náboženstvím, přičemž se zaměřuje především na dějinné napětí mezi třemi abrahamovskými náboženstvími: judaismem, křesťanstvím a islámem.

Druhý díl Církevních dějin, který navazuje na předchozí zpracování církevní historie v antice a středověku, je vymezen obdobím sahajícím od počátků protestantské reformace až po předvečer Velké francouzské revoluce. Autoři předkládají komplexní syntézu církevních dějin, která neopomíjí žádnou z důležitých křesťanských skupin novověku a překračuje konfesní pohled na církevní dějiny.

Studie se zabývá kategoriemi tělesnosti, časovosti a prostorovosti jako významnými a podmiňující pro jakoukoli mezilidskou komunikaci i pro liturgické slavení. V první části autorka pojednává o liturgii jako symbolickém jednání, snaží se poukázat na určité napětí v chápání liturgických znamení jakožto symbolů a východisko hledá v uchopení liturgického úkonu jakožto aktu rituálního.

Pokračovanie provokatívnej knihy Evanjelium podľa mňa o hľadaní pravdy o živote a jeho zmyslu. Autor si zobral na mušku najťažšie z evanjelií - Jánovo - a na pozadí najnovších objavov archeológie a ďalších historických vied hľadá odpoveď na otázku, či môže aj v dnešnej dobe niečo dať modernému človeku kniha stará 1900 rokov.

Současná česká religiozita prochází dynamickým vývojem a náboženská scéna je natolik diverzifikovaná, že je obtížné vyznat se v ní. Encyklopedie menších křesťanských církví v ČR přitom přibližuje jeden z jejích nejrychleji rostoucích a současně nejméně známých segmentů.

Stručný katolícky teologický slovník predstavuje nástroj potrebný na zoznámenie sa so základnými teologickými pojmami pri štúdiu, písaní prác rozličného druhu, ako aj v mnohých ďalších podujatiach a činnostiach. Od Druhého vatikánskeho koncilu v rokoch 1962 – 1965 sa toho udialo mnoho.

Hlavní tezí publikace Martina Fárka je tvrzení, že ačkoliv orientalistické či religionistické zkoumání zdánlivě předkládá nezkreslené, ba objektivní interpretace indických tradic, ve skutečnosti jde o pokřivené obrazy odkazující především k vlastní evropské kultuře badatelů. Konceptualizace náboženství je v Evropě klíčovým tématem diskusí již po celá staletí a zejména touto optikou je dosud Indie

Liturgie je společná tradice, provázaná plností modlitby, do níž lze dorůstat– ne soukromá hra, která by dávala prostor k nahodilým nápadům. Pokud v rituálu něčemu nerozumím, zvláště tomu, s čím mají všechny tradice, na Východě i Západě, téměř tisíciletou zkušenost, pak bych se měl začít ptát po prázdných místech v mém porozumění,a to ještě předtím, než automaticky, z bezradnosti, začnu ořezávat to,

Publikace představuje úvod do staroegyptského náboženství, především s ohledem na problematiku pojetí božského a božských bytostí a jejich odrazu v přirozeném a lidském světě. Náboženství starého Egypta a jeho jednotlivé fenomény jsou tak nahlíženy v jejich provázanosti s přírodními místními podmínkami, přírodními jevy, lidskou existencí a uspořádáním společnosti.

Filozofická studie o náboženském a duchovním zaměření člověka a jeho víře v jsoucnost Boha. Otázce existence Boha se nevyhneme, ať v Boha věříme nebo ne.

Encyklopedie poslouží jako slovník pojmů a termínů užívaných v hinduistických textech a v knihách akademických i popularizujících autorů při výkladu nauk hinduismu. Úvod podává souhrnný obraz historického vývoje hinduismus a jeho fází.

Autor, jeden z největších světových znalců Tibetu a jeho civilizace, přináší po úvodnístati abecedně členěný výklad rozličných aspektů náboženských systémů: vedle specifické formy buddhismu známé také jako lamaismus s jeho sektami či odnožemi (Červené, Žluté čepice) je to i domácí synkretické náboženství bönismus. Text se věnuje i dodnes živé a vžité praxi (rituály, obřady, kláštery) a v neposlední

V ďalšom zväzku si autori všímajú niektorých mystík Východu, konkrétne Egypta, Sumerov, Chetitov, Asýrie, Babylonie, starovekého Iránu, hinduizmu a indického buddhizmu.

This monograph has set itself the goal to examine, outline, elucidate, and supplement the existing body of knowledge concerning a theme from patristic and medieval theology recalled in 1953 by Marie-Dominique Chenu, and that is the assertion that man was created as a replacement for fallen angels (Yves Congar: créature de remplacement, Louis Bouyer: ange de remplacement). The study first shows that

Monografie je první původní českou prací, která se v takové hloubce a takovém rozsahu zabývájednou z nejvýraznějších postav raného křesťanství Pavlem z Tarsu. Tento vzdělaný diasporní Žid se po setkání se zmrtvýchvstalým Pánem stal zřejmě nejhorlivějším hlasatelem evangelia a právě díky jeho nasazení a schopnostem se nová víra úspěšně prosadila v pohanském prostředí.