Kniha jedného z najvýznamnejších znalcov staroegyptského náboženstva ukazuje na základe pôvodných textov vývoj egyptského chápania zbožnosti.

Zborník textov, do ktorého prispel významný nemecký bádateľ Bernd Jaspert a celá rada domácich teológov a historikov, mimo iných aj F. X. Halas, J Štefan, J. Vokoun a iní.

Představa středověkého měšťana praktikujícího jógu je stejně absurdní jako představamoderního velkoměsta, v němž by kurzy jógy nebylo možné navštěvovat. Role, jakou \'mystický Východ\' hraje v životě moderních společností a kultur, tedy není samozřejmá.

Abecedne radený, esejisticky ladený slovník sprevádzaný mnohými vyobrazeniami egyptských bohova mýtov v ich tisícročných premenách.

Mýty o stvoření je možno považovat za nejdůležitější ze všech mytologických vyprávění, neboť tyto motivy se dotýkají základních otázek a problémů lidského života a dávají odpověď na nejdůležitější otázky lidské existence. Marie-Louise von Franz vykládá příběhy nejrůznějších kultur z psychologického pohledu a na řadě příkladů z analytické praxe ukazuje, jak mýty o stvoření mohou pomoci rozpoznat a podpořit

Navzdory prognózám o trvale postupující sekularizaci se 21. století stává svědkem prudkého vzestupu náboženského extremismu a násilí páchaného v Božím jménu. V této svrchovaně aktuální a naléhavé knize zkoumá Jonathan Sacks kořeny násilí a jeho spojitost s náboženstvím, přičemž se zaměřuje především na dějinné napětí mezi třemi abrahamovskými náboženstvími: judaismem, křesťanstvím a islámem.

Studie se zabývá kategoriemi tělesnosti, časovosti a prostorovosti jako významnými a podmiňující pro jakoukoli mezilidskou komunikaci i pro liturgické slavení. V první části autorka pojednává o liturgii jako symbolickém jednání, snaží se poukázat na určité napětí v chápání liturgických znamení jakožto symbolů a východisko hledá v uchopení liturgického úkonu jakožto aktu rituálního.

Santería – u nás prakticky neznámé náboženství má ve světě více jak sto miliónů vyznavačů. Je velice komplexním náboženským systémem s jasnou představou o fungování světa, lidském osudu i o roli dobra a zla.

Kniha nabízí úvod do teologické reflexe vztahu křesťanství k jiným náboženským tradicím v katolické perspektivě. Představuje dějiny tohoto vztahu a definuje teologický základ křesťanského přístupu k náboženské pluralitě.

Stručný katolícky teologický slovník predstavuje nástroj potrebný na zoznámenie sa so základnými teologickými pojmami pri štúdiu, písaní prác rozličného druhu, ako aj v mnohých ďalších podujatiach a činnostiach. Od Druhého vatikánskeho koncilu v rokoch 1962 – 1965 sa toho udialo mnoho.

Gershom Scholem se v knize zamýšlí nad tím, nakolik lze některé prvky židovské mystiky formativního období judaismu nazvat „gnostickými“ a nad jejich styčnými body i rozdíly ve srovnání s řeckou, křesťanskou či mandejskou gnostickou tradicí. Na studiu vybraných témat (spekulace o míře Těla a Božím oděvu, metatronovská mystika atd.) se věnuje jejich interpretaci uvnitř judaismu, která je nakloněna spíše

Vysokoškolská učebnica. Je výsledkom trojročnej spolupráce členov skupiny LSI na pôde Filozofickej fakulty KU v Ružomberku.

Kniha shrnuje autorovo dosavadní studium křesťanských evropských tradic v duchu slov P.-H. Kolvenbacha: „Všichni nemyslí stejným způsobem, a hlavně je-li teologie vnímavá vůči kontextu, vůči kontextualizaci, objevují se rozdíly v dějinných situacích, kultuře i jazyku. Tento problém by neměl nahánět strach.Napětí, které mezi univerzálním a partikulárním trvá, neznamená nutně relativizaci.

Podstata a história dôležitej kresťanskej herézie..

Text knížky vychází především z primárních pramenů, ale i z nejnovější světové sekundární literatury.Obsahuje základní faktografii rabínského judaismu mezi 2. a 18. století n. l. v oblastech, jako jsou svátky, přechodové rituály, věroučné koncepty nebo liturgie. Zahrnuta je ale také problematika vnitřního uspořádání židovské obce jako menšinové společnosti a jejích interferencí s většinovou společností

Záverečná časť trilógie, ktorej prvý diel tvorí Indická astrológia a druhý Rozhovory o astrológii.

Toto dielo predstavuje ambiciózny pokus autora o tvorbu takého konceptu kristológie, ktorý je vytváraný prednostne z filozofického hľadiska, a to osobitne z pohľadu jeho konceptu experienciálno-vývojovej, stvoriteľsko-vývojovej a kenotickej filozofie, ktorého základy položil vo viacerých svojich predchádzajúcich prácach. Filozofický prístup tu neredukuje na jednoduchý metodologický nástroj pre teologické

Životní cesta kněze. Civilní zpověď o váze kněžství.

Božstva mají jen jediné omezení — lidskou představivost. Skrytou součástí každé náboženské tradice je sklon připisovat bohům lidské vlastnosti a city.