Práca pojednáva o formovaní sa predstáv o raji v prostredí západného kresťanstva od neskorej antiky až po 18. storočie.

Publikácia predstavuje jednak metódu výkladu Tóry, jednak niekoľko základných starozákonných príbehov a komentáre k nim.

Představa středověkého měšťana praktikujícího jógu je stejně absurdní jako představamoderního velkoměsta, v němž by kurzy jógy nebylo možné navštěvovat. Role, jakou \'mystický Východ\' hraje v životě moderních společností a kultur, tedy není samozřejmá.

Kniha se věnuje egyptskému pojetí člověka a lidství. Sleduje přitom strukturu navrženou již v prvním díle tak, aby bylo jasně patrné, že Egypťané nahlíželi na všechny kategorie světových bytostí (bohy, blažené zesnulé, žijící i panovníka) shodným způsobem.

Pentekostalizmus patrí už niekoľko desaťročí k najdynamickejšie sa rozvíjajúcim kresťanským prúdom vo svete a v súčasnosti zahŕňa okolo 600 miliónov veriacich. Hlavne po roku 1990 sa aj v našom geografickom priestore začína táto forma kresťanstva čoraz viac prejavovať v živote cirkvi a spoločnosti.

Předkládaná publikace si klade cíl přispět do diskuze o roli náboženství v současné společnosti a prostoru Česka, a to se zaměřením na aktuální trendy, které lze pro větší názornost označit poměrně obecným pojmem postsekularismus, který ovšem ve většině případů nevede k návratu tradičních náboženských struktur a církví utvořených v minulosti, ale k „novému“ formování religiozity a spirituality. Postsekularismus

Původní práce věnovaná dějinám a myšlenkovým podnětům německé romantiky, především tzv. jenskému romantickému okruhu. Osu výkladu tvoří u nás ani v zahraničí neprozkoumaná problematika náboženských zdrojů, vývoje a celkové intence tohoto významného období evropských kulturních dějin. Autor vychází z textů raného Schellinga, Fichta, ale především z díla Fr. Schlegela, Hölderlina, Novalise a Schleiermachera,

Navzdory prognózám o trvale postupující sekularizaci se 21. století stává svědkem prudkého vzestupu náboženského extremismu a násilí páchaného v Božím jménu. V této svrchovaně aktuální a naléhavé knize zkoumá Jonathan Sacks kořeny násilí a jeho spojitost s náboženstvím, přičemž se zaměřuje především na dějinné napětí mezi třemi abrahamovskými náboženstvími: judaismem, křesťanstvím a islámem.

Studie zařazené v této knize představují reprezentativní průřez mnohostranným dílem předního českého orientalisty Luboše Kropáčka. Časovým rozpětím svého vzniku (od šedesátých let do současnosti) a tematickou šíří pokrývají velkou část Kropáčkova života i všechny významné oblasti jeho badatelského zájmu (islamologie, arabistika, afrikanistika). Většinu tvoří již uveřejněné práce – rozptýlené a mnohdy

Kniha, kterou právě držíte v rukou, se snaží zprostředkovat české veřejnosti pohled na islám, který není zatížen nánosem smyšlenek, polopravd a demagogických klišé, jimiž je dnes česká veřejnost zahlcována z některých sdělovacích prostředků, aktivit občanských iniciativ i z postojů a prohlášení mnoha politiků. Autor se dlouhodobě zabývá modernímu a soudobými dějinami Blízkého východu a islámského světa

Úlohou publikácie je predstaviť významné nábožensko - spoločenské systémy Ázie. Prvý diel sa zameriava na náboženské systémy Blízkeho a Stredného Východu.

Přednáškový cyklus interpretuje starověký obřad sómy coby teologický základ celého křesťanství, nachází rozdíl mezi původní koncepcí základního liturgického obřadu indoevropského náboženství a sekundární židokřesťanskou verzí. Sóma byl v pojetí indoevropské liturgie Kristus jako světlo poznání, jež se zrodil v obřadu zpívání svatých hymnů, čímž podporuje veškeré hodnoty lidství.

Kniha významného teologa, autora více než třiceti knižních titulů věnovaných křesťanské teologii, křesťanské amezináboženské ekumeně a náboženské situaci dnešní doby, vychází z projektu, v němž autor s televizním štábem navštívil významná centra světových náboženství po celém světě. Cílem bylo zachytit nejen nauku různých náboženských systémů, ale i aktuální podoby života jejich vyznavačů.

Dejinný vývoj a súčasná podoba evanjelickej cirkvi.

V rámci indického subkontinentu Bengálsko vždy představovalo osobitou oblast, která se v řadě ohledů lišila odsvého okolí. Ve středověku zde vznikla a vzkvétala řada pozoruhodných náboženských tradic (zejména tantrických a šaktistických). V moderní době po příchodu Britů se Bengálsko na dlouhou dobu stalo kulturním centrem celé Indie.

V ďalšom zväzku si autori všímajú niektorých mystík Východu, konkrétne Egypta, Sumerov, Chetitov, Asýrie, Babylonie, starovekého Iránu, hinduizmu a indického buddhizmu.

Kniha podrobne rozoberá dejiny organizácie od jej založenia v USA v roku 1966 až do súčasnosti.

Kniha Myšlení o transcendenci nabízí dvanáct zastavení nad pojetími transcendence z pohledu teologů od starověku po moderní dobu, renesančních umělců, náboženských pedagogů a jazykovědců. V chronologickém sledu se před čtenářem odkrývá bohatý myšlenkový svět apoštola Pavla, biskupa Ambrože Milánského, „andělského učitele“ Tomáše Akvinského, teoretiků italského renesančního disegna (např.

Alan Schreck je profesorom teológie na Františkánskej univerzite v Steubenville, USA. Je odborníkom na cirkevné dejiny rímsko-katolíckej cirkvi, rímsko-katolícke cirkevné učenie a teológiu.

Božstva mají jen jediné omezení — lidskou představivost. Skrytou součástí každé náboženské tradice je sklon připisovat bohům lidské vlastnosti a city.