Jedním z nejstarších názvů Velikonoc je latinské slovo pascha. Pochází z aramejského a řeckého označení Velikonoc, odvozeného z hebrejského pesach.

Příspěvky shromážděné v tomto sborníku zazněly jako referátyna patristické konferenci, která se konala v Olomouci ve dnech 7.-8. listopadu 2008 pod patronací Centra pro práci s patristickými, středověkými a renesančními texty a Cyrilometodějské teologické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Organizátoři se pokusili pozvat širší obec zájemců z řad akademických a výzkumných pracovníků, doktorandů

Kniha se věnuje egyptskému pojetí člověka a lidství. Sleduje přitom strukturu navrženou již v prvním díle tak, aby bylo jasně patrné, že Egypťané nahlíželi na všechny kategorie světových bytostí (bohy, blažené zesnulé, žijící i panovníka) shodným způsobem.

Předkládaná publikace si klade cíl přispět do diskuze o roli náboženství v současné společnosti a prostoru Česka, a to se zaměřením na aktuální trendy, které lze pro větší názornost označit poměrně obecným pojmem postsekularismus, který ovšem ve většině případů nevede k návratu tradičních náboženských struktur a církví utvořených v minulosti, ale k „novému“ formování religiozity a spirituality. Postsekularismus

Navzdory prognózám o trvale postupující sekularizaci se 21. století stává svědkem prudkého vzestupu náboženského extremismu a násilí páchaného v Božím jménu. V této svrchovaně aktuální a naléhavé knize zkoumá Jonathan Sacks kořeny násilí a jeho spojitost s náboženstvím, přičemž se zaměřuje především na dějinné napětí mezi třemi abrahamovskými náboženstvími: judaismem, křesťanstvím a islámem.

Hlavní tezí publikace Martina Fárka je tvrzení, že ačkoliv orientalistické či religionistické zkoumání zdánlivě předkládá nezkreslené, ba objektivní interpretace indických tradic, ve skutečnosti jde o pokřivené obrazy odkazující především k vlastní evropské kultuře badatelů. Konceptualizace náboženství je v Evropě klíčovým tématem diskusí již po celá staletí a zejména touto optikou je dosud Indie

Roger E. Olson jako představitel post-konzervativního amerického evangelikalismu prezentuje evangelikální teologii jako příběh hnutí, které má své historické kořeny i milníky, ale zároveň napětí i zápasy o klíčové otázky ortodoxie a křesťanské identity. S otevřeností popisuje vnitřní dialog v rámci evangelikalismu mezi těmi, kdo chtějí jasně definovat jeho doktrinální hranice a \"velkorysou ortodoxií\"

Liturgie je společná tradice, provázaná plností modlitby, do níž lze dorůstat– ne soukromá hra, která by dávala prostor k nahodilým nápadům. Pokud v rituálu něčemu nerozumím, zvláště tomu, s čím mají všechny tradice, na Východě i Západě, téměř tisíciletou zkušenost, pak bych se měl začít ptát po prázdných místech v mém porozumění,a to ještě předtím, než automaticky, z bezradnosti, začnu ořezávat to,

Publikace představuje úvod do staroegyptského náboženství, především s ohledem na problematiku pojetí božského a božských bytostí a jejich odrazu v přirozeném a lidském světě. Náboženství starého Egypta a jeho jednotlivé fenomény jsou tak nahlíženy v jejich provázanosti s přírodními místními podmínkami, přírodními jevy, lidskou existencí a uspořádáním společnosti.

Sborník Smrt a umírání v náboženských tradicích současnosti obsahuje články pěti předních českých odborníků, kteří představují pojetí smrti a umírání v náboženských tradicích hinduismu, islámu, křesťanství, judaismu a buddhismu. Texty jsou písemně zpracované přednášky Lubomíra Ondračky, Luboše Kropáčka, Tomáše Halíka, Milana Lyčky a Marka Zemánka, které byly předneseny na přednáškovém cyklu Cesty domů

Encyklopedie poslouží jako slovník pojmů a termínů užívaných v hinduistických textech a v knihách akademických i popularizujících autorů při výkladu nauk hinduismu. Úvod podává souhrnný obraz historického vývoje hinduismus a jeho fází.

Text knížky vychází především z primárních pramenů, ale i z nejnovější světové sekundární literatury.Obsahuje základní faktografii rabínského judaismu mezi 2. a 18. století n. l. v oblastech, jako jsou svátky, přechodové rituály, věroučné koncepty nebo liturgie. Zahrnuta je ale také problematika vnitřního uspořádání židovské obce jako menšinové společnosti a jejích interferencí s většinovou společností

V rámci indického subkontinentu Bengálsko vždy představovalo osobitou oblast, která se v řadě ohledů lišila odsvého okolí. Ve středověku zde vznikla a vzkvétala řada pozoruhodných náboženských tradic (zejména tantrických a šaktistických). V moderní době po příchodu Britů se Bengálsko na dlouhou dobu stalo kulturním centrem celé Indie.

Abecedne radené esejistické heslá sa zaoberajú predovšetkým bohmi a mýtami starovekého Ríma od najstarších dôb ovplyvnených gréckou mytológiou až po nastolenie kresťanstva, ako jedinej vierouky.

V ďalšom zväzku si autori všímajú niektorých mystík Východu, konkrétne Egypta, Sumerov, Chetitov, Asýrie, Babylonie, starovekého Iránu, hinduizmu a indického buddhizmu.

Filokalia vznikala od 4. do 15. storočia a výsledkom sa stala zbierka textov, ktorá je kľúčová pre porozumenie pravosláviu.

Jednotlivé kapitoly (předmět theologie, zjevení, Písmo svaté, vztah Starého a Nového zákona, víra a rozum, problémkánonu, otázka biblické hermeneutiky, theologie jako věda aj.) mají stejnou strukturu: Joest nejprve klade zásadní otázky k danému tématu, poté v kritickém rozhovoru nastiňuje reprezentativní pokusy o jejich řešení v dějinách evangelické theologie. Nakonec připojuje formou delší řady tezí

Životní cesta kněze. Civilní zpověď o váze kněžství.

Monografie je první původní českou prací, která se v takové hloubce a takovém rozsahu zabývájednou z nejvýraznějších postav raného křesťanství Pavlem z Tarsu. Tento vzdělaný diasporní Žid se po setkání se zmrtvýchvstalým Pánem stal zřejmě nejhorlivějším hlasatelem evangelia a právě díky jeho nasazení a schopnostem se nová víra úspěšně prosadila v pohanském prostředí.

Alan Schreck je profesorom teológie na Františkánskej univerzite v Steubenville, USA. Je odborníkom na cirkevné dejiny rímsko-katolíckej cirkvi, rímsko-katolícke cirkevné učenie a teológiu.