Práca pojednáva o formovaní sa predstáv o raji v prostredí západného kresťanstva od neskorej antiky až po 18. storočie.

Abecedne radený, esejisticky ladený slovník sprevádzaný mnohými vyobrazeniami egyptských bohova mýtov v ich tisícročných premenách.

Hlavní tezí knihy je tvrzení, že ačkoliv orientalistické či religionistické bádání zdánlivě předkládá nezkreslené, objektivní interpretace indických tradic, ve skutečnosti jde o pokřivené obrazy odkazující především k vlastní evropské kultuře badatelů. Přidůkladném zkoumání se ukazuje, nakolik jsou orientalistika i další humanitní obory stále ještě ovlivněny teologickým předporozuměním.

Kdo byli Mayové? Kde a jak žili?

Kniha ve svých třech částech prezentuje současný kontext debaty mezi judaistickými mysliteli a křesťany o postavě Ježíše z Nazareta, historii prvních staletí, kde se objevují různé proudy židokřesťanství, a následně pojednává o problematice mesiánských židů, s nimiž je autor řadu let v příímém osobním kontaktu. V české odborné literatuře se jedná o téma naprosto nové.

Hlavní tezí publikace Martina Fárka je tvrzení, že ačkoliv orientalistické či religionistické zkoumání zdánlivě předkládá nezkreslené, ba objektivní interpretace indických tradic, ve skutečnosti jde o pokřivené obrazy odkazující především k vlastní evropské kultuře badatelů. Konceptualizace náboženství je v Evropě klíčovým tématem diskusí již po celá staletí a zejména touto optikou je dosud Indie

Roger E. Olson jako představitel post-konzervativního amerického evangelikalismu prezentuje evangelikální teologii jako příběh hnutí, které má své historické kořeny i milníky, ale zároveň napětí i zápasy o klíčové otázky ortodoxie a křesťanské identity. S otevřeností popisuje vnitřní dialog v rámci evangelikalismu mezi těmi, kdo chtějí jasně definovat jeho doktrinální hranice a \"velkorysou ortodoxií\"

Cieľom učebného textu je uviesť čitateľa do základných problémov filozofie náboženstva. Práca je určená študentom filozofie, ale môže slúžiť aj ostatným záujemcom o humanitné vedy.

Úlohou publikácie je predstaviť významné nábožensko - spoločenské systémy Ázie. Prvý diel sa zameriava na náboženské systémy Blízkeho a Stredného Východu.

Filozofická studie o náboženském a duchovním zaměření člověka a jeho víře v jsoucnost Boha. Otázce existence Boha se nevyhneme, ať v Boha věříme nebo ne.

Kniha významného teologa, autora více než třiceti knižních titulů věnovaných křesťanské teologii, křesťanské amezináboženské ekumeně a náboženské situaci dnešní doby, vychází z projektu, v němž autor s televizním štábem navštívil významná centra světových náboženství po celém světě. Cílem bylo zachytit nejen nauku různých náboženských systémů, ale i aktuální podoby života jejich vyznavačů.

Obecný úvod do fenomenologického a historického studia náboženství z pera klasika moderní religionistiky určený pro široké publikum. Jednotlivé kapitoly knihy pojednávají o vztahu posvátného a profánního na rovině prostoru, času, přírody a lidského života.

Encyklopedie poslouží jako slovník pojmů a termínů užívaných v hinduistických textech a v knihách akademických i popularizujících autorů při výkladu nauk hinduismu. Úvod podává souhrnný obraz historického vývoje hinduismus a jeho fází.

V rámci indického subkontinentu Bengálsko vždy představovalo osobitou oblast, která se v řadě ohledů lišila odsvého okolí. Ve středověku zde vznikla a vzkvétala řada pozoruhodných náboženských tradic (zejména tantrických a šaktistických). V moderní době po příchodu Britů se Bengálsko na dlouhou dobu stalo kulturním centrem celé Indie.

V ďalšom zväzku si autori všímajú niektorých mystík Východu, konkrétne Egypta, Sumerov, Chetitov, Asýrie, Babylonie, starovekého Iránu, hinduizmu a indického buddhizmu.

Otázka Boha patrí už od antických čias k najvýznamnejším systematickým oblastiam filozofie.Kniha vznikla na základe prednášok, ktoré autor máva už niekoľko rokov na Hoschshule für Philosophie v Mníchove.

Světové dílo našeho krajana připomíná jeho enormní zásluhy v oblasti historiografie vůbec. Dobrý historik nejenomže objevuje a studuje staré prameny, ale nadto umí ocenit vážnost jejich tvrzení tím, že se vžije do konkrétní osobní situace, a tím teprve nechá vstoupit pravému významu dokumentů.

Jednotlivé kapitoly (předmět theologie, zjevení, Písmo svaté, vztah Starého a Nového zákona, víra a rozum, problémkánonu, otázka biblické hermeneutiky, theologie jako věda aj.) mají stejnou strukturu: Joest nejprve klade zásadní otázky k danému tématu, poté v kritickém rozhovoru nastiňuje reprezentativní pokusy o jejich řešení v dějinách evangelické theologie. Nakonec připojuje formou delší řady tezí

Životní cesta kněze. Civilní zpověď o váze kněžství.