Devět neobyčejných příběhů obyčejných žen, které si občas dílem náhody, jindy vlastním přičiněním tak trochu šlapou po štěstí. A jejich muži více či méně dobře zvolení mnohdy překvapí nečekanou šlechetností, nebo naopak zas prostou hrubostí. Autorka líčí osudy hrdinek vždy s malou sondou do minulosti, kde ve vzpomínkách nacházíme prameny jejich budoucích rozhodnutí. Přitom se dotýká témat osamělosti,

Někdejší bezdomovec Hobo si \"na pomezí života a věčnosti\", kde se ocitl po pádu na dno opuštěné šachty, v duchu přehrává setkání s neznámým mužem, který ho nedávno navštívil v jeho osamělém doupěti izolovaném od civilizace. Návštěvník mu vypráví o \"mimořádné události\", jež ho před časem donutila přehodnotit dosavadní život - jako úspěšný politický šíbr se sice po pádu československého komunistického

Je léto roku 1945. Klára s rodiči a malým bráškou míří do Sudet. Opustili Prahu. Na tátu čeká pěkné místo v kaolínce, na mámu život hospodyňky. Pro tu bude všechno těžší, než si cestou dovede představit. Osmiletá Klárka objevuje nový svět, hory si zamiluje okamžitě, v chalupě je rázem jako doma a brzy potká tu, co jí Starý Wolfgang, vyrabovanou vesnici po Němcích, představí se vším všudy s tím dobrým

Příběh o síle přátelství mezi mužem a ženou, o zradě, tragické události, ale také o radostech všedních dnů... Stačila chvilka, aby se Marta ocitla na prosperující farmě zcela sama. Tragédie ji připravila o milovanou rodinu. Jednou jí do života vpadne o dvacet let mladší Dušan, který si musí na farmě odpracovat svůj hřích. Práce ho však tolik baví, že ho Marta zaměstná. Během dalších týdnů se oba sbližují.

Pavel zběhne ze studií geologie a stěhuje se za svou dívkou Karolínou do Hradce. S partou hledačů vltavínů občas vyráží kopat a bere s sebou i kamaráda Kačmara. Postupem času však zcela propadá sběratelské a zlatokopecké vášni a s Kačmarem se pouští do stále větších dobrodružství. Ta brzy začnou ohrožovat jeho vztah s Karolínou a Pavel nakonec za svou umanutost a touhu žít jinak platí vším, co má,

Když poklidný studentský život hlavního hrdiny přeruší nečekaný telefonát od staršího bratra, s nímž v posledních letech mluví stále méně, je nadmíru jasné, že se děje cosi zvláštního a neočekávatelného. Vystrašený bratrův hlas, vyprávějící o jejich otci, kterého již léta neviděli, a prosbě, aby ho hned další den navštívili, ho přesto zaskočí. Ačkoli se snaží vzdorovat a udržet si dlouho budovaný odstup,

Autor knihy Zdeněk Bláha je výrazná osobnost západočeského folklóru, pamětník a rodák z Horní Břízy, výborný muzikant a upravovatel lidových písní, redaktor Českého rozhlasu v Plzni a zakladatel Folklórního souboru Úsměv. V povídkách poutavě a laskavě vypráví o vesnickém životě, o zvycích, muzikantech, osobnostech i obyčejných lidech. Popisuje a zároveň dokumentuje časy dávno minulé, a to nejen každodenní

Přiměřeně neúspěšný spisovatel zaznamenává přesný průběh vraždy, která se právě v ten moment odehrává na opačném konci republiky. Maloměstský strejc si jde koupit pivo a místo toho utone v oceánu znepokojivé kvazi-reality. Předměstský zlodějíček zakopne o cosi, co se jeví jako životní šance, ale najde v sobě tolik nezbytného cynismu, aby ji využil? Slabošský donchuán tak dlouho uniká před těžkostmi,

Budu vyprávět o chalupě v bukovém lese, na břehu řeky stojící o samotě. Kolem ní se časem nachumlala maličká osada dalších chalup a chaloupek. Dnes je z osady vesnička s poštou a kostelíkem kde všude daleko a pán bůh vysoko. Chalupa přetrvala mnohé věky. Generace jedné rodiny se v ní střídaly, rodily se a umíraly a každá na ni zanechala svoji stopu. Tu něco opravili, tu něco vyměnili, ale chalupa tu

Nová knížka Jana Vodňanského není pouhou reportáží z návštěvy u Jiřího Voskovce v New Yorku. Jiří Voskovec byl jen jedním z celé řady viníků, kteří byli příčinou cesty za oceán. Když v dubnu 1927 zahájili Voskovec a Werich studentskou legráckou Vest pocket revue aniž by to plánovali! dějiny moderního českého divadla, netušili mnohé. Ani ve snu je nenapadlo, že jejich Osvobozené divadlo bude senzací,

Na jedné straně bolševické impérium 30. let 20. století živořící pod Stalinovou krutovládou a na druhé chlapec, napůl Čech, napůl Rus, který se dozvrácené doby a rozvrácené země narodil. Spolu s rodiči, snažícími se ukrýt před komunistickými represemi, se stěhuje tisíce kilometrů. Od Bajkalu po Vladivostok, od pouští Tádžikistánu po zasněžené sibiřské pláně a nakonec do vlasti svého otce. Československo

Prozaická novinka Jana Saudka (1935), je vlastne staronovinkou. V žánri drobnej prózy tu autor otvára témy, ktorým sa intenzívne venoval už v predchádzajúcich tituloch: láska na všetky spôsoby, vzďaľujúce sa detstvo, približujúca sa smrť. Reálne s vysneným na jednej lodi. Prežité prifarbené fikciou. Fikcia okysličená životom. To všetko štylizované s istou mierou staromilstva ako sú rukou písané listy,

Název knihy „Maturák“ již sám o sobě napovídá, že se jedná o příběh, který se skutečně stal. Všechna dostupná média v březnu 2013 informovala o smrti studentky Barbory na maturitním plese. Nelze snad získat větší autentičnost než z pera otce, který se svou dcerou prožil celý její život. Tuto knihu je těžké jednolitě zařadit do určitého literárního žánru. Je zde nejen dramaticky popsána sama událost,

Rybářské dopisy vznikly kdysi, před desítkami let, jako lék na bolest z odloučení od bratra, který odjel na vojnu. Líčení dobrodružství při lovu ryb pomohlo oběma překonat těžký čas a zůstat ve spojení prostřednictvím krásného koníčku, který dokáže skutečný zázrak – zastavit rozjetý vlak našich životů a přenést nás do klidu říčních meandrů a zadumaných rybníků plných kaprů, cejnů, plotic, štik a okounů.

Autor ve svém slavném románu popisuje nezadržitelnou invazi nepřátelské síly, která byla zpočátku bezvýznamná, ba směšná. Zároveň však upozorňuje na skutečnost, že demokratické síly ji ve svém důsledku podporovaly a tím pádem se spolupodílely na svém zničení. Touto kritikou postihuje především politické, průmyslové a obchodní kruhy. Ve smírné ukončení už nedokáže věřit - spoléhá na to, že se „Mloci\"

Kniha líčí nejen velké námořní bitvy, ale i podmínky a zvyklosti korzárské války, způsoby, jimiž se vedly, život na lodích i pravidla boje.

Pořadovým číslem první svazek Spisů Josefa Čapka soustřeďuje v úplnosti jeho samostatnou prozaickou a dramatickou tvorbu do roku 1930: povídkové knihy Lelio a Pro delfína, časopisecky publikované práce Živý plamen, Tři prózy, Podzim 1914 a Chlapec, divadelní hru Země mnoha jmen a torzo dramatu Gassirova loutna, filmová libreta Lakomec a Moc pověry a konečně i baladickou prózu Stín kapradiny. V chronologickém

„Én ... képtelen vagyok elolvasni Franz Kafka, az író regényeit, naplóit. Méghozzá nem azért, mintha idegen lenne tőlem, hanem éppen mert túlságosan közel áll hozzám. Ifjúságom zűrzavarai, a rákövetkező testi-lelki nyomorúság ... mind Franz Kafkához, a türelmesen szenvedő emberhez juttattak el – végérvényesen. ... számomra ő nem irodalmi jelenség. ... Ő jelenti ismereteimnek, érzelmeimnek azt a szilárd

Jak se mohlo stát, že Jana Ládová způsobila svojí milované rodině útrapy a rozdělení? Byla příčinou její nespokojená a chamtivá povaha, jak ji nařkla dcera Máša, nebo jen souhra náhod a doba, ve které žila? Možná, že kdyby se nepotkala s Martou, která v roce 1968 emigrovala do Francie, prožila by tuctový a bezproblémový život jako tolik jiných lidí v socialistickém Československu. Zubařka Jana leží

Třetí Moníkova próza zachycuje paradoxní a kotrmelcovité české dějiny druhé poloviny 20. století s ironickým nadhledem, barvitě a s použitím hravého, drsného i poetického jazyka. František/Franz, syn českého otce, který se dal k Němcům, musel narukov at do wehrmachtu, ale měl štěstí a skončil v americkém zajetí, se vrací do Karlových Varů především za svou gymnaziální láskou, Němkou, která se mezitím