Šéfkuchař Martin Svatek vařil v New Yorku diplomatům a odvezl si odtud ponaučení, že jednoduchá česká jídla obstojí i na zahraničních talířích. Nyní představuje českou kuchyni v novém kabátku – nabízí všechno, co se dosud naučil, a přidává jako hlavní suroviny lásku k vaření a radost z vydařeného jídla. Milovníci pravé české kuchyně odhalí nekonečné možnosti úprav klasiky, mas na kosti, českých ryb,

Druhé rozšířené vydání knihy Ať si holky popláčou, která vyšla v roce 2008 v nakladatelství Abonent ND. Byla brzy vyprodaná, nominovaná na cenu Boženy Němcové a její ohlas mezi recenzenty a hlavně čtenáři byl velmi příznivý.

Praha, 1874. Max Alfred, poněkud suchopárný a nerudný majitel malého nakladatelství, se potýká s nedostatkem kvalitního literárního materiálu.

V celém díle Josefa Škvoreckého, plném komických zápletek lidské marnosti, zaznívá bolestný tón ztracené generace, která předčasně dospěla za války, toužila po světě bez ideologie, bez reglementace, bez násilí a nesla vzpomínku na středostavovský komfort první republiky. Čekal ji však primitivismus politruků, pronásledování za buržoazní původ, chudoba a proletářská kultura.

Ženy, které spáchaly zločiny. A teď za ně pykají v ženské věznici s ostrahou ve Světlé nad Sázavou.

Kniha představuje unikátní soubor 11 povídek ze světa reklamního prostředí, plných štiplavých, humorných a ironických příběhů situovaných právě do světa marketingu a reklamy. Vedle sebe tak najdete povídky textaře kapely 100 zvířat Tomáše Belka, držitele Státní ceny za literaturu Pavla Brycze, textaře a zpěváka JAR Oto Klempíře, držitelky Magnesie Litery za objev roku Lenky Elbe, režiséra a baviče

Příběh o baziliškovi je vlastně takový usměvavý hněv mířící až někam k těm padesátým letům, protože já jsem tehdy na Hradě, kde jsem pracoval, potkával takové ty staré kádry, které tam odložili. A to, co z nich šlo, to byla Heydrichova nutella z roku Nebreč.

Ptali jste se někdy sami sebe, jaký by byl váš život, kdyby v listopadu 1989 dopadlo všechno jinak? Jaké by byly naše osudy, kdyby komunismus neskončil a my zůstali za železnou oponou oddělující nás od světa i jeden od druhého?

Jedna věta je unikátní projekt, o kterém jeho iniciátor Viktor Karlík napsal: „Koncem roku 2008 mě zaujala myšlenka naplnit představu, podle níž by vyzvaný autor po dobu dvanácti měsíců napsal pokud možno každý den jednu větu – větu, která bude ukotvena v konkrétním čase a jejíž délka bude volbou pisatele, od samotného slova přes větu holou k rozvitému souvětí. Na začátku velké písmeno, na konci zpravidla

Knižně vydané blogové příspěvky Ženy filmového kritika, jejichž autorka za ně byla nominovaná na prestižní literární cenu Magnesia Litera (a přesto si přeje zůstat v anonymitě) jsou vtipným, ironickým i nekompromisně sebeironickým – a nezdráháme se říct až allenovským – nahlédnutím do rodinného soužití ženy a muže, což většina lidí nad 30 let nejspíš důvěrně zná. Co ovšem už nezná, jsou specifika soužití

Od severního polárního kruhu přes moravskou megapoli až po království Tropikálů Přímořských, krajinami falešných proroků, rozumbradiček a uplakaných starců, tudy nás proveze vypravěč Arnošt Goldflam. Dvacítka jeho povídek, které ilustracemi doprovází autorova žena Petra, je barvitá jako prvomájový alegorický vůz.

O Češích se říkává, že jsou závistiví, že neumí být spontánně družní a tolerantní. Je to pravda?

Pátý román Heleny Němcové vypráví opět o hledání štěstí a střetávání lidského snění s realitou. Mladá učitelka pražské základní školy Hanka odjíždí v časném létě osmašedesátého roku na školení pedagogů do Písku.

Román Zbyňka Benýška Loutky boží je čtivou kronikou života generace narozené na začátku padesátých let, výpovědí oindividuálních kořenech proměňujícího se společenského zla i neobyčejně působivým příběhem milostným. Epická šíře příběhu umožňuje autorovi v jemně popsaných detailech zachytit atmosféru života na moravském městě od počátku padesátých let, inspirující Prahu konce let šedesátých, cestu po

Někdejší bezdomovec Hobo si \"na pomezí života a věčnosti\", kde se ocitl po pádu na dno opuštěné šachty, v duchu přehrává setkání s neznámým mužem, který ho nedávno navštívil v jeho osamělém doupěti izolovaném od civilizace. Návštěvník mu vypráví o \"mimořádné události\", jež ho před časem donutila přehodnotit dosavadní život - jako úspěšný politický šíbr se sice po pádu československého komunistického

Kniha je pozoruhodné postmoderné dielo, aké v českej literatúre nemá obdobu. Predstavuje súbor úvah, aforizmov, prózy a poézie, tvoriace podmanivý celok.

Krajina, intelekt, erós, představují tematický triumvirát, ze kterého čerpá poslední dokončená kniha německy píšící autorky českého původu. „Krajinu“ zosobňuje Praha probuzená z komunistické nehybnosti do časů dravého kapitalismu, kam se po dvaceti letech strávených na Západě vrací slavná tanečnice a choreografka Leonora Marty.

Publikace obsahuje tři Tomášovy dopisy, doplněné o úvodní studie a bibliografii ke každému z nich. Prvnířeší problém přípustnosti přijímání peněz a vybírání daní od židů a křesťanů, druhý se zabývá praxí úvěrového prodeje a třetí stručně odpovídá na otázku, zda a za jakých okolností je dovoleno využívat astrologie.

V beletrii posledních let se najde jen málo knih, které by se zabývaly naší nedávnou minulostí, tím méně obdobím kolektivizacevesnice v 50. letech. V novele Selský baroko se o takovou historickou reflexi pokouší Jiří Hájíček (1967), autor patřící ke generaci, která vyrůstala až dlouho po tomto temném období selských procesů.

Prostí lidé, na první pohled nijak zajímaví, vyprávějí své zážitky, přehánějí, improvizují, baví se vymýšlením a vzpomínáním, prostě \\\\pábí\\\\\'. Hovorovým jazykem se spoustou slangových výrazů zachycuje autor život často z \\\\\'odvrácené strany\\\\\' a v lidech u takzvaného společenského dna nachází onu pověstnou \\\\\'perličku na dně\\\\\'.