Denníky z rokov 1976 - 2005. Bilančná zbierka pražského nakladateľa a básnika, generačného spolupútnika Miroslava Huptycha a Alexandry Berkovej.

Nebývá zvykem, aby knižní novela měla více autorů, nebývá zvykem, aby byla dvojjazyčná a navíc ještě otevřeně kontroverzní. Kniha hudebníka, textaře a scénáristy Xindla X a výtvarnice Moniky Šimkovičové přesvědčivě dokazuje, že to možné je a že česko-slovenské, genderové ani věkové rozdíly obou autorů nehrají roli.

Nedávno jsem překládal do češtiny „London Calling“ od Clash. Ten text je přímo prorostlý odkazy, narážkami, zlomyslnými vtípky.

Výbor z povídek českých autorů posledních dvou století představuje fenomén kočky z mnoha pohledů i v řadě rozličných žánrů. Texty humorné a odlehčené se proplétají s útvary meditativními či reflexivními i s obrazy téměř hrůzostrašnými.

Osm povídek současných českých autorů se vrací do doby, kdy často zbývalo jen doufat – před rok 1989…

Inženýr Leon Hebvábný je stejně výstřední jako jméno, které nese, a přesto se snaží žít výhradně svou prací a pro svou rodinu. Vystudovaný technik, který stál u počátků neonového rozsvěcení Prahy ve 20. letech 20. století, je pro svou tvořivost a činorodost zlákán zdánlivě jiným oborem: má vylepšovat společenský obraz Ústředních pražských jatek.

V Cestě na sever se Karel Čapek – hravý poutník s uměleckou duší – projevuje jako mimořádně vnímavý pozorovatel a obdivuhodný vypravěč, jehož vtip a humor, cit pro kontrast, rozhled a porozumění jsou umocněny nevyčerpatelným jazykovým bohatstvím. Jeho myšlenky usilují o co největší výstižnost a úplnost, styl je stejně vytříbený jako v jeho nejlepších povídkách.

Knížka o ženách a pro ženy. A pro silné muže.

Devět bylo Múz ve starém Řecku, devět nebes rozlišovali v pradávné Číně, devátý Notýsek se zrodil z pera nestárnoucího spisovatele, hudebního skladatele, klavírního virtuosa a pedagoga Ilji Hurníka. Jako by pramen jeho prozaických miniatur byl nevyčerpatelný... Tentokrát sudičky přisoudily jeho devátému Notýsku okrovou barvu.

Kniha vzpomínek volně navazuje na dva svazky fejetonů a drobných esejů Osmý den týdne a Dobře mrtvý dědeček. Trojice velmi osobních zpovědí představuje svérázné paměti odkrývající souvislosti od Hvížďalových dětských let až do současnosti, přiznávají se k vlastní naivitě i slabostem a s porozuměním přemítají o pohnutkách a činech přátel.

Kniha Po práci legraci (2016) měla velký čtenářský ohlas. Připomenout si dobu socialismu na tehdejších anekdotách, hádankách, parodiích a posměšcích, jež byly pro mladší ročníky opatřeny vysvětlujícím komentářem, se ukázalo jako šťastný nápad.

Odkud se vynořují všichni ti choromyslní světlonoši, kteří medovým hlasem mluví o tom, jak snadné je mezi lidi rozsévat dobro? A odkud se berou ti, kteří jsou ochotni těmto světlonošům a jejich dobru obětovat naprosto vše?

Vitka je příběh o závratném vzestupu mladé talentované ženy, která se dokázala prosadit v oblasti dodnes vyhrazené především mužům. Její život byl fascinující směsicí výjimečného nadání, píle a neústupnosti, ale také svobodomyslnosti, kterou šokovala své okolí.

Román Ondřeje Štindla K hranici sestává ze tří částí. Každá má jiného protagonistu, každá je zasazena v jiném historickém údobí, a přece je leccos spojuje: vlasovský voják Stěpan na konci druhé světové války, řidič náklaďáku Michal za tuhé normalizace a sanitář Ivan na sklonku komunistického režimu (a v samém závěru téměř o třicet let později, už coby uznávaný výtvarník) jsou outsideři, kteří se nedokážou

Hutné minipoviedky, horkohumorné glosy k súčasnosti, texty nabité nielen iróniou, ale hlavne sebairóniou, oznamujú často v pár vetách viac ako pätoro novín od A do Zet. Kniha textov bývalej členky kapely The Plastic People of the Universe.

Autor přírodních próz z Jeseníků, Ota Bouzek, připravil k vydání druhé, upravené vydání své prvotiny Povídání od Bílého potoka. Během dosavadní literární tvorby vydal 29 knih (tři z rodného kraje u Plzně, dvě z lovu v cizině a ostatní z jesenických kopců). Autor zve čtenáře do osmdesátých let minulého století na polesí Bílý Potok, kde jedenáct let pracoval jako vedoucí polesí.

Autorka představuje své vidění světa a lidského života volně plynoucím textem, v němž se prolínají pasáže filozoficko-reflexivní s bezprostředním a primitivním zážitkem skutečnosti. Z ráje je vyhnán vyvolený Všivák, aby putoval světem, zažíval jeho nedokonalost, poznal smutek a bídu a překonával je, protože jen v přemáhání protivenství je cesta vpřed.

V knize čerpá autor ze své důvěrné znalosti Šumavy a hospodářských proměn, které způsobilo pronikání spekulace do těchto končin. Odehrává se zde úplný rozpad horalské rodiny, v níž velký počet dětí způsobil rozdrobení původního majetku a alkoholismus a dluhy dovršily úpadek.

Kniha povídek Krasosmutnění je střední částí vzpomínkové trilogie Městečko u vody, která postupně vycházela v období let 1976–1981. Patří k těm knihám, které Hrabal rozšířil, obohatil o nové motivy a nové postavy a upravil do podoby stravitelné pro cenzuru.