V. V. Majakovskij, autor glorifikovaný i zatracovaný, protežovaný i takřka pozapomenutý: pod nánosy ideologického balastu a předsudků se nachází jeden z nejoriginálnějších světových básníků, jehož tvorba vždy budila pozornost a často i vášně. K českému čtenáři se nyní po více než půlstoletí dostává nový překlad Majakovského poem, které představují emblematickou část jeho tvorby a zastupují žánr, k

Sbírka poezie plzeňského básníka. Druhé vydání autorovy prvotiny, která poprvé vyšla jako samizdat v roce 1979. Nyní vychází v edici Radbuza.

Nový výbor k dvoustému výročí autorova narození pokrývá celou šíři sběratelských zájmů K. J. Erbena. Dospělý i dětský čtenář zde najde pohádky i říkadla a balady, texty známé, ale také některé téměř zapomenuté. Editorka při sestavování knihy vybírala z Prostonárodních písní a říkadel, Slovanské čítanky, Českých pohádek a z Kytice z pověstí národních. Ediční poznámka, vysvětlivky a základní biografická

A gorgók nem tartoznak a mitológia közkedvelt lényei közé. Tekintetük dermesztő, már-már halálos, kígyóhajuk, éles nyelvük, rút ábrázatuk visszataszító. Eredetileg, mielőtt megsértették volna Pallasz Athénét, állítólag gyönyörű lányok voltak. Visszanyerhető-e az ősállapot? Átírható-e, fölülírható-e egy végzetes hiba? Visszafordítható-e a mitológiai gépezet? Segíthet-e ebben a makacs vagy éppen a torzító

Roger Gilbert-Lecomte vyhlásil boj proti všem zaběhlým systémům lidského myšlení, které vedou k vytváření strnulých, do sebe uzavřených dogmat a konceptů, z nichž není východiska. Každý, kdo hluboce touží po svém osvobození, musí dobrovolně popřít všechno, aby měl prázdno v duchu, a musí se všeho ustavičně zříkat, aby měl prázdno v srdci.

Konvergence všech tří částí básnické sbírky „Duše, Krajina, Lidé“ je naplněna časem, který nelze nikdy popřít, protože imaginace slov a příběhů nacházejí svou živnou půdu právě v jeho nesčetných proměnách. Dialogy, otázky a odpovědi v načrtnutých příbězích i pouhých momentkách, ukrývají mystickou uzavřenost, chladnou přesnost, hravost, ironii.

Mystérium akčnej poézie. Kultové predstavenie v A4, bratislavskom Cabaret Voltaire.

Výber z básní a textov piesní významnej slovenskej speváčky, skladateľky, textárky, gitaristky a hudobnej publicistky. Touto knihou predstavujeme autorku ako všestrannú umelkyňu.

Schopnost zachytit krásy všedních okamžiků a hluboce je znovu a znovu a jinak prožívat, zakořeněnost v české kultuře a především v české krajině, citovost i etický rozměr, v průběhu let postupně vzrůstající reflexivnost – tak by se snad dala stručně zachytit podstata veršů, ať už vznikaly před desítkami let, v dobách básnířčina mládí, anebo dnes po dlouhém (a samozřejmě někdy nelehkém) životě.

Třetí básnická sbírka Viktora Špačka potvrzuje obecnější tendenci v současné české poezii, která postupně opouští vyčerpané lyrické obsahy a snaží se více a přesněji reflektovat reálnou existenci v reálném světě 21. století. Centrem autorova záběru jsou často sousedské, pracovní, partnerské a obecně mezilidské vztahy, jejichž (ne)funkčnost je dnes a denně testována a nepříjemně obnažována v banálních

Reprezentatívny výber z diela českej poetky žijúcej v predtým nepriateľskom Nemecku. Básne lesov a rašelín, básne krajín, lásky a zmierenia.

Katarína Kucbelová (1979) sa narodila v Banskej Bystrici. Jej prvá zbierka básní vyšla v roku 2003 pod názvom Duály.

Básnická sbírka Nalomenou vybízí k otevření už svým gramaticky vychýleným titulem: prvním slovem parafráze biblického citátu, která knihu \"prošívá\" v podobě názvů tří oddílů. Titul sám ale rozehrává řadu asociací, \"nalomenost\" - a tím podmíněná příčnost vidění - bývá přece výchozí situací básníků.

Jiřího Sternwalda zná veřejnost především jako hudebního skladatele klasické, filmové a divadelní hudby. Působil v Divadle Vlasty Buriana, v Osvobozeném divadle V+W, komponoval hudbu pro E. F. Buriana či Alfréda Radoka.

Kniha básní geniálneho tuláka, náruživého novinára a diskutéra a predovšetkým romantického básnika par excellence.

Štrpka. Text, po ktorom tu zostáva úžas čitateľa, pot interpretárov a vylomené zuby literárnej kritiky.

Základním rysem Soukupových básní je formální jednoduchost, ale současně s ní také bohatá slovní zásoba, čistota a vybroušenost. Celkovému naladění sbírky se poněkud vymyká poslední oddíl nazvaný Berlín. Na rozdíl od oddílů předchozích, jejichž jádrem jsou výhradně lyrické verše, Berlín tvoří básně epické, z nichž každá je samostatným koncentrovaným mikropříběhem. Tak i v tomto oddílu, prosakuje na

Baán Tibor költői énváltozatainak viszonylag ritka szereplője volt ezidáig az ironikus én. Az új kötetben viszont főszereplő. A kifordított világ csetlése-botlása, a történelem sokféle fintora mind olyan téma, amely a habkönnyű, a drámai és az abszurd humor igazi bányája.

Málokterý ze současných polských básníků se těší u čtenářů i odborné kritiky tak svornému a příznivému přijetí jako Eugeniusz Tkaczyszyn-Dycki. Přitom takřka všichni komentátoři se shodují na tom, že básníkovo dílo prakticky nemá cézury, že se jen velmi málo vyvíjí, jako by autor neustále pokračoval v psaní jediného básnického pásma. Básně jsou v drtivé většině případů členěné do čtyřveršových strof

Jmenoval se Tristan, bylo mu tři sta let a za svůj život poznal mnoho z lidských citů a vášní. Poté, co tento obrovský strom smetla vichřice a vyrvala z kořenů, začíná jeho nový život. Strom, vysazený v době kralování francouzského krále Ludvíka XV., nás vyzývá, abychom spolu s ním sledovali dramata, jež za svého života zažil: náboženské války, Francouzskou revoluci, Dreyffusovu aféru i okupaci Francie.