Cselényi László (Gömörpanyit, 1938) József Attila-díjas író, költő, újságíró, műfordító, egyetemi tanár. A szlovákiai magyar irodalom merészen kísérletező egyénisége. Egy kisebbségi sorban lévő, de életét és munkásságát az európai, azon belül is különösen az angol és francia kultúra és irodalom vonzásában és ígézetében megélő alkotó. Jelen kötet nem a megszokott válogatott vagy összegyűjtött versek

V. V. Majakovskij, autor glorifikovaný i zatracovaný, protežovaný i takřka pozapomenutý: pod nánosy ideologického balastu a předsudků se nachází jeden z nejoriginálnějších světových básníků, jehož tvorba vždy budila pozornost a často i vášně. K českému čtenáři se nyní po více než půlstoletí dostává nový překlad Majakovského poem, které představují emblematickou část jeho tvorby a zastupují žánr, k

Těkající a zároveň intenzivně svůj je slovinský básník Iztok Osojnik. Je autorem nezvyklé poezie: čtenáře doprovází na řadu míst Evropy i za moře, projde se po řeckých plážích, pod pilíři pařížských mostů, berlínskými ulicemi, probudí se uprostřed americké pouště. Každé místo se stane prostorem básníkovy meditace, ani nostalgické, ani bolestné či sentimentální... Každé místo je průsečíkem mnoha stop,

Arany János életművének kimagasló darabja a Toldi, mely 1982-ben Domján József (Budapest, 1907 - New York, 1992) fametszeteivel illusztrálva jelent meg a Helikon Kiadó gondozásában. A költőóriás remekművét a harminc kép értékes képzőművészeti alkotássá emelte. A Munkácsy- és Kossuth-díjas alkotó népművészetben gyökerező formavilága ma is hat, a nemzeti örökség része. Domján élete felét emigrációban,

Zbierka básní Čierna skrinka je knižným výberom z poézie Radomira Uljarevića, narodeného (ako sám píše) 28. alebo 29. apríla 1954 v dedinke Vrbica pri Nevesinji. Sám sa cíti ako srbský básnik z Čiernej Hory. Možno práve preto je stredobodom jeho tvorby otázka kam patrím? V Čiernej Hore bol predsedom Združenia spisovateľov Čiernej Hory a dnes je predsedom Združenia vydavateľov Čiernej Hory. Je riaditeľom

Sbírka současného korejského básníka (nar. 1942), jenž se ve své tvorbě snaží harmonicky skloubit modernitu s dálněvýchodní kulturní tradicí, zvláště zenovým buddhismem.

Rakovszky Zsuzsa egyszerre érzéki, tárgyszerű és elvont, metafizikus költészetének alighanem az idő az egyik legfontosabb témája. A Visszaút az időben című verseskönyve és Az idők jelei című történelmi regény után az új kötetben is az idő kérdése és válasza foglalkoztatja: egyre apokaliptikusabb korunk élő jelen és vészjósló jövő ideje. \"Új nincs: a korszaknak mind a százhatvanöt / csatornáján csak

Mostani tudásunk, ismereteink szerint ez a négy kötet, Csoóri Sándor Összegyűjtött versei I-IV. Csoóri Sándor költészetének teljessége. Lehet, hogy rejtelmes helyekről még előkerülhet néhány adalék, de szinte biztos, hogy azok nem írják majd át ennek a poézisnak a jellegét. Maga a költő vigyázott rá, hogy minden fontos egyben legyen. Ránk, most élőkre és az utókorra vár ennek a költészetnek az eddiginél

Apollinairovy Kaligramy jsou obrazové básně, verše zapsané do obrazů, které mají znázorňovat. Mnoho básní by bez výtvarného uspořádání bylo pro čtenáře nepochopitelných. K tomuto ojedinělému pokusu o zapsání poezie vedlo Apollinaira jeho kubistické a futorologické přesvědčení, které hlásal v předválečné Paříži v kruhu umělců, i jeho úzké přátelství s Pablem Picassem. Apollinairova hra s překvapivými

William Shakespeare (1564-1616) vitathatatlanul a világirodalom legnépszerűbb drámaírója, korának legtöbbet idézett szonettköltője. Hazánkban az irodalmi kánonban mesterműként számontartott, ám a csorbítatlan szöveghűséget nem föltétlenül fókuszba állító Szabó Lőrinc-magyarítások tették ismertté az angol reneszánsz legnagyobbjának poémáit. Jelen kötet Fazekas Sándor ambiciózus és irodalomtörténeti

Slávna „báseň o človeku“ s ilustráciami Jána Ťapáka. Martinus Nijhoff (1894—1953) patrí k najvýznamnejším severonizozemským básnikom 20. storočia. Za svojho života vydal tri básnické zbierky (Pútnik, 1916; Formy, 1924; Nové básne, 1934), množstvo esejí a takisto prekladov z angličtiny, francúzštiny a gréčtiny (T. S. Eliot, W. Shakespeare, A. Gide, Euripides). Ako predstaviteľ neskorej moderny zastával

„Oly könnyű volt veled, s velem nehéz. Múltunk lakik ma minden létigében. Nem baj, ha nem hiszel. Fő, hogy remélsz.” A Moszkva tér kocsmáitól a népligeti fákig, az Oktogon hajszalonjaitól a Bartók Béla úti mecsetig sokféle tájat bejárnak Závada Péter versei, akit legtöbben a kortárs underground kultikus zenekara, az Akkezdet Phiai tagjaként ismernek, ám a dalszövegei mellett évek óta publikál rangos

Co by byl surrealismus bez Andrého Bretona? Co by byl Breton bez Nadji (1. vydání 1928, přepracované a doplněné vydání 1963), Spojitých nádob (1932), Šílené lásky (1937) a Arkánu 17 (1944)? Právě v tomto básnicko-esejistickém kvartetu, psaném v čase krizí, válek a totalit, nabízí Breton klíčová témata pro budoucnost – jak surrealismu, tak člověka i světa. Počínaje vírou v lásku a obrodnou moc ženy,

This is one of the greatest collections of love poetry ever published. Inspired by Pablo Neruda\'s youthful relationships and injected with an expressive eroticism, these poems are as accomplished as they are evocative and sensual. First published in 1924 to international acclaim when Neruda was just nineteen, this book has still adored the world over for being one of the most memorable, intense, and

Dvěma pokoutně vydanými sbírkami poezie Ženy a Muži se Paul Verlaine krátce před svou smrtí zařadil mezi největší básnické pornografy všech dob. Výrazně narušil tradici roztomilých nestydatostí Grécourta či Pirona a podal s dosud neslýchanou lascivností subjektivní pornografii. S jazykovou brilantností, všemi básnickými prostředky jeho dřívější lyrické sensitivnosti nyní učinil nejnaturálnější myslitelné

Básnická sbírka.

Zbierka básní poézie držiteľa Nobelovej ceny, básnika, spisovateľa a umelca Dereka Walcotta. Ilustroval Daniel Brunovský. Derek Walcott sa narodil vo West Indies, bol dlhé roky profesorom na Bostonskej univerzite a pre jeho zbierku esejí, poézie a hier bol náležite považovaný za giganta americkej literatúry.

Večne svieži dych Montmartu a najmä žena - v očiach básnika vždy zvodná a inšpirujúca. To je sila i slabosť Jacqua Préverta, v tom je živá krása jeho poézie.

Ted Kooser (1939) je autorem dvanácti básnických knih a držitelem dlouhé řady ocenění. Za jeho umělecké krédo lze považovat následující citát: „Rád bych ukázal obyčejným lidem, lidem se středoškolským vzděláním, nebo nejvýš několika semestry vysoké, že mo