Monografie se věnuje některým podobám interakce mezi hudbou, filosofií, literaturou a filmem v průběhu 20. století. Zaměřuje se především na způsob, jakým byla v literatuře a filosofii reflektována tzv. schönbergovská reforma vedoucí ke zrušení tonálního systému. Druhou podstatnou proměnou, jíž hudební jazyk v průběhu minulého století prošel a jež se stala předmětem pozoruhodných teoretických reflexí,

As featured in THE EDGE OF ALL WE KNOW - the new Netflix documentary about Black Holes For readers of Stephen Hawking, a fascinating account of the universe from the perspective of world-leading astrophysicist Heino Falcke, who took the first ever picture of a black hole. 10th April 2019: a global sensation. Heino Falcke, a man \"working at the boundaries of his discipline and therefore at the limits

Nelson Goodman je výraznou postavou novější americké filosofie, známou v našem prostředí spíše v okruhu odborníků na analytickou estetiku. Šest studií shromážděných v této publikaci ukazuje, že Goodmanův záběr sahá i do logiky, ontologie, epistemologie a filosofie vědy.

Co je to středověká filosofie? Jak myslet z hlediska filosofie jednotu „období“, které trvá deset století?

Život ve všech svých podobách fascinoval Josteina Gaardera odmala. A protože se na tom ani po několika desetiletích nic nezměnilo, rozhodl se předat svůj údiv dál.

Kniha konfrontuje úvahy o díle Franze Kafky od třinácti autorek a autorů z šesti zemí a tří kontinentů. Kafkovo dílo je zde zkoumáno z perspektivy různých filozofických oborů: ontologie, epistemologie, filozofie jazyka, etiky, politické filozofie, filozofie literatury a estetiky.

Druhý díl trilogie úvah ekonoma Tomáše Sedláčka nad tématy a událostmi posledních let. Kniha nadčasově komentuje události, které se během našich životů dotýkaly nás všech.

Text komentuje události duchovního života v kontextu koronaviru. Podstatná je Pánova vznešená přítomnost a hluboká zúčastněnost.

Plútarchos zasadil svůj spis O Sókratově daimoniužánrově na pomezí historické novely a filosofického dialogu, do rámce skutečných událostí konce roku 378 př. Kr. v Thébách, kdy místní demokraté spolu se skupinou exulantů svrhli oligarchy vládnoucí krvavě a krutě pod ochranou spartské posádky.

„Co si dnes skutečně představujeme pod slovem člověk, které tak často používáme? O kom to mluvíme, když hájíme lidská práva nebo když pěstujeme humanitní vědy?

O osobe Diogena Laertia sa zachovalo iba veľmi málo údajov, no napriek tomu jeho dielo pretrvalo až do dnešných čias. Laertios svoje Životopisy zostavil podľa presného plánu.

Mimořádné číslo Filosofického časopisu se soustřeďuje na sedm následujících otázek z logiky a metodologie vědy: Je-li neurčitost objektivní vlastností reality, lze tuto neurčitost axiomatizovat v logice jazyka? Označují matematické symboly nějaké existující matematické entity nebo jsou předměty teorie čísel opět jenom znaky?

Jacques Maritain (1882-1973) patří k nejvýraznějším postavám filosofie 20. století. Do francouzského prostředí znovu uvedl tomismus, očištěný od manuálových nánosů a nově promyšlený tváří v tvář otázkám, které klade moderní filosofie, kultura a společnost.

Nietzcheho dielo Tak vravel Zarathustra obsahuje kritiky morálky založenej na kritike človeka ako indivídua s deformovanými vlastnosťami, ktoré z neho robia baránka namiesto dravého vtáka. Cieľom má by nadčlovek, ktorého obraz je filozofický mýtus individualistu konajúceho mimo akýchkoľvek noriem a princípov.

Dotlač prvej časti filozofických esejí (druhá - Svrchovanost a erotismus) francúzskeho filozofa, v ktorých odhaľuje skryté zákonitosti ekonomického fungovania a taktiež sa zamýšľa nad podstatou náboženstva.

Pokus o průhledy do nečekaných problémů myšlení, jež se neomezuje na skutečnosti, které jen ”jsou”.

Vizionář a vědec Peter Russell ve své knize Okno v čase odvážně nastoluje hlavní duchovní výzvu naší doby — možnou transformacinašeho vědomí na vyšší úroveň. V čase vrcholící globální krize, obav z ekologické katastrofy a politického chaosu nám přináší nadějné poselství.

Latinsko-české vydanie základnej stredovekej encyklopédie. Dvanásta kniha obsahuje poznatky starovekých a ranostredovekých prírodovedcov.

Kniha se snaží prozkoumat a srovnat základní rysy diskuse o kauzalitě, jež se rozvinula mezi dvěma velkými - a v minulosti do značné míry znepřátelenými - filosofickými proudy 20. století, novotomismem a analytickou filosofií. Oba tyto směry prošly v průběhu 20. století výraznou proměnou. Novotomismus, který byl dominantní od poloviny 19. do poloviny 20. století především v seminářích a na teologických

Emeritovaný historik filosofie z university v Mnichově se v této přednášce, později přepracované do stati, pokouší o alternativní výklad novověku z hobbesovského pojmu zachování (conservatio sui) jako o alternativu k heideggerovskému sebevědomí. Sebezachování je pro Henricha základem moderního aktivismu, snahy o sebeprosazení.