Kniha „ROŽMBERKOVÉ, První po českém králi“ přibližuje historii a význam nejvýznamnějšího českého panského rodu. Od Vítka I. z Prčic, prvního známého předka rodu Vítkovců zmíněného již v roce 1169, až po vymření rodu Rožmberků v roce 1611, zaujímali páni z Rožmberka přední místa v zemských a dvorských úřadech. Členové rodu, jako byli Vok I., Oldřich II. či Vilém a Petr Vok z Rožmberka, se významně zapsali

K napísaniu druhého dielu Spomienky starého Trnavčana autora inšpirovala aj skutočnosť, že prvý diel knihy sa s úspechom predal tak rýchlo, že vydavateľstvo B-print muselo urobiť aj jej dotlač. Vojtech Ottmar je skutočne starý Trnavčan, lebo sa narodil 8.7. 1945 v Trnave a žije v nej až doteraz. Literárne je činný už viac ako 43 rokov. Do tohto obdobia však započítava aj 7 rokov, počas ktorých českolovenská

Vzpomínky v knize se zakládají na skutečných událostech. Jsou popisovány děje, místa a data, příběhy týkající se skutečných osob, které žily v té době v Karviné. Kniha pokračuje do současných let nové doby karvinských čtvrtí.

Trnavská univerzita v Trnave v priebehu dvoch rokov oslavovala dve významné výročia. V roku 2010 to bolo 375. výročie založenia starobylej Trnavskej univerzity pôsobiacej v Trnave v rokoch 1635 – 1777 a rok 2012 bol rokom pripomenutia si jej dvadsaťročnej novodobej histórie.

Kniha obsahuje 229 dobových pohľadníc z obdobia rokov 1948 až 1989. Sú rozdelené do dvoch kapitol.

Prvý zborník z konferencií o úradných písomnostiach v novoveku – najmä na území dnešnej Českej republiky a Slovenska. Jedenásť autorov píše o úradných písomnostiach kráľovského dvora (napr. o erbových privilégiách, listoch zemskej správe na Morave či dokumentoch Komisie pre správu Židov), regionálnej správy (napr. šľachtických stolíc vo vtedajšom Hornom Uhorsku), miest a mestečiek (v Čechách ale aj

Rok 1980, kterému je věnována tato kniha, byl rokem velkých sportovních událostí, ale také nenápadných, o to však významnějších politických posunů. Ostatně politika zasáhla i do zmiňovaného sportu – Letní olympijské hry v Moskvě bojkotovala řada západních zemí na protest proti sovětské invazi do Afghánistánu.

Publikace je zaměřena na výzdobu chorálních rukopisů 16. století. První část se věnuje osobnosti písaře Jana Táborského, jenž žil v letech 1499–1572, a nejvýraznějším iluminátorům, kteří se v průběhu 16. století podíleli na výzdobě zpěvníků české provenience.

Publikace Jana Stejskala čtenářům blíže představuje život a dílo mnicha a humanisty první poloviny 15. století - Ambrogia Traversariho. Na základě důkladné znalosti Traversariho děl, jeho cestovního deníku i bohaté korespondence autor rozšiřuje poznatky o osobnosti významného renesančního řeholníka a zasazuje je do nového kontextu.

Výpravná publikace Národního muzea vychází ke stoletému výročí fenoménu české kultury - trampského hnutí. Autor předkládá čtivý chronologický výklad od vzniku a rozmachu hnutí za první republiky přes období útlumu a diktatur až po dnešní dobu, a v tematicky zaměřených kapitolách se dále věnuje i otázkám specifické trampské kultury - hudby, divadla či architektury a sportu.

Významných dejinných udalostí v našej bohatej minulosti v rokoch spájajúcich sa s číslom osem je naozaj veľa. Tie najdôležitejšie už dávnejšie v knižnej forme spracoval historik a archeológ Dušan Čaplovič.

Sborník příspěvků z 6. ročníku semináře k dějinám Židů v Čechách, který uspořádalo v říjnu 2016 Židovské muzeum v Praze ve spolupráci se Státním oblastním archivem v Litoměřicích a Státním okresním archivem Chomutov se sídlem v Kadani. Stejně jako předchozí semináře – konané v roce 2006 v Liberci, 2008 v Nýrsku, 2010 v Tachově, 2012 v Trutnově a 2014 v Teplicích – zaměřil se i tento seminář, konaný

Tematika, ktorou sa autorka veľmi podrobne zaoberá nebola doposiaľ komplexne spracovaná a iba v niektorých publikáciách o jednotlivých židovských komunitách sú zmienky a miestnych židovských školách. Táto publikácia bude podstatne rozšíreným vydaním už existujúcej knihy, vydanej v roku 2001 v maďarskom jazyku pod názvom „A csallóközi és mátyusföldi zsidó iskolák története 1845–1945“. Pôvodnú publikáciu

Říká se, že underground měl tolik podob, kolik bylo „androšů“. Předkládaná publikace Reflexe undergroundu ukazuje, že podzemní hnutí prokázalo navzdory perzekucím normalizačního režimu nebývalou životaschopnost, zahrnující množství různorodých aktivit.

Kniha se zabývá životem židovské menšiny v českých zemích v období od vzniku samostatného Československa do 2. světové války a v poválečném období. Stěžejní část publikace tvoří záznam vzpomínek patnácti pamětníků židovské národnosti, jejichž rozmanité příběhy dokládají charakteristické rysy židovské identity i nelehké osudy těch, kterým se podařilo přežít holocaust.

Soubor textů, které vznikly jako výstup stejnojmenného pracovního setkání odborníků z různých oborů, aby vytvořily aktuální obraz bádání o tomto původně zřejmě samostatném městském založení (záhy spojeném se Starým Městem pražským v jeden celek) z hlediska historie, archeologie a architektury. Díky tomu vznikl celkem plastický obraz života v Havelském Městě ve středověku, z něhož se dozvídáme informace

Zborník nadväzuje na zborníky Židovská menšina v Československu v 20. rokoch a Židovská menšina v Československu v 30. rokoch. Z rôžnych aspektov si všíma obdobie, ktoré býva nazývané druhou československou republikou.

Dne 27. března 2009 se v Ústavu pro studium totalitních režimů konal 1. ročník studentské vědecké soutěže Vysokoškoláci o totalitě, kde studenti historie a příbuzných oborů předložili výsledky své badatelské práce. Většina z deseti oceněných příspěvků, které sborník obsahuje, se zabývá historickými událostmi, jež jsou úzce spjaté s konkrétními regiony naší republiky, ale nechybějí ani studie, které

Prvá časť monumentálneho diela obsahujúceho súpis všetkých dochovaných bohemikálnych rukopisov 17. a 18. storočia uložených v múzejních zbierkach v Čechách.

Úvodní svazek ediční řady, věnované českým panovnickým dynastiím. Čtvrtého srpna 2006 jsme si připomínali 700 let od chvíle, kdy byl v Olomouci, dva měsíce před svými 17. narozeninami, zavražděn český a polský král Václav III., jímž po téměř 450 letech vymřela přemyslovská (a současně jediná domácí) panovnická dynastie.