Druhým svazkem třídílné práce, zabývajícím se filosofickými aspekty vyprávění, navazuje francouzský filosof na svou předchozí práci o metafoře. Výsledkem je hluboká analýza narativity, chápání času a dějin prostřednictvím vyprávění, jehož kořeny sahají až k Aristotelovi a Augustinovi.

Představte si, že by se vaše paměť zredukovala na měsíční výsek minulosti. Neovlivnilo by to základní funkce vaší řeči, kognitivních a emocionálních center, ale ztratili byste všechny hlubší vztahové vazby a všechny komplexní pocity a myšlenky, které se vytvářejí postupným vrstvením životních zkušeností v průběhu času.

Kniha se věnuje vztahu autonomie a jinakosti, a to na základě dialogu mezi Kantovou filosofií a fenomenologií. Pojem autonomie je představen na základě Kantova myšlení se zaměřením na jeho prakticko-etickou filosofii, přičemž lze rozlišit několik významů autonomie: autonomii jako sebezákonodárství, jako vrchní mravní princip, jako svobodu, jako základ důstojnosti člověka.

Přítomná kniha není jen volnou sbírkou duchovních úvah, nýbrž postupným uvedením do meditace a kontemplativního způsobu života. Mezi naše témata patří zacházení s tělem, meditační ztišení těla i duše.

Téma, ku ktorej sa Krishnamurti stále vracia, je sloboda človeka. Pod pojmom sloboda však nemá na mysli niečo, čo je možné si vydobyť alebo vlastniť, dokonca tvrdí, že slobodu nie je možné dosiahnuť ani vzburou, bojom alebo nejakým úsilím.

Čtvrtý svazek \"Ročenky pro filosofii a fenomenologický výzkum\" obsahuje příspěvky k aktuální polemice nad dílem Martina Heideggera po vydání jeho kontraverzních zápisníků označovaných jako \"černé sešity\". Dále obsahuje speciálně pro naši Ročenku napsanou studii od Friedrich-Wilhelma von Herrmann, dlouholetého vydavatelesebraných spisů Martina Heideggera, která je opravdovým desiderátem tuzemského

Karl Korsch (1886–1961) patřil k jedněm z nejvýznamnějších radikálně levicových myslitelů první poloviny 20. století. Často bývá spolu s György Lukácsem a Antoniem Gramscim považován za zakladatele tzv. západního marxismu.

Dílo ze sklonku autorovy kariéry patří ke knihám, v nichž autor rekapituluje a shrnuje. Dává prostor tomu, aby završil své celoživotní názory.

Jaký je smysl života, v čem spočívá pravé štěstí, jak dosáhnout trvalé radosti, neohrožené mysli a moudrosti, jak žít, ale také jak zemřít, to jsou základní témata a otázky nejznámějšího a nejčtenějšího Senekova díla, které vzniklo před téměř dvěma tisíci lety a které se nyní poprvé v úplnosti dostává k českému čtenáři. Jeden z nejcitovanějších autorů všech dob v něm prostřednictvím dopisů adresovaných

Filosofické eseje jsou souhrnem příležitostných úvah, které vznikaly v průběhu deseti let. Rozličná témata těchto úvah spojuje základní filosofické východisko autora, jež lze postihnout tvrzením, že žijeme v době, jejíž zvláštnost je především v tom, že přestává rozumět sama sobě.

Sborník příspěvků z mezinárodní konference pořádané Husitskou teologicko fakultou - modernismus z hlediska křesťanského.

Autor dovede oslovit a zaujmout muže po celém světě svými pronikavými úvahami o křesťanském zrání mužů uprostřed společnosti, která se žene za hodnotami, jež člověka nemohou naplnit, uspokojit, připravit na chvíle krizí a zkoušek. Jedná se o rozsáhle přepracovanou knihu Cesta divokého muže, která u nás vyšla před 5 lety a oslovila široký okruh mužů v jejich hledání mužské identity a spirituality.

Zborník textov zo 4. medzinárodného pražského platónskeho sympózia, konaného v Prahe v dňoch 9. -11.10. 2003.

Cílem, který si před sebe klade tato kniha, je prokázat a objasnit technickou stránku historicky daných podmínek lidského života a myšlení. Když říkáme, že se náš svět díky dopravní a sdělovací, ale i válečné technice relativně zmenšuje a stále více propojuje, snad nikdo z nás nepochybuje o tom, že orientace vývoje naší civilizace je ve svých charakteristických rysech založena v prvé řadě na směru

Rozsáhlé encyklopedické dílo Etymologiae završují knihy devatenáctá a dvacátá, které mají asi nejpestřejší obsah. Sevillský biskup v nich shromáždil a pokusil se vyložit význam a původ zhruba jednoho tisíce výrazů, které měly čtenářům přiblížit především svět různých řemesel a také předmětů a činností, které tvořily nedílnou součást každodenního lidského života.

Filozofické zamyslenie sa nad textom \'Evanjelia pravdy\', gnostickým prístupom ku skutočnosti, podstatou archontov či chválou gnózi ako takej.

Súbor článkov k vývoju tejto teórie vo Fichtových spisoch. Zostavili a predhovor napísali J. Karásek a J. Chotaš.

Na konci letního semestru 1972 byl Jan Patočka donucen ukončit svou přednáškovou činnost na FFUK. Na podzim téhož roku vyhověl prosbě svých bývalých posluchačů a v souvislosti s diskusí, která mezi nimi probíhala nad tehdy aktuálním textem M. Heideggera Konec filosofie a úkol myšlení, přednesl v soukromí přednášku, v níž téma zániku filosofie pojednal z jiné, doplňující perspektivy. Svou přednášku

Jürgen Habermas (1929), jeden z najuniverzálnejších a najvplyvnejších filozofov dvadsiateho storočia. Svojím dielom ovplyvnil nielen súčasnú filozofiu, ale aj sociálne vedy, politológiu, právo a ekonómiu. Je spolutvorcom koncepcie moderných sociálnych demokracií a jeho obsiahla tvorba sa sústreďuje predovšetkým na problémy slobodnej komunikácie a racionality ako základov modernej spoločnosti a jej

Skúsenosťami stáročí overené a prenikavé postrehy jedného z brylantných duchov klasického obdobia francúzskej literatúry, gurmána života Henriho Beyla, známeho pod menom Stendhal.