Kniha předkládá komentovaný výbor textů věnujících se z různých perspektiv problematice individualismu. Každá z kapitol pojednává o jednom vybraném autorovi.

Monografia sa zaoberá problémami súčasného rozvinutého akademického sveta. Autor charakterizuje vzťahy spoločnosti (štátu, politiky, biznisu, médií) a akademických inštitúcií, venuje sa premenám a transformáciám, ku ktorým dochádza po roku 1945 a ktoré vyúsťujú do krízových fenoménov súčasného neoliberálneho akademického kapitalizmu.

Otázka hodnot je u nás obecně zanedbávaným tématem, proto je ambicí autora vyvolat o nich debatu, jež by nepomíjela díla autorů, jako jsou Friedrich Nietzsche, Max Scheler, Nicolai Hartmann a Martin Heidegger. Každému z nich je věnována samostatná kapitola.

Studie o hluku německého filosofa Theodora Lessinga ukazuje, že se jeho kritický pohled na prožívanou skutečnost netýkal pouze obecnějších okolností, ale že byl prodchnut zájmem o kvalitu života. Jak Lessing podotýká v úvodu své knihy „zabývat se Bohem a koncem lidstva není o sobě a pro sebe významnější než zabývat se tisícem konkrétních praktických maličkostí“. Jsou to totiž právě tyto zdánlivé maličkosti,

Jaspersovo pojednání o posledním velkém filosofovi antiky, Plótinovi není suchá analýza filologických detailů a historických vlivů; je spíše meditací, která skrze Plótinův systém proniká k živému myšlení. Ukazuje, že zdánlivě objektivní schéma Plóti-novy filosofie je ve skutečnosti obrazem světa sloužícím k tomu, aby bylo možné popsat aktivní a svobodný vzestup a upadání duše; Plótinova metafyzika

Během vrcholného a pozdního středověku narůstal zájem o logická bádání a další filosofické disciplíny. V 1. polovině 14. století do vývoje logiky výrazně zasáhl i anglický mistr známý pod jménem Walter Burley (cca 1275 – cca 1344/45), autor více než 70 spisů především o problémech logiky, přírodní filosofie a metafyziky.

Kniha americké filosofky Susan Buck-Morssové sleduje formování teorie Theodora Adorna, klíčového představitele první generace tzv. frankfurtské školy. Přibližuje mimořádně komplikované Adornovy myšlenky čtivým způsobem, aniž by je zbavila jejich subtilnosti a komplexnosti.

Církevní historik Hubert Wolf přistupuje k problematice celibátu z historického hlediska a vychází z toho, že Nový zákon se pro celibát nijak nevyslovuje; proto postoj církve od raného středověku prochází četnými proměnami: od akceptování manželského svazku přes omezení sexuálního styku manželů v souvislosti s přijímáním svátosti a přes přijetí skutečnosti, že východní křesťanské církve kněžím sňatek

Výklad prvních dvou kapitol knihy Berešit (Genesis), v nichž autor nachází dva lidské prototypy - kreativního a majestátného (a majetnického) \"Adama I\" a Bohu oddaného muže smlouvy, osamělého \"Adama II\". Klasická práce spojující kantovský existencialismus a židovskou teologii. V r. 1964 přednesl Solovějčik úvahu Konfrontace.

„Tvrdenie o vyhostení Boha vyzerá určite grandiózne. Keď ide o tak veľa, musíme Hawkinga požiadať, aby predložil dôkazy na podopretie svojho tvrdenia.

Podrobný výklad vybraných pěti knih Aristotelovy Politiky ukazuje politickou vědu v okamžiku jejího zrodu, kdy je vyčleněna obec jako samostatný filosofický problém a současně předmět praktické péče. Význam tohoto kroku vystupuje především ve srovnání s předchozí tradicí, zejména se stanoviskem Platónovým.

Filozofia náboženstva sa zaoberá filozofickou reflexiou a výkladom náboženských fenoménov. Vymedzuje zároveň i vzťah filozofie a náboženstva.

Práce je více filozofickou úvahou, avšak nepostrádající dějové události, jenž se odehrávají na pozadí rozhovoru skupiny lidí, kteří při svých denních starostech ztratili přehled o skutečném světě na jedné straně a starce, který naopak pozorně vnímá dění kolem sebe na straně druhé. Ve vypjaté atmosféře pak probíhá zamyšlení nad minulostí a postupné uvědomování si reálné přítomnosti.

Publikácia prináša základnú orientáciu v nazeraní na problém morálky v súčasnosti i v dobách minulých. Sústreďuje sa skôr na prakticko-pedagogické potreby a požiadavky, než na teoretické vychodiská...

Popredný taliansky historik starovekej filozofie predkladá \'nové paradigmy\' výkladu Platóna, ktoré má svoje korene v práci tübigenských bádateľov K. Gaisera a H. Krämera.

Prevteľovanie - aktuálna téma, o ktorej Schopenhauer hovorí, že zaujíma polovicu ľudstva všetkých kultúr. Populárnym, bystrým a vtipným spôsobom spája ruský mysliteľ Losskij vážne, zároveň však i najbizarnejšie dôvody \'pre\' a \'proti\'.

Pět kapitol o náboženských aspektech epikúrejské filosofie z pera francouzského znalce filosofických a náboženských proudů hellénistické doby.

Animal excentricum. Přehled klasiků filosofické antropologie je přehledová publikace uvádějící do základních směrů a myšlenek filosofické antropologie, jednoho z populárních myšlenkových směrů ve 20. století.

Jednotlivé stati tohoto svazku jsou věnovány klíčovým postavám patristického a středověkého myšlení od 4. do 13. stol. Čtenář zde najde témata jak teologická, tak i filosofická: vztah božského Logu k prvnímu počátku v křesťanské Trojici, raně křesťanskou filosofickou představu o inkarnaci božského Logu, první pneumatologická pojednání řeckých otců, filosoficko-teologickou představu o Božím předurčení

Kniha se zabývá kulturními aspekty globalizace v období od rozpadu bipolárního světa na konci osmdesátých let 20. století do vypuknutí globální krize v letech 2007-2008. Pozornost je soustředěna na tzv. transkulturní obrat jako jeden z klíčových konceptů a jako projev komplexních sociálních, politických a kulturních změn v tomto období.