Apokryfný román o Ješuovi z Nazaretu je príbehom o slobode, láske a zodpovednosti za svet. Hoci sa odohráva v minulosti, je to náš súčasný príbeh.

Veselé i vážné povídání o věcech pěstitelských a botanických, opepřené laskavou špetkou zahradnického humoru, navazuje na první knihu autora Na začátku byl rýč. Každý příběh má svoji pointu, ale tuto se vyplatí zapamatovat si jednou provždy: Jestli chcete být úspěšní v zahradničení i v soukromém životě, budete potřebovat jenom TŘI SLOVA – odhodlání, nadšení a vlídnost.

Před třiceti lety rodina musela uprchnout před totalitou a „normalizací“. Od té doby je vztah jejích členů poznamenán vším, co exil navždy zlomil. V průběhu let si všichni znovu vybudovali své životy, i když na různých kontinentech, s vědomím, že nejsou odnikud.

Kniha představuje unikátní soubor 11 povídek ze světa reklamního prostředí, plných štiplavých, humorných a ironických příběhů situovaných právě do světa marketingu a reklamy. Vedle sebe tak najdete povídky textaře kapely 100 zvířat Tomáše Belka, držitele Státní ceny za literaturu Pavla Brycze, textaře a zpěváka JAR Oto Klempíře, držitelky Magnesie Litery za objev roku Lenky Elbe, režiséra a baviče

Již v pátém dílu ze série mimořádně úspěšných humoristických románů o \"poslední aristokratce\" mimo jiné dojde k následujícím událostem: Marie Kostková se rozzuří na Maxe Launa, zorganizuje výpravu do Nizozemského království, dostane briliantové šperky nesmírné hodnoty, objeví v sobě vášeň pro nakupování, v doprovodu své matky a paní Tiché odletí do Haagu, kde se setká s královnou Beatrix, omylem

Marie, rozvedená sedmačtyřicetiletá docentka literatury, se přes léto ocitá v poloprázdném bytě své sestry v Českém Krumlově. Dojíždí odtud na venkov za těžce nemocnými rodiči a ve volných chvílích brouzdá mezi davy turistů krumlovskými uličkami.

Samotáři nežijí jen na Šumavě. Aleš Palán, autor bestselleru Raději zešílet v divočině, přináší setkání s dalšími solitéry žijícími stranou civilizace.

Soubor Rukověť pábitelského učně obsahuje povídkovou tvorbu Bohumila Hrabala ze 70. let 20. století. Vesměs jde o texty psané v Kersku a Kerskem inspirované. Část povídek vyšla na jaře 1978 v nakladatelství Československý spisovatel pod názvem Slavnosti sněženek, stejný titul měl i pozdější film Jiřího Menzela (1983), kde Hrabal spolupracoval na scénáři.

Formou deníkových záznamů Jaromír Šlosar zachycuje přírodní krásy a život v průběhu čtyř ročních období v jeho milovaných Beskydech a Pobeskydí. Při líčení proměn krajiny v jednotlivých částech roku postihuje nejen jejich charakteristické rysy, ale i změny v chování rostlin a zvířat, jako vnímavý pozorovatel na svých toulkách přesvědčivě nalézá poezii krajiny, přírody i lidských příběhů, tedy to, co

Kastelánku zestátněného zámku dostihne v sedmdesátých letech dopis od bývalého majitele: Paní hraběnka Sofie zemřela a ráda by byla uložena v zámecké kapli. Přes smutnou dobu normalizační se někdejší služebnictvo rozhodne splnit poslední hraběnčino přání.

Poutavá novela, napsaná na motivy skutečné události z počátku 70. let minulého století, kdy StB ve spolupráci s vojenskou kontrarozvědkou intenzivně sháněla někoho, kdo by v soudním procesu svědčil proti někdejšímu generálu Prchlíkovi, významné osobnosti Pražského jara. Vítkova próza však není jen napínavým dobrodružným příběhem se špionážní zápletkou, je současně i výpovědí o generaci, která vstupovala

„Díl první. Láska primitivní.

Dnes už kultovní a také světově proslulý román Josefa Škvoreckého, jednoho z nejvýraznějších autorů české moderní literatury, zobrazuje osm posledních dnů druhé světové války na malém městě viděných očima dospívajících „pásků“, kteří se vysmívají falešným frázím a zdánlivě ušlechtilým gestům, ať už znějí srdečně vlastenecky, anebo pateticky revolučně. Teatrálnímu revolučnímu vzepětí svých otců proti

V pohode, dá sa je prvou prozaickou knihou Miroslava Danaja. Ide o súbor krátkych autobiografickýchčŕt, impresií a miniatúr, ktoré sú odrazom autorových životných skúseností, postojov, ale najmä všedných zážitkov z pracovného i súkromného prostredia.

Láska se rodí v křečích, nekonečně dlouho, pomalu. Rodí se od té doby, kdy se narodíme my.

Po devatenácti letech v Chicagu přijede úspěšný autor do Prahy, kde s bývalými spolužáky stráví tři dny \'sametové revoluce\'.

Mladý intelektuál Martin Klučka pochází z Hlučínska, ale žije v Praze, kde vystudoval dějiny umění a pokračuje v doktorandskémstudiu. Jeho život nemá pevné kontury.

Kniha představuje výbor ze studií, jež literární historik Jaroslav Kolár (1929) psal po dobu čtyř desítiletí.

Současná situace lékařství jako oboru je neuspokojivá. Důvodem jsou mocenské, ekonomické a politické zájmy, které tento medicínsko-zdravotnický komplex dokonale ovládly.