Herečka, baletka a po svém otci baronesa Marie Bibi Haasová, žijící ve Vídni, se svěřila divadelnímu kritikovi a spisovateli Aleši Fuchsovi se svými vzpomínkami na muže, s nímž prožila od svých dvaceti let celý svůj život. Pár měsíců po svatbě navždy opustili Československo, aby přes Francii a Portugalsko nakonec našli své místo v Americe, kde seHaas stal úspěšným hercem, filmovým producentem a re

Portrét významného českého dramatika, filmového scenáristy a režiséra Antonína Mášy (1935-2001), který se nesmazatelně zapsal do dějin českého filmového a divadelního umění druhé poloviny 20. století. Absolvoval scenáristiku a dramaturgii na pražské FAMU, působil ve Filmovém studiu Barrandov a výrazně zasáhl do tvorby tzv. nové vlny československé kinematografie 60. let.

Obsáhlá kniha pojednává o vedené loutce v českém filmu a televizi. O prostředcích výtvarného divadelního a filmového jazyka v oblasti loutkové inscenace, seriálu, filmu s divadelními loutkami, zejména v Československé televizi, České televizi a Krátkém filmu mezi lety 1950–2020.

Do publikácie sú zaradené texty z obdobia od druhej polovice šesťdesiatych po osemdesiate roky, pokrývajú teda len istý výsek autorovho kreatívneho života. Pokiaľ sa nevenujú konkrétnym filmom alebo kinematografii, osvetľujú širšie súvislosti, ktoré môžu prispieť k interpretácii autorovej filmovej tvorby.

Quentin Tarantino je nejen jedním z nejslavnějších současných filmových tvůrců, ale také jedním z největších filmových expertů. Dlouhá léta v rozhovorech mluvil o tom, že se jednou vrhne na psaní knih o filmech.

Ako učiť filmárov? Podľa nás je najlepšou formou výučby rozhovor a spoločná tvorba.

Pri príležitosti 100. výročia narodenia nestora slovenskej filmovej kritiky Pavla Branka (1921 – 2020) sme sa v knižnej edícii časopisu Kino-Ikon rozhodli pripomenúť si jeho „cinestetické“ myslenie o filme, televízii, divadle, rozhlase a literatúre výber reprezentatívnej vzorky 100 poznámkových lístkov z jeho súkromnej kartotéky, ktorú rozvíjal ako otvorený, pedantne usporiadaný, neustále doplňovaný

Spielbergovo dílo je ohromující. Jeho stopy producenta či režiséra najdeme všude – ve videohrách, v televizi i v hraném filmu.

Ušlechtilý, dobrý, krásný – takové nároky kladla katolická církev na film a pro úspěch takového filmu se zavázala pracovat. Stejnojmenná kniha Petra Hasana se zabývá debatou, která se o kinematografii vedla v českém katolickém prostředí v první polovině 20. století.

David O. Selznick (1902–1965) patřil k nejvýznamnějším producentům hollywoodské studiové éry. Během více než třicetileté kariéry dohlížel na vznik oceňovaných i divácky oblíbených a komerčně úspěšných snímků jako například King Kong, David Copperfield, Anna Karenina, Zrodila se hvězda, Jih proti Severu, Mrtvá a živá, Rozdvojená duše nebo Třetí muž.

Autor o knize: Abych se přiznal, slov jsem měl už plné zuby, a tak jsem udělal obrázkovou knížku. Tři příběhy v daném pořádku… První je příběh unaveného člověka, který kornatí působením dávného vyprávění, jež není jeho, a mizí pod přílišnou tíhou minulosti: plastická asfyxie daná odkazy směřujícími jinam.

Až do 19. století byl čas obvykle vnímán jako kontinuální proud, živel, jehož plynutí prakticky nedokážeme ovlivnit. Nástup kapitalistické modernity spojený s jeho racionalizací a vynález fotografie, která jej dokázala zastavit, však radikálně proměnily způsob, jakým se k času vztahujeme.

Autor sa ako pedagóg na pražskej FAMU, VOŠF v Zlíne a VŠMU v Bratislave venoval teórii filmovej reči, čoho výsledkom je aj táto publikácia.

Jaká magie se odehrává ve tmě mezi plátnem a diváky, co vede k tomu, že je film pro tolik z nich tak vzrušující? Autor je přesvědčený, že každý film ve skutečnosti tvoří tři souběžně běžící: „voyuerský“ film (logika filmu), „zprostředkovaný“ (emoční působení), a „niterný“ (prvotní vzrušení, které film vyvolává). V knize tyto prvky zkoumá s využitím svých zkušeností, stejně jako prací slavných filmových

Kniha oboznamuje čitateľa s postavením kameramana pri realizácii audiovizuálneho diela. S nástupom digitálnych technológií sa výrazne zmenila nielen technológia nakrúcania, ale do kameramanského slovníka pribudlo mnoho nových termínov.

O kolaboraci českého filmu za doby Protektorátu toho již bylo napsáno mnoho, stejně jako o úloze německého filmu v době Třetí říše. Jen málokdy ale někdo poukázal na úspěchy německého i českého filmu v této době.

Publikace tak nejen textem, ale i obrazem představuje dosud neznámou kapitolu z meziválečného vývoje české kinematografie. Produkce ateliéru IRE-film, prvního profesionálního studia animovaných filmů v Praze, vytvořila v druhé polovině třicátých let 20. století základy moderního reklamního filmu v tehdejším Československu a svým způsobem rozvinula soudobé možnosti animovaného filmu.

Soubor příspěvků se pokouší zachytit společné kulturní kořeny čtyřúhelníku kinematografií Polska,Maďarska a Česko/Slovenska od konce 2. světové války až po současnost. Sleduje styčné výchozí body: podobnou historickou zkušenost, témata a motivy i s přesahy do okolních zemí.

František Vláčil, český filmový režisér, malíř a grafik. Jeho filmová tvorba vyniká expresivní obrazovou formou a hlubokým filozofickým podtextem, který je zdůrazněn dramatičností a výraznou psychologií hrdinů (Holubice, Markéta Lazarová, Údolí včel, Adelheid, Dým bramborové natě, Stíny horkého léta, Koncert na konci léta, Hadí jed, Stín kapradiny, Mág.). V roce 1995 získal Českého lva za celoživotní

Filmová ročenka zaznamenáva všetky dôležité fakty, informácie a aktivity slovenskej kinematografie v rokoch 1990 až 1999.