Po prvních třech svazcích věnovaných hercům a herečkám, pokračuje projekt, který vzniká v širším autorském kolektivu pod vedením doc. M. Šolla, dílem věnovaným režisérům-dokumentaristům.

Quentin Tarantino je nejen jedním z nejslavnějších současných filmových tvůrců, ale také jedním z největších filmových expertů. Dlouhá léta v rozhovorech mluvil o tom, že se jednou vrhne na psaní knih o filmech.

Spielbergovo dílo je ohromující. Jeho stopy producenta či režiséra najdeme všude – ve videohrách, v televizi i v hraném filmu.

Autor o knize: Abych se přiznal, slov jsem měl už plné zuby, a tak jsem udělal obrázkovou knížku. Tři příběhy v daném pořádku… První je příběh unaveného člověka, který kornatí působením dávného vyprávění, jež není jeho, a mizí pod přílišnou tíhou minulosti: plastická asfyxie daná odkazy směřujícími jinam.

Vladimíra Valentu (1923-2001) znají snad všichni filmoví diváci, a to nejen u nás. Jeho postava přednosty stanice z Ostře sledovaných vlaků Jiřího Menzela je nezapomenutelná už jenom svým zoufalým výrokem: „A inspektorská zahrádka je v prdeli!“ Českého neherce Valentu poznávali filmoví diváci i v Kanadě, když tam po odchodu z vlasti v roce 1968 začínal jako umývač aut v servisu.

„Byl jednou jeden Vlasta Burian…“ Tento epitaf si vybral velký český herec sám, když byl na vrcholu své slávy. Zkušený publicista a autor řady publikací Ivan R. Černý sleduje život Vlasty Buriana od jeho raného mládí v rodném Liberci, přes mladická žižkovská léta, první divadelní krůčky, kariéru fotbalového brankáře, dobývání české divadelní scény, slavné filmové role i složité období stárnoucího komika

„Byl to fenomén!“ říkával o něm jeho přítel Jiří Sovák. A zdaleka nejen on.

Unikátní kombinace biografie a memoáru dokazuje, že ani kniha o životě a díle geniálního režiséra Davida Lynche nemůže být obyčejná. Vůbec poprvé odkrývá okolnosti zrodu jeho smělých filmových vizí a nabízí klíč k interpretaci kultovních děl, jako jsou Twin Peaks, Sloní muž, Mazací hlava, Lost Highway, Modrý samet nebo Mullholland Drive.

Stephen King je nepochybně největším americkým vypravěčem – díla žádného jiného spisovatele nejsou adaptována tak často a pravidelně jako ta jeho. Kingovy romány, novely a povídky se staly předlohami celkem pětašedesáti celovečerních filmů a třiceti televizních filmů a seriálů, které leží v samém srdci hollywoodské zábavy.

Improvizace kolem dokola. Především: bytí vnímat v okamžicích a současně v intervalech mezi nimi.

Není žádné tajemství, že filmová tvorba přitahovala Václava Havla od raného mládí. Ostatně vyrůstal v rodině, která filmem dlouho žila – jeho strýce Miloše je bez nadsázky možné považovat za zakladatele moderní české kinematografie.

Umřít pro film? rozhodně není obvyklá memoárová kniha o tom jak jsme kdy co natáčeli a jak u toho bývalo veselo. Naopak – vypráví především o osudech celé dlouhé řady vesměs významných českých umělců i umělkyň, jejichž osudy film, televize či umění vůbec zásadním způsobem poznamenaly.

Stejně jak jiná umělecká díla, i díla filmového umění časem stárnou a postupně degradují. V současné době navíc dochází k masové digitalizaci projekčních prostor a tak ještě více nabývá na důležitosti otázka vzniku digitálně restaurované podoby filmového díla, která může divákovi nabídnout autentický vjem díla během jeho premiérové projekce.

Tato publikace je kritickým zpracováním zcela neznámé pozůstalosti jednoho z předních českých kameramanu°, Jaroslava Kučery, spolupracovníka Věry Chytilové, Vojtěcha Jasného, Karla Kachyni, Zdeňka Podskalského, Oldřicha Lipského či Petra Weigla. Kniha se pokouší jednak o teoretické uchopení práce kameramana a jeho základních mediálních praktik v jejich obecnosti, jednak o postižení specifických postupů

Rozsáhlá odborná monografie Jana Bernarda, věnující se přednímu světovému a českému režisérovi Janu Němcovi nabídne komplexní obraz jeho díla v historických, politických, ekonomických a estetických souvislostech. Jan Němec tvořil v různých zemích a dobách v naprosto odlišných produkčních podmínkách.

Soubor filmových recenzí, které vycházely v letech 2004–2011 v revue Prostor, je doplněn o několik textů dosud nepublikovaných. Autorka se věnuje dílům patřícím do zlatého fondu kinematografie (od Antonioniho, Tarkovského či Saury) i současné produkci, z níž si vybírá nejen filmy uznávaných režisérů (Lynch, Spielberg, von Trier, Scott, Cronenberg, Kolski, Kim Ki-duk, Wong Kar-wai), ale i filmy méně

Pronikavá studie o progresivním žánru tanečního filmu (Screen Dance), která zkoumá jak jeho vývoj a historii, tak i samotné základy spojení obou uměleckých odvětví s odlišnými výrazovými prostředky a roli těla jako zprostředkovatele významů.

Publikácia sa zaoberá filmovými obrazmi zmien v chápaní národnej identity v čase, keď už je jasné, že pojem národa ale i národnej kinematografie stratil pôvodne moderný význam a je nahrádzaný vedomím mnohosti navzájom sa dopĺňajúcich či vzájomne si konkurujúcich identít. Keď už prestáva byť dôležitá voľba medzi národnou identitou a multikulturalitou a skutočnosťou sa stáva \"trans\"-kulturalita.

Prehľad výročných cien Americkej akadémie filmového umenia a vied od počiatku až k aktuálnej súčasnosti (od režisérov a producentov, cez hlavné mužské a ženské úlohy, až po scenáre, hudbu, výpravu či špeciálne efekty).

Publikace se pokouší především o vylíčení různých, někdy i zdánlivě okrajových okolností vzniku a průběhu činnosti spolku, tak jak je odráží zejména dobová korespondence, zdaleka nevyčerpává všechny historické okolnosti a zejména teoretické aspekty fenoménu zvaného „Brněnský Devětsil“. Spolu s výstavou je prvním pokusem o shrnutí dosavadních poznatků o tomto tématu a jejich doplnění o informace získané