Knižné rozhovory s básnikoma prozaikom sledujú nielen martýrsky osud človeka v rozporuplnej druhej polovici 20. storočia, ale predovšetkým ukazujú, že skutočný talent neumlčí nijaká diktatúra, nijaká zvoľa moci. Príbeh Rudolfa Dobiáša, ktorého nádejné literárne počiatky násilne prerušil politický proces a následné väznenie, nie je ojedinelý.

Rozhovor s knězem a psychoterapeutem Petrem Glogarem, organizátorem manželských setkání a vedoucí skupin mužské spirituality, kde se inspiroval prací amerického františkána Richarda Rohra.

Rozhovory s předními českými terapeuty a psychoterapeuty o vnitřních konfliktech, partnerských krizích, paralelních vztazích, depresích, úzkostech, o pocitech, emocích, cestách ke štěstí, ale i o závislostech a o smrti vycházejí z prožitků a životních osudů konkrétních osob. Před čtenářem se tak rozehrává začátek skutečné terapie.

Kniha rozhovorov Štefana Hríba s Andrejom Kiskom odhaľuje šokujúce pozadie slovenskej politiky v čase vlád Roberta Fica. Exprezident popisuje jeho zápas s predsedom vlády o ústavný súd, svoje videnie únosu vietnamského občana a tiež skutočné dôvody, pre ktoré ho chcela bývalá moc dostať do väzby.

Rozhovor s ekonomkou Danuší Nerudovou, rektorkou brněnské Mendelovy univerzity, členkou KoroNervu a velmi aktivní osobností českého veřejného života, se týká nejen ekonomických témat, jako jsou daně a důchody, o nichž D. Nerudová dovede zasvěceně a přitom srozumitelně vyprávět, ale i otázek sociálních, jako je postavení ženy v české společnosti. D. Nerudová nedávno ohlásila prezidentskou kandidaturu

Rozhovory Jiřího Gruši od časů disentu po pozdní reflexi současných výzev Evropy (a České republiky v jednom z jejích středů) ústí v překvapivě živý proud. Pozice formulují nezřídka básnicky tváří v tvář proměňujícím se osobám tazatelek a tazatelů a ovšem vzpomínkám a aktuálním situacím: mocensky rozdělená Evropa doby studené války v nich po roce 1989 postupně hledá novou identitu, ba Gruša jako velvyslanec

Může virus zemřít? A jak se z virů chcípáčků stávají světoví šampióni?

Unikátní projekt si dal za cíl vyzpovídat formou rozhovorů významné osobnosti české psychologie, které tento obor od poloviny 20. století etablovaly, a získané informace zasadit do širšího oborového rámce. Mnohdy fascinující životní příběhy nestorů české psychologie, vzpomínky na jejich učitele, nelehkou situaci oboru v době ideového dozoru, ale i svědectví o obrovském elánu a nasazení pro věc, hledání

Ač ji časopis People of Today zařadil mezi 50 nejslavnějších lidí Spojeného království, Daria Klimentová říká: „Samozřejmě že jsem v první řadě Češka. Tady jsem se narodila, tady jsem vyrůstala, tady to miluji.“ Světově proslulá baletka – svým renomé srovnatelná snad jen s operní pěvkyní Emmou Destinovou -- vystudovala pražskou konzervatoř a na nabídku Vlastimila Harapese tři roky působila jako sólistka

Otevřený rozhovor básníka Milana Ohniska s výjimečnou moderátorkou Danielou Drtinovou – a také s jednadvaceti „nejbližšími a blízkými“. Kolegové z DVTV a České televize Danielu hodnotí jako bytost urputnou, průvodce jejím biřmováním mluví o lidskosti a pokoře, kamarádky vyzdvihují její smysl pro „nejapný humor“, Libuše Šafránková odkrývá, jak osudově se propojily jejich duchovní cesty, a dcera Natalie

„Hýbeme sa buď málo, alebo zle a pohyb sa vytráca nielen zo života, ale i z medicíny,“ tvrdí renomovaný fyzioterapeut profesor Pavel Kolář, ktorý už tridsať rokov pôsobí na poli rehabilitačnej medicíny vrátane športovej. V dômyselnom mechanizme ľudského tela a mysle sa snaží nájsť skutočné príčiny, ktoré ho pokazili, a správnou liečbou navrátiť pacientom stratené zdravie.

Na počátku byli dva – novinář Jaromír Štětina a studentský vůdce z listopadu 1989 Šimon Pánek. Kolem nich se rychle zformovala parta nadšenců.

Ve svých oborech ti nejuznávanější, nejlepší z nejlepších. Takoví jsou protagonisté rozhovorové edice, již na knižní trh přináší vydavatelství EMPRESA MEDIA.

Rozhovory s osobnosťami, ktoré sa v istom okamihu svojho života dokázali vzoprieť zlu, bezpráviu, prípadne dlhodobo pôsobia v občianskom sektore a kultivujú spoločnosť. Autorský kolektív tvoria ľudia ako Andrej Bán, Dagmar Mozolová, či Terézia Rončáková.

Ivan Havel chodil za svým bratrem Václavem o dva kroky pozadu, sourozenci Jana Zajíce měli zakázáno na vysoké škole vynikat, Helena Landovská se kvůli bratrovi Pavlovi stala tajnou bytnou disentu a Hana Hnátová posílala bratrovi Arnoštu Lustigovi do emigrace jeden pár polobotek ve dvou balíčcích. Zdenu Mašínovou vláčeli po útěku jejích bratrů k výslechům po schodech se zavázanýma očima, nadějnou tenistku

Neuropatologa MUDr. Františka Koukolíka jistě není nutno představovat. Skoro třicet let je primářem patologie Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze.

V červenci 2007 Městský soud v Praze očistil po třinácti letech v plném rozsahu Dr. Uzunoglu v kauze se zřetelným politicko-ekonomicko-policejním pozadím. Knižní rozhovor Petra Žantovského s Yektou Uzunoglu, dokončený na podzim 2007, je strhující, zároveň však i tristní a šokující výpovědí o tom, kde se nachází česká společnost téměř dvacet let po sametové revoluci a jaké bylo pozadí naší polistopadové

Rozhovor představuje nedávno zesnulého významného spisovatele, který svým dílem a mistrovským vypravěčským talentem připomíná tragédii šoa. V bilančním rozhovoru vedeném od května do července 2010, a dále od října 2010 do ledna 2011, v době jeho těžké nemoci, vypráví nejen o době prožité v lágrech, o tom, co znamená být Židem v XXI. století, ale i o svých kamarádech Otu Pavlovi, Ludvíku Aškenázym a

Návody od české autorky na šití překrásných a praktických tašek, kabelek a doplňků. Představte si ten pocit, když se vás někdo zeptá, odkud máte tu novou báječnou kabelku, a vy bez mrknutí oka odpovíte: „To je moje práce.“ No nebylo by to naprosto úní tašku nebo baťůžek a ani se nenadějeme a šijeme svoji první propracovanou kabelku.

Petr Havel, Václav Větvička: Nejkrásnější země nám leží pod nohama Edice Rozhovory Biolog Václav Větvička, dlouholetý ředitel Botanické zahrady Univerzity Karlovy, je známou a populární osobností nejen díky své neúnavné péči o zahrady a zeleň, zejména tu městskou, ale také a snad především díky svému působení na vlnách Českého rozhlasu. Jeho Dobrá jitra si za čtvrtstoletí svého vysílání našla množství