Kniha přináší texty tří rozhovorů Karla Hvížďaly s výraznými osobnostmi, které ovlivňovaly a ovlivňují naše myšlení v posledních desetiletích. Tento svazek navazuje na titul Vzpoury (2010), v nichž byli čtenářům představeni Václav Havel, provokující vzpourou životem v pravdě, Pavel Landovský s jeho vzpourou klaunstvím a Jiří Suchý, jenž představoval vzpouru prací.

Karel Hvížďala vede s vrchním zemským rabínem Karolem Efraimem Sidonem dialog bezmála třicet let a zrodily se z toho čtyři knihy. Toto je pátá.

Štoček, Hyhlík, Lottes, Antl, Pleskot... To jsou jen některá ze zvučných jmen české kriminalistiky, jejichž nositelé přijali pozvání reportéra Mirka Vaňury a nechali se vyzpovídat v jeho úspěšném podcastu Na panáka…? Vznikla tak ojedinělá série rozhovorů s předními českými kriminalisty. Ponořte se do výpovědí o jejich každodenním životě, nečekaných odhaleních i nervydrásajících setkáních s pachateli

Tato publikace propojuje nové i starší eseje, rozhovory, povídky z různých oborů, oblastí a témat, které mapují prostor východní Evropy i jiných regionů. Když texty odkazují k východoevropskému kontextu, pak je na nich důležité právě to, co jej přesahuje.

Séria vybraných rozhovorov s literárnymi osobnosťami, ktoré boli publikované po dekádach v The Paris Review pokračuje. Jeden z najvýznamnejších literárnych časopisov na svete, publikuje už od päťdesiatych rokov rozsiahle a precízne rozhovory s poprednými autormi a spisovateľkami.

Moderují zpravodajské pořady, vedou velké mediální domy, píšou o tématech, která hýbou světem. Jaké překážky musely ve své kariéře zdolávat a kde berou motivaci?

PhDr. Karla Motyková, DrSc., rozená Šneidrová (nar. 20. 5. 1930 v Praze), patří k první poválečné generaci českých archeologů, kteří zásadním způsobem formovali směřování oboru ve druhé polovině 20. století a podíleli se na vzniku a rozvoji moderního Archeologického ústavu Akademie věd. Karla Motyková byla vůdčí osobností protohistorické archeologie, vedla jeden z nejrozsáhlejších systematických výzkumů

Může vzniknout kniha přímo při běhání? Rozhovor novináře Tomáše Poláčka s kardiochirurgem Janem Pirkem je důkazem, že ano.

Rozhovory s Petrom Gregorom vychádzali v denníkoch, časopisoch a zborníkoch od začiatku sedemdesiatych rokov. Dominujú témy autorskej tvorby, literatúry a umenia, postoja umelca k dianiu v spoločnosti, ale aj móda, ženy či Dunaj.

Petr Váňa je akademický sochař, který vrátil na Staroměstské náměstí v Praze Mariánský sloup. Po více než 100 letech.

Dialóg dlhoročných kolegov a priateľov. Monika Vrzgulová kladie zvedavé otázky Petrovi Salnerovi, aby si vzápätí úlohy vymenili.

V čem jsou liberálové stejní jako fašisti? Jaké to je, když vás vaše společnost nenávidí?

Jak může přežít řeholnice v pasťáku? Jak se ošetřuje prezident?

O dětství, kde se vzpomínalo na první republiku a večeřelo přesně v šest. O tom, kdy člověk dospěje a za jakou cenu.

Kniha rozhovorů s novinářkou, redaktorkou, filmovou publicistkou a překladatelkou Agnešou Kalinovou (1924–2014) zachycuje takřka celý její život a má charakter pamětí. Silný osobní příběh Agneši Kalinové, neodmyslitelný od politických zlomů, k nimž došlo během jejího života, je zároveň dramatickým obrazem společnosti 20. století, což byl i záměr tazatelky.

Ivan Havel chodil za svým bratrem Václavem o dva kroky pozadu, sourozenci Jana Zajíce měli zakázáno na vysoké škole vynikat, Helena Landovská se kvůli bratrovi Pavlovi stala tajnou bytnou disentu a Hana Hnátová posílala bratrovi Arnoštu Lustigovi do emigrace jeden pár polobotek ve dvou balíčcích. Zdenu Mašínovou vláčeli po útěku jejích bratrů k výslechům po schodech se zavázanýma očima, nadějnou tenistku

Je Ukrajina umelý štát? Prečo je Rusko také veľké?

Kniha rozhovorů se slovenským spisovatelem Ladislavem Ťažkým je zpovědí i zamyšlením, majícím význam jak pro současné čtenáře, tak pro potomky při hledání pravdy a spravedlnosti.

Pavel Tigrid (1917–2003), český novinář, vydavatel exilového časopisu Svědectví a polistopadový politik v archivním rozhovoru s Petrem Kotykem z roku 1992. Vzpomíná na studia, literární a divadelní začátky, útěk před nacisty do Anglie a práci redaktora rozhlasového programu Benešovy čs. exilové vlády v Londýně.

Po nedávném skonu Jiřího Gruši sestavil Karel Hvížďala knihu, kterou uvozuje takto: Grušova hlídka na Rýnu obsahuje rozhovory, které jsme spolu vedli posledních bezmála třicet let převážně v Bonnu, Vídni a Praze. Jestliže byl pro Jiřího Grušu Edvard Beneš Rakušan, tak on byl stejně jako svatý Vojtěch, Jan Amos Komenský a Milan Kundera, abych jmenoval ty naše nejznámější, Evropan.