Kniha Ztracen v dějinách je věnována osobnosti dnes již takřka zapomenutého publicisty, esejisty a prozaika Jana M. Kolára (1923–1979), který byl jako politický novinář a kulturní publicista aktivní od roku 1946. První část knihy tvoří dílčí sondy do klíčových témat a problémů autorovy publicistiky a esejistikyz let 1946–1965, zasazené do kontextu širšího kulturně-politického dění v poválečném Československu

Od 11. století se na Rusi vytvářelo vlastní mnohotvárné písemnictví, jehož vývoj zachycuje v reprezentativních ukázkách tato antologie. Čtenář v ní mimo jiné nalezne homilie metropolity kyjevského Ilariona, Kirila Turovského a Serapiona Vladimírského, legendy o sv.

Like the ancient ouroboros devouring its own tail, we are products of our own education, our own rules and methods of cognizing and shaping the world. As such, we are also their victims, living mostly by habit and inherited rules of conduct questioning them only in the moments of crises and sometimes even not then.

Jakým způsobem se odrážela komunistická totalita v science fiction osmdesátých let? Jak viděli sami sebe básníci za první republiky?

Představímeli si dějiny lidstva jako jeden rok, dostavuje se v něm písmo (i čtení) až 20. prosince, od té doby se jich ale drží jako klíště. Publikace představuje, co všechno se na této kulturní prosincové párty událo, počínaje vynalezením písma a konče dobou digitální.

Studie se pokouší nastínit obraz představ o těle, jak se ukazuje v staroseverské literatuře, a to na základě analýzy dvou témat, jež se těchto představ úzce dotýkají: somatických projevů emocí a proměny podoby (hamr). Těžištěm knihy je sémantická analýza kořene ham, která umožňuje pochopit, co má společného přechod do stavu bojové extáze u berserků, mytologická proměna boha ve zvíře či transformace

Literárni historici Jozef Minárik a Ján Mišianik za sebou zanechali úctyhodné vedecké dielo, ktoré je dodnes podnecujúce a inšpiratívne, a v mnohých ohľadoch stále východiskové. Obaja bádatelia boli svojho času vedeckými pracovníkmi Ústavu slovenskej literatúry SAV (Doc.

\"Publikácia Rytier a pevec Viliam Turčány vychádza k 90. narodeninám tohto významného slovenského básnika a prekladateľa, vedeckého pracovníka SAV na poli literatúry, PhDr. Viliama Turčányho, CSc., Dr.h.c., ktorého si svet aj Slovensko uctili mnohými oceneniami za jeho skvelú a mnohorakú prekladateľskú, odbornú a umeleckú tvorbu. Úvodnú časť publikácie tvoria reminiscencie a zdravice vinšovníkov –

Co si představit pod pojmem literární dandysmus ? Románové postavy s dandyovskými rysy známé z děl Stendhalových a Balzakových ? Nebo typické formy a styly, jakými psali dandyové-spisovatelé Byron, Baudelaire, Musset, Sue, Huysmans či Wilde? A konečně neevokují spojení dandysmu a literatury první teoretické studie snažící se vystihnout povahu dandyů z pera Balzaka, Barbeye d\'Aurevillyho a Baudelaira

Jiří Pechar patří k osobnostem narozeným na konci 20. let, které jsou dnes nositeli kontinuity se vzdělaností druhé poloviny 40. let (kdy studoval), s 60. léty (přeložil mj. C. Léviho-Strausse a napsal monografií o francouzském \"novém románu\") a s působením v následném dvacetiletí (přeložil Proustovo Hledání ztraceného času a zveřejňoval samizdatově své odborné práce). Publikace je syntézou autorova

V esejích, projevech a dalších textech v tomto svazku Jiří Gruša, jako český velvyslanec, ministr, posléze i ředitel Diplomatické akademie ve Vídni, komentuje Evropu po pádu železné opony a její výzvy. Nabízí jedinečně mnohostranný a zasvěcený pohled na vzájemné vztahy Čechů, Němců a Rakušanů a jejich novodobé milníky (Česko-německá deklarace, vstup České republiky do NATO a Evropské unie). Předkládá

Zuzana Husárová je autorkou experimentálnej (hlavne elektronickej) literatúry, ktorej sa venuje aj ako teoretička. Vo svojej tvorbe pracuje s rôznými médiami.

Tvůrčí akt v literatuře, při kterém vznikají prvopisy – náčrty a rané varianty –, byl dosud v českém literárněvědném prostředí analyzován pouze v rámci strukturalisticky orientované textologie. Východiskem rozvažování je distance od dosavadních konceptů a navázání na ty badatele (Alexandra Sticha, Zdeňka Mathausera), kteří vznesli vážné výhrady vůči konceptu Jana Mukařovského o záměrnosti a nezáměrnosti

Mená géniov ruskej slovesnosti Ivana Bunina a Vladimíra Nabokova vo vedomí čitateľov spája rovnaký jazyk, epocha, významný vklad do literárneho dedičstva, ako aj život a tvorba v emigrácii. No títo autori majú k sebe aj osobne a osobnostne veľmi blízko.

Výbor Hledání národní literatury představuje literárněvědné dílo Mojmíra Otruby (1923 – 2003). Otruba je znám především jako vynikající znalec české literatury 19. a 20. století, který své vědomosti zúročil v množství doslovů a studií, přesahujících do oblasti filologie obecně a teorie literatury, a jako editor literatury převážně 19. století, případně jako přední literární lexikograf. Toto rozsahem

Kniha zahŕňa autorov celoživotný výskum zaoberajúci sa českým veršom a jeho princípmi básnickými, ktorým teoretik zasvätil život.

Výklad tvorby Otu Pavla ukazuje, čím je autorova tvrba originálna, ako sa zaradila do súčasnej českej literatúry a aké sú dôvody čitateľského záujmu.

Studie mapuje literárněhistorický vývoj antického mýtu o Pygmalionovi, židovské legendy o Golemovi a beletristických zpracování postdescartesovské představy o automatu jakožto tří verzí \"literárního mýtu o umělém člověku\". Na základě podrobných textových analýz románu Budoucí Eva od Villierse de l´Isle-Adam, patrně nejucelenějšího pojednání na toto téma ve francouzské literatuře, pak propojuje všechny