Osobnosti různých profesí, zkušeností a věku – Petr Fiala, Mikuláš Dzurinda, Michael Kocáb, Věra Jourová, Šimon Pánek, Pavel Kosatík, Tereza Nvotová, Pavel Rychetský, Karel Oliva – se zamýšlejí nejen nad rozdělením Československa, ale také nad tím, co prožívají Češi a Slováci 30 let poté, v době, která ukazuje, jak velký význam mají spojenectví a přátelské vztahy. Kniha je doplněna faktografií, zajímavostmi

Dva unikátne a bizarné ľudské osudy reprezentované dvoma šľachticmi – barónom Gregorom Friesenhofom (1840 – 1913) a kniežaťom Liviom Odescalchim (1863 – 1938). Delila ich jedna generácia, niekoľko stupňov na aristokratickom rebríčku a ich celoživotné záujmy. Pre jedného to bolo poľnohospodárstvo a meteorológia v tom najširšom zmysle slova, pre druhého skôr umenie, veda a politika.

Jedlan, Marr, Kataj, Kajem – to nejsou jména chlapců z klubu, který se inspiroval u Rychlých šípů. To jsou přezdívky Chodců zeleně: Jana Řezáče, Josefa Proška, Jaroslava Rychlého a Miloše Hájka.

Anton Halko prežil 17, 5 roka v pekle komunistických väzníc a zomrel ako 58 ročný. Ani v 50 rokoch nebol nikto tak dlho väznený.

Kniha podáva obraz tradičného rodinného života v Liptove v období na prelome 19. a 20. storočia. spojeného s najvýznamnejšími udalosťami v života človeka - narodením, svadbou a smrťou. Okrem opisov týchto rodinných obyčajov je v monografii opísané kalendárne zvykoslovie počas celého ročného cyklu - od jari až do konca zimy.

Medzi čitateľov sa dostáva pozoruhodné dielo nášho najstaršieho biskupstva z roku 1835. Táto unikátna kniha vyšla len raz v latinskom jazyku a v obmedzenom náklade.

Bratislava známa neznáma: Bratislava v 18. storočí očami Mateja Bela Kniha Bratislava v 18. storočí (očami Mateja Bela) je prekladom Belových Notícií o Bratislave tak, ako vyšli v latinskom jazyku v prvej polovici 18. storočia. Ide o historickú prechádzku mestom začiatkom 18. storočia, kde sa na základe textov a starých obrazov dozviete ako vyzerala Bratislava pred takmer 300 rokmi.

U příležitosti životního jubilea prof. PhDr. Ivana Hlaváčka, CSc., se 25 domácích i zahraničních badatelů zaměřilo na zkoumání různých forem panovnické reprezentace v písemné kultuře ve středověku.

Až do počátku třicetileté války se katolická a prohabsburská metropole západních Čech Plzeň honosila svou nedobytností – na jejích pevných hradbách ztroskotali opakovaně i husité. Ani v roce 1618 se nepřidala na stranu českých povstalců a mohla představovat jejich silného protivníka, navíc na důležité spojnici mezi Prahou a Falcí.

K pozoruhodným osobnostem první Československé republiky patřil i vzdělaný právník, vydavatel a dobrodruh Bohuslav Kilian. Jeho unikátní časopisy Salon a Měsíc jsou dodnes tichými svědky uměleckého a společenského života i technického vzestupu této doby.

Do jedné knihy se vešlo sto let, sto fotografií a sto komentářů. Připomene či odhalí, co podstatného se událo v každém roce existence naší země od vzniku Československé republiky.

Studená vojna nebola žiadny abstraktný pojem, mala svoje konkrétne prejavy a svojich protagonistov. Jej aktéri hrali, v závislosti od významu krajiny, kartami rôznej výšky.

Slavín jako fenomén, jako krystalizační bod dobového národního diskursu, v němž se přítomnost obrací k minulosti a v němž se na symbolické rovině v dlouhém 19. století konstruuje, vyjednává, formuje a legitimizuje národ a s ním spjatá podoba sociální reality – Slavín na Vyšehradě přitom zdaleka není první a jedinou národní svatyní. České národní slavíny mají své evropské obdoby a vzory.

Kritická edice – svazek II/1 obsahuje dokumenty týkající se československé zahraniční a vnitřní politiky let 1918–1928. Materiál pro tento svazek byl čerpán v českých a zahraničních archivech.

Texty z rokov 1967 až 1969 venované nacistickej okupácii a úsiliu českej kultúry o \'nájdenie nového národného povedomia\' tvárou v tvár nebezpečiu.

Kniha mladého německého historika Jőrga Osterloha detailním způsobem zpracovává doposud neznámou problematiku pronásledování židovského obyvatelstva české i německé národnosti v bývalých pohraničních oblastech Československa v období, kdy byla tato území násilně přičleněna k třetí říši. Osterloh analyzuje jak uplatňování konečného řešení v župě Sudety, tak každodenní chování německého obyvatelstva

Už první knížata z rodu Přemyslovců položila základy českého státu, uvedla křesťanství do naší země a zařadila český národ do společenství kulturních národů křesťanské Evropy. Vladařské dílo českých knížat a králů sehrálo v následujících staletích namnoze podstatnou úlohu, výrazně se vepsalo do podoby českých zemí i dalších krajin, které čeští panovníci ovládali.

Heraldický register predstavuje najvyššiu heraldickú autoritu v Slovenskej republike. Agendu spojenú s jeho vedením zabezpečuje od r. 1991 Ministerstvo vnútra Slovenskej republiky, Sekcia verejnej správy - odbor archívnictva a spisovej služby.

Karel Hvížďala již v 80. letech v exilu korespondoval s dvacítkou českých spisovatelů žijících v emigraci (mj. Kryl, Beneš, Filip, Aškenazy, Fischl, Listopad, Škvorecký, Škutina, Binar, Lustig, Hutka či Brousek). Během dvou let pomocí ping-pongu otázek a odpovědí dokázal vytvořit obraz české literární scény v zahraničí.

Autor popisuje rehoľné spoločenstvá od príchodu na naše územie, ich násilnú likvidáciu počas barbarskej noci z 13. na 14. apríla 1950 a návrat niektorých z nich po roku 1989. Počas stáročí rehole plnili svoje náboženské poslanie, vykonávali rozsiahlu humanitárnu, zdravotnícku ale aj národno-osvetovú činnosť.